Církev si 24. června připomíná slavnost Narození svatého Jana Křtitele, jednoho z nejvýznamnějších světců křesťanské tradice. Na rozdíl od většiny svatých nepřipadá jeho liturgická památka na den smrti, ale narození. Tím zdůrazňuje jedinečnost jeho poslání - být předchůdcem Ježíše Krista a připravit lid na příchod Mesiáše.
Jan Křtitel se narodil Zachariášovi a Alžbětě, manželům pokročilého věku, kteří již ztratili naději, že budou mít dítě. Anděl Gabriel však Zachariášovi při službě v jeruzalémském chrámě oznámil, že se jim narodí syn, který bude „veliký před Pánem“ a mnohé přivede zpět k Bohu. Zachariáš zprávě nejprve neuvěřil a za svou pochybnost byl dočasně stižen němotou. Promluvil znovu až při obřízce svého syna, kdy potvrdil jméno Jan.
Již před narozením byl Jan zvláštním způsobem spojen s Kristem. Evangelium vypráví, že když Panna Maria navštívila svou příbuznou Alžbětu, dítě v jejím lůně radostně poskočilo. Církev v této události vidí první setkání Jana s Ježíšem.
Prorok pouště O Janově dětství evangelia mnoho neříkají. Víme však, že odešel na judskou poušť, kde vedl asketický život. Nosil oděv z velbloudí srsti, živil se kobylkami a lesním medem a celý svůj život zasvětil Bohu. Kolem roku 28 začal veřejně vystupovat v okolí řeky Jordán. Jeho poselství bylo jasné a nekompromisní: „Čiňte pokání, neboť seblížilo nebeské království.“ Lidé k němu přicházeli z celého Judska, vyznávali své hříchy a přijímali od něj křest na znamení obrácení.
Jan však vždy zdůrazňoval, že není Mesiášem. O sobě říkal, že pouze připravuje cestu tomu, který přijde po něm a bude mnohem mocnější. „Hle, Beránek Boží“ Vrchol Janova poslání nastal ve chvíli, kdy k Jordánu přišel Ježíš. Jan v něm rozpoznal očekávaného Mesiáše a ukázal na něj slovy: „Hle, Beránek Boží, který snímá hříchy světa.“
Právě Jan pokřtil Ježíše v řece Jordánu. Evangelia popisují, že při této události se otevřelo nebe, sestoupil Duch Svatý v podobě holubice a zazněl hlas Otce: „Ty jsi můj milovaný Syn.“ Jan poté ustupuje do pozadí. Jeho známá slova „On musí růst, já však se menšit“ zůstávají dodnes jedním z nejvýstižnějších vyjádření křesťanské pokory a služby.
Věrný až do konce Jan Křtitel zůstal věrný svému poslání i za cenu vlastního života. Nebál se veřejně upozorňovat na nespravedlnost a hřích, a to ani u mocných. Za kritiku Heroda Antipy byl uvězněn a později popraven. Jeho mučednická smrt je připomínána 29. srpna, avšak právě slavnost jeho narození zdůrazňuje mimořádné místo, které Jan zaujímá v dějinách spásy. Je posledním z proroků Starého zákona a zároveň prvním svědkem Kristova příchodu.
Svatý Jan Křtitel je patronem křtitelů, kazatelů, řeholníků žijících asketickým způsobem života, obrácených hříšníků a mnoha měst či farností nesoucích jeho jméno. Je vzýván také jako ochránce před epilepsií a některými dalšími nemocemi. Jeho život připomíná, že skutečná velikost člověka spočívá ve službě Bohu a druhým.
- Narodil se Zachariášovi a Alžbětě a byl zasvěcen Bohu již od narození.
- Žil v poušti, kde vedl askezi a vyzýval k pokání.
- Jeho klíčové poselství: Čiňte pokání, neboť se přiblížilo nebeské království.
- Jeho misí bylo připravit cestu Mesiáši a ukázat na Ježíše jako Beránka Božího.
- Poté, co byl pokřtěn Ježíš, Jan ustoupil do pozadí a zůstal věrný svému poslání až do smrti.
Také jeho vztah k Ježíši ukazuje na zásadní moment křesťanské víry: skutečná velikost spočívá ve službě Bohu a druhým, a ne ve vlastní slávě.