Svatojánská noc připadá na večer 23. června, kdy se slaví svátek svatého Jana Křtitele a zároveň doznívá letní slunovrat - nejdelší den a nejkratší noc v roce. Hlavním symbolem noci byl odjakživa oheň, kterému lidé připisovali posílení slunce do druhé poloviny roku. Lidé věřili, že právě této noci je příroda nabitá silou, a tak se okolo ní shromažďovalo nejvíc obřadů, pověr a milostných kouzel.
Naši předkové zapalovali ohně na kopcích a vyvýšených místech, scházeli se u nich, zpívali a tancovali a věřili, že tím dodávají slábnoucímu slunci sílu do druhé poloviny roku. Přeskakování plamenů patřilo k oblíbeným zvykům - mělo přinést zdraví a stvrdit pouto mezi zamilovanými. Svatojánská noc byla zároveň hlavním časem sběru bylin, kterým lidé připisovali největší moc právě v tyto dny. Trhala se třezalka, mateřídouška, jitrocel, heřmánek nebo šípková růže a sušily se na zimní zásoby.
K svatojánské noci se váže i pověst o otevírání skal a ukrytých pokladech, k nimž měla ukázat cestu kvetoucí zlatá kapradina. Děvčata trhala devatero kvítí a vkládala si ho pod polštář, aby se jim ve snu zjevil budoucí ženich. Věnce z bylin se vhazovaly do vody nebo přeskakovaly přes oheň, aby zajistily lásku a věrnost. Ráno pak patřila svatojánská rosa a očistné koupele v pramenité vodě - věřilo se, že kdo se v rose proběhne, bude celý rok zdravý.
Církev se pohanské oslavy slunovratu snažila potlačit, nakonec je ale spojila se svátkem svatého Jana Křtitele, který pokřtil Ježíše. Tak se z pradávného obřadu stala tradice, kterou si připomínáme dodnes. Svatojánská noc je hezkou příležitostí vyrazit ven, zapálit oheň, nasbírat byliny nebo se jen projít přírodou. Vydejte se po setmění za světluškami - koncem června začíná doba jejich páření, takže svítí od soumraku zhruba do jedné hodiny ranní, nejčastěji u vody a na zahradách.
Pokud chcete navázat na tradici sběru bylin, nasušte si vlastní třezalku nebo mateřídoušku a zásobu doplňte sypanými čaji a bylinkami a kořením z naší nabídky. Často kladené otázky: Kdy je svatojánská noc a jak souvisí s letním slunovratem? Svatojánská noc připadá na večer 23. června, tedy na předvečer svátku svatého Jana Křtitele (24. 6.). Časově navazuje na letní slunovrat kolem 21. června, kdy je nejdelší den a nejkratší noc v roce. Lidové zvyky obou dat se proto prolnuly do jedné magické noci na začátku léta.
Jaké byliny se o svatojánské noci sbíraly? Nejznámější je třezalka, které se kvůli žluté barvě a době květu říkalo svatojánské koření. Spolu s ní lidé trhali mateřídoušku, jitrocel, heřmánek nebo šípkovou růži a sušili je na zimu. Dnes z podobných bylin nejčastěji připravíme bylinkový čaj - patří k nim ovšem lidová víra, ne ověřené léčebné účinky.
Jak můžu svatojánskou noc oslavit dnes? Stačí málo: vyrazte po setmění ven za světluškami, zapalte oheň nebo opečte něco dobrého, nasbírejte a usušte byliny na čaj. Hezky vyzní i piknik u vody s termoskou oslazeného čaje a pár sladkostmi.
Svatojánská noc v různých regionech a s ní spojené tradice
Svatojánská noc ve Španělsku, známá jako Noche de San Juan, je velký lidový svátek oslavující křesťanského světce Jana Křtitele. Připadá na předvečer 24. června a svatojánské ohně jsou nejtypičtějším znakem těchto oslav. Symbolizují slunce, které je v době letního slunovratu na vrcholu svých sil. Svatojánské ohně mají slunce ještě více posílit. V Evropě se zapalují na kopcích, ve Španělsku jsou jejich typickým místem pláže. Podle legendy přeskakováním ohňů získáte očistnou sílu slunce. Na různých místech světa se svatojánská noc slaví rozdílně. Stejně tak má svatojánská noc ve Španělsku různé podoby v závislosti na konkrétním regionu. Mezi nejslavnější oblasti patří Alicante se svými oslavami Hogueras de San Juan a sochami, které se podobají valencijským Fallas.
Svatojánské ohně mohou plnit přání. Stačí 3 přání napsat na papírek a vhodit ho do plamenů. Jinde věří, že pokud do ohně vhodíte nějakou svou osobní věc (např. starou ponožku), zbaví vás to všeho zlého. Léčivé byliny mají mít o svatojánské noci největší čarovnou sílu. Období od letního slunovratu do svatojánské noci bylo spojeno s mnoha zvyky, věštbami a tajemnými kouzly. Je to doba, kdy Slunce dosáhne nejsevernějšího bodu na své dráze - nastává to 20. nebo 21. června, výjimečně 22. V podvečer svátku svatého Jana Křtitele, tedy 23. června. Během tohoto období mají bylinky údajně nejvyšší sílu.
Nezadané dívky trhaly devatero bylin na devatero loukách a vily z nich věnečky. A podobně jako v pohádkách - u trhání bylin nesměly promluvit ani se ohlédnout. Mezi čarovných devatero bylin patří kopretina, maceška, chrpa, mateřídouška, netřesk, růže, luční zvonek, smolnička a rozhodník. Dnes se podobné byliny často používají pro přípravu čajů a vonných směsí. Mnoho tradic se od letního slunovratu do svatojánské noci vázalo ke slunci, protože po letním slunovratu se už další dny neprodlužují. Slunce dosahuje vrcholu a postupně začíná slábnout, proto stavěli naši předkové hranice z devíti druhů dřeva na kopcích.
Svatojánská noc patří k nejmagičtějším okamžikům roku. Čas vonících luk, bylin, tajemných ohňů a starých zvyků odpradávna lákal k oslavám, bdění i hledