Katedrála sv. Stanislava a sv. Václava vznikla po r. 1000 jako hlavní kostel nového biskupství, r. 1038 zničena, na přelomu 11. a 12. stol. nahrazena novostavbou poškozenou r. 1305. V době velkého tureckého ohrožení jak Evropy, tak hlavně města Vídeň, dal dohromady spojená vojska několika států okolo Polska a vydal se cca s 37 tis. vojáky na pomoc obležené Vídni. Pořídit jej nechal král Zikmund I. Starý v Norimberku, a jeho zvon Zikmundova kaple se pyšní výškou i průměrem přibližně 240 cm, váží přes 9 tun.
První „druhou“ katedrálu, Heřmanův kostel, vybudovali na přelomu 11. a 12. století jako trojlodní románskou baziliku se čtyřmi věžemi. Ta byla výrazně poškozena požárem v roce 1305. Z torza této stavby se v roce 1320 korunoval Vladislav I. Lokýtek jako král a dal ihned podnět k obnově katedrály a její gotické přestavbě v honosný královský korunovační chrám. Katedrála tehdy dostala současnou dispozici - trojlodní bazilika s obdélným presbyteriem, transeptem a ambitem, s dvojicí průčelních věží a samostatnou zvonicí, která byla původně součástí hradebního systému hradu.
Další panovníci se podíleli jen dílčími zásahy a úpravami, přistavovali kaple a přístavky, takže stavba se stala nejednotným souborem stylů - gotiky, renesance a baroka. Zikmundova věž ve 14. století nese slavný zvon sv. Zikmunda. V interiéru katedrály si zaslouží pozornost několik náhrobků: v centrální části lodi náhrobek sv. Stanislava, dále náhrobky Ladislava Lokýtka, Kazimíra III. Velkého, Vladislava Jagiella a kalvárie sv. Hedviky. V boční Zikmundovské kapli jsou pohřbeni členové Jagellonské dynastie.
Katedrála zůstala korunovačním místem polských králů i po přesunu hlavního města do Varšavy. Mezi 1895-1910 prošla důkladnou rekonstrukcí a její interiér je stejně nesourodý jako vnější vzhled. Interiér z nich vyplývá - gotika se mísí se renesancí a barokem. Kaple Zikmundovská, kaple Vasovská a mladší přistavěné kaple tvoří bohatý kruh relikvií a oltářů. U Zikmundova zvonu se otevírá výhled, který je jedním z nejpůsobivějších okamžiků pro návštěvníky.
Královské hroby a podzemní krypta představují silný hudebně-historický prožitek; v kryptách leží pohřbení nejen polští panovníci, ale i další významné osobnosti. V podzemí se nachází i poslední odpočinek prezidenta Lecha Kaczyńského a jeho ženy, stejně jako další významné osobnosti národního života. V interiéru zůstávají cenné relikviáře a kamenné náhrobky, které dokládají bohatou tradici polské státnosti a církevního života.
Jako součást prohlídky bývá často součástí i návštěva Zikmundovy věže - výstup k zvonu Zikmund je součástí vstupenky a dosahuje až k bezprostřednímu kontaktu s historickým zvonem. Nahoru vedou úzké dřevěné schody a výhled není klasickou vyhlídkou, ale spíše vyvrcholením setkání s historickým zvonem. Katedrála je otevřena pro veřejnost a slouží jako aktivní kostel, takže se otevírací doba může měnit kvůli bohoslužbám a významným událostem.
Architektura a historie
První katedrála pravděpodobně vznikla krátce po založení krakovského biskupství v roce 1000, o její podobě toho ale mnoho nevíme. Lépe je doložena románská basilika postavená na přelomu 11. a 12. století a vysvěcená roku 1142. Z ní se dochovala krypta svatého Leonarda a spodní část jižní věže. Po požáru v roce 1305 začala vyrůstat dnešní gotická katedrála. Kněžiště bylo postaveno mezi lety 1320 a 1346, hlavní lodě následovaly do roku 1364. Později přibyly renesanční kaple a interiér se výrazně proměnil v barokním stylu. Právě proto katedrála nepůsobí jako stavba z jediné historické epochy.
Jak se ke katedrále dostat: Z hlavního náměstí Rynek Główny dojdete ke katedrále asi za 10 minut, nejlepší cesta vede ulicemi Grodzka a Kanonicza. Od hlavního nádraží Kraków Główny počítejte s přibližně 20 minutami chůze. MHD: Wawel, Stradom - tramvaje 8, 13, 18, 76 a další. Ubytování u Wawelu nabízí výhodu krátké procházky, ale ceny bývají vyšší než v jiných částech Krakova; Kanonicza nabízí klidnější atmosféru, zatímco Kazimierz blíže restauracím a nočnímu životu.
