Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze-Vinohradech je římskokatolický farní kostel postavený v modernistickém slohu v letech 1928 až 1932. První idea stavby chrámu na Vinohradech zasvěceného Nejsvětějšímu Srdci Páně vznikla již roku 1884, kdy na něj ženský spolek Jednota sv. Elišky zahájil finanční sbírku. Dalším krokem byl urbanistický plán městské čtvrti Královské Vinohrady, který při překotném nárůstu měšťanských domů v letech 1919 až 1922 zohlednil situaci obřadů v již přeplněném kostele sv. Ludmily.
K realizaci projektu byl vyzván slovinský architekt Jože Plečnik po svém nástupu do funkce hlavního architekta Pražského hradu. Kostel stojí v Městské památkové zóně Vinohrady, Žižkov, Vršovice. Monumentální moderní stavba z režných cihel v železobetonovém skeletu byla realizována v letech 1928 až 1932 podle projektu Jože Plečnika. Neobvyklý tvar stavby byl inspirován Noemovou archou a královskou symbolikou (fasáda s vystupujícími kameny symbolizuje královský hermelín, báň na vrcholu věže královské jablko).
V široké hlavní věži kostela (výška 42 metrů) jsou umístěny kulaté hodiny o průměru 7,6 metru, které tak jsou největší v Česku. Během druhé světové války bylo šest zvonů z věže roztaveno pro výrobu zbraní. Interiér kostela z neomítnutých ušlechtilých cihel (13 metrů vysoký) má kazetový strop. Nad oltářem je umístěna zlacená socha Ježíše Krista z lipového dřeva (výška 3,15 m).
Po bocích stojí šest patronů české země (sv. Jan Nepomucký, sv. Anežka, sv. Vojtěch, sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Prokop) od Damiana Pešana. Varhany byly postaveny v roce 1936 Josefem Melzerem. Obrazy křížové cesty namaloval František Doubek. Barevnou výzdobu oken s motivem Srdce Páně navrhl Karel Svolinský. Šikmé chodníky vedou okolo hodin až na vrchol věže, ta není běžně přístupná veřejnosti.
V roce 2018 byl v kostele instalován nový kamenný oltář, který se od Plečnikova zcela pravoúhlého interiéru liší svým oválným tvarem. Oltář je umístěn čelem k lidu; nahradil provizorní oltář z roku 1992. Na návrh architektů Josefa Pleskota a Norberta Schmidta byl zhotoven z jednoho kusu bílého Carrarského mramoru, který sochař Petr Váňa umístil do geometrického středu stavby. Obsahuje ostatek svaté Markéty Marie Alacoque, která patří mezi iniciátory úcty k Nejsvětějšímu Srdci Páně. Byl posvěcen 24. listopadu 2018 a uhrazen ze sbírky mezi farníky.
Kostel se otevírá vždy 45 minut. Kostel se otevírá vždy 45 minut. Kostel je nejvýznamnější českou sakrální stavbou 20. století. Když rychle rostoucím Vinohradům přestal stačit farní kostel sv. Ludmily, městské zastupitelstvo vypsalo soutěž a vznikl Spolek pro zbudování druhého kostela na Královských Vinohradech. V r. 1919 byla vypsána veřejná soutěž, v níž zvítězil projekt slovinského architekta Josipa Plečnika. V letech 1928-32 vznikla moderní a velmi osobitá stavba, inspirovaná starokřesťanskými vzory.
Kostel je sálovou stavbou obdélníkového půdorysu o rozměrech 38 x 26 m s 13 m vysokým kazetovým stropem. Je zde určitá podobnost s antickými chrámy. Kostel má širokou 42 m vysokou věž jihoevropského typu, která je zakončena třímetrovou měděnou bání - jablkem se zlatými iniciálami IHC a letopočtem MCMXXXI a s křížem vysokým 4 metry. Veliké kulaté okno ve věži původně propouštělo ranní světlo do chrámu, později v něm byly osazeny hodiny o průměru 7,6 m. Na průčelí jsou tři mohutné portály. Plečnik se do jisté míry podílel i na interiéru kostela, který je stejně originální jako exteriér. Nad hlavním oltářem z bílého mramoru a zlacenými tepanými dvířky je zavěšena třímetrová zlacená postava Krista v symbolickém srdci a sochy šesti českých patronů v nadživotní velikosti: sv. Jan Nepomucký, sv. Anežka, sv. Vojtěch, sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Prokop. Jsou z lipového dřeva a vytvořil je sochař Damián Pešan. Nad portály v průčelí jsou plastiky Bedřicha Stefana. Zajímavostí tohoto postmoderního kostela je, že se zde nenalézá kazatelna.
8. května 1932 vysvětil chrám pražský arcibiskup kardinál dr. Karel Kašpar. Ve věži bylo posvěceno šest zvonů, které byly okupanty svěšeny, aby byly přelity na zbraně. Zbyl jen nejmenší. V r. 1992 se do věže vrátily dva zvony z původních šesti, díla zvonařské rodiny Manoušků. V r. 1933 se obrázek kostela dostal na poštovní známky v emisi Krásy naší vlasti. Kostel je od 1. 7.
tags: #nejsvetejsi #srdce #pane #adresa