Někdejší hrobní kaple Kokořovců, postavená v letech 1655-57 v silně traditionalistickém goticko-renesančním stylu, patří k významným památkám klášterního a špitálního areálu v Nečtinách. Koncem 18. století k ní byla přistavěna špitální část; od roku 1970 slouží jako síň zemědělských tradic okresu Plzeň sever. Oba objekty jsou zakryty velkými listnatými stromy a jejich polohu je možné zahlédnout při cestě po manětínském modrém okruhu z druhé strany údolí.
Unikátní je jednolodní prostor s vícebokým presbyteriem stejné šíře, orientovaný k východu. Na jihu stojí přístavba dnešní sakristie a u západního průčelí dominuje víceboká schodišťová věžice s kosodélníkovými okny. Protějškové portály v jižní a severní stěně jsou rámované tesanými kamennými edikulami s letopočty přestavby 1655-57, což dokládá renesanční charakter stavby.
Historie a účel kaple
Připomíná se poprvé roku 1622, v letech 1655-57 byla důkladně přestavěna. Sloužila jako špitální a pohřební kaple pro rod Kokořovců. Roku 1840 byla přistavěna jižní kaple, která od roku 1869 slouží jako sakristie; původní zbořena. Po roce 1945 zchátrala, roku 1970 byla opravena a využita jako památník zemědělských tradic okresu Plzeň sever.
Okolí Nečtin, včetně zámku, zůstává významným místem pro poznání regionální historie a hmotného dědictví. Někdejší hrobní kaple Kokořovců a přilehlý špitál tvoří součást historického panorama regionu, které připomíná tradice špitální a pohřební služby v 17. století a jejich proměnu v pozdější období.
Kaple sv. Anny v Nečtinech
Připomínaná Kaple sv. Anny v Nečtinech je detailně popsána i z hlediska stavebně‑architektonických prvků. Kaple sv. Terezie v Nečtinech, známá jako kruhová hřbitovní kaple rodu Mensdorff‑Pouilly, byla postavena v roce 1858 jako rodinná hrobka. Stavba kruhového půdorysu s obdélnou předsíní a centrální lucernou dominující nadastrouženým prosvětlením vytváří monumentální dojem.
V interiéru je na mramorovém oltáříku umístěn krucifix tesaný Emanuelem Maxem v Praze 1858, kříž je zasazen do kamene, po kterém se plazí had držící Adamovo jablko hříchu. Obvod kaple lemují sarkofágy s ostatky členů rodu, což zdůrazňuje rodinný charakter hrobní kaple.
Stav a restaurování
Kaple byla po odchodu mensdorffů neudržovaná; roku 1993 byla restaurována do důstojné podoby, jakou má dnes, a náležící obci Nečtiny, která ji spravuje. Poznání pohřební kaple sv. Terezie a kruhové hřbitovní architektury podtrhuje důležitost pietních prostor v regionu.
V Nečtinech se nachází působivá kruhová hřbitovní kaple v historizujícím slohu z 19. století, sloužila jako rodinná hrobka rodu Mensdorff-Pouilly. Kaple sv. Terezie byla v roce 1858 postavena jako hrobka rodu Mensdorff-Pouilly. Stavba je kruhového půdorysu s obdélnou předsíní a lucernou s barevnými výplněmi; v interiéru se nachází bohatá architektonická výzdoba a sarkofágy.
Stavebně se vyznačuje centrální lucernou prosvětlovanou polokruhově zakončenými okny; na podstavci byl původně umístěn obraz sv. Terezie. Působivá atmosféra je doplněna působením architektonických detailů a historických nánosů, které odhalují kontinuitu rodinné pietní praxe.
Kulturní a turistické významy
Kaple a související areál představují významný doklad krajinné a architektonické identity oblasti. Oba objekty, kaple i špitál, poskytují vhled do dvorského a farního života současně s rolí v regionálním zemědělství a pamětnictví. Návštěvy mohou být realizovány po předchozí domluvě, a to v kontextu zámku Nečtiny a okolní infrastruktury.
- Historicko‑architektonický profil kaple a špitálu
- Renesanční prvky a goticko‑renesanční styl
- Restaurování kaplí v 90. letech 20. století
- Rodinný význam pro Kokořovce a Mensdorff‑Pouilly
Informace o počasí a aktuálním stavu prostředí mohou ovlivňovat návštěvy a exkurze v regionu, kde kaple i špitál zůstávají důležitým bodem turistického a kulturního života.