Královský chrám na Wawelu má bohaté návštěvní zkušenosti: interiéry, kaple, hrobky a zvon lákají tisíce návštěvníků ročně, a proto se často doporučuje vyčlenit zhruba 60-90 minut na prohlídku. Vstupenku je možné zakoupit online a získat společný okruh pro katedrálu, královské hrobky, Zikmundův zvon a katedrální muzeum, v ceně bývají obě muzea a zvon, avšak prohlídkové okruhy královského hradu bývají za zvlášť. Uvnitř se fotografovat nesmí výjimečně jen u Zikmundova zvonu.
Interiér katedrály ukazuje směs gotiky, renesance a baroka; nejvýznamnějšími částmi jsou Stříbrný relikviář sv. Stanislava a Zikmundova kaple se zlatou kopulí. Kaple Zikmunda je považována za vrchol polské renesance a je jednou z nejfotografovanějších částí celé stavby. Na královských hrobech je pohřbeno šestnáct polských panovníků a značná část významných osobností, mezi nimiž najdete i Henry Jagiellonových potomků a další významné krále a velikány polského dědictví.
Vstupní kapacitní čísla: turistická vstupenka stojí 26 PLN pro dospělé a 18 PLN pro děti, studenty do 26 let s ISIC a seniory nad 65 let. V ceně bývá katedrála, královské hrobky, Zikmundův zvon, Katedrální muzeum a Arcidiecézní muzeum. Prohlídkové okruhy královského hradu v ceně nejsou. Upozornění: arcibiskupské muzeum má otevírací dobu odlišnou. Online lístek není vázán na konkrétní hodinu a platí 14 dní od zakoupení; vstup dovnitř není omezený a na místě bývá i bez rezervace.
Co vidět v katedrále a okolí
Interiér a kaple: vnitřní prostor ukazuje gotiku, renesanci i baroko; středem pozornosti je Stříbrný relikviář svatého Stanislava a Zikmundova kaple se zlatou kopulí. Zvenčí vypadá katedrála převážně goticky, ale uvnitř se mísí styly. Královské hrobky: 16 polských panovníků, zahrnují i slavného turkobijce krále Stanislava III. Vasa, a řadu významných osobností včetně Tadeusze Kościuszki a Józefa Piłsudského. Kaple Vasovská a Zikmundovská patří mezi nejvýznamnější renesanční díla v Evropě.
Přesunutí hlavního města do Varšavy nezasypalo královské dědictví; katedrála zůstává významným národním pietním místem. Zikmundův zvon je součástí prohlídkového okruhu; jeho zvonění se používá při významných státních a církevních událostech. Katedrála a její muzeum tvoří komplex, kde v rámci jedné návštěvy lze zčásti navštívit kryptu s královskými sarkofágy a liturgické předměty i samotnou architekturu a prostor, který je zdrojem inspirace i pro dnešní architekturu.
Na závěr stojí za zmínku: Wawelská katedrála je považována za nejvýznamnější polskou gotickou památku a spolu s dalšími částmi Wawelu je zapsána na seznam UNESCO jako klíčový symbol polské historie a kultury. Návštěva královské katedrály na Wawelu je skutečným putováním skrze téměř tisíc let polské identity, víry a tradice, a to spolu s královským palácem a dalšími památkami Starého Města.
Tipy pro návštěvníky a praktické poznámky
Hlavní doporučení: vyplatí se plánovat návštěvu s ohledem na otevírací dobu - katedrála bývá otevřena různě během roku a bohoslužeb. Doporučuje se si před návštěvou zkontrolovat aktuální časy na oficiálních stránkách. U oblečení je důležité mít zakrytá ramena a záda. Vstupenky lze zakoupit online, a pokud zvolíte „online lístek“, je platný 14 dní a nemusíte se vázat na konkrétní čas.
Pro celkový zážitek je vhodné zařadit i návštěvu Katedrálního muzea a Arcidiecézního muzea, avšak během některých dnů mohou být zavřena. Hlavní atraktivity zahrnují Centrální náhrobek sv. Stanislava, Zikmundovu kapli a Královské hrobky; pro některé návštěvníky bývá nejsilnějším okamžikem výstup do Zikmundovy věže a blízký pohled na Zikmundův zvon.
Inside The CASTLE That Built POLAND: Wawel Castle
Tabulka: stručný přehled klíčových částí a dat
| Jméno | Roky | Styl | Známé prvky |
|---|---|---|---|
| Katedrála sv. Stanislava a sv. Václava | po r. 1000; 1038 zničená; 1320-1364 gotická přestavba | gotika, renesance, baroko | Zikmundova věž, Zikmundův zvon, relikviář sv. Stanislava |
| Heřmanův kostel (druhá katedrála) | 11.-12. století; 1305 požár | románský | trojlodná bazilika s čtyřmi věžemi |
| Zikmundova kaple | 14. století | renesance | kopule se zlatou barvou |
| Královské hrobky | poz. staletí | renesance/baroko | pohřby polských panovníků a vznamných osobností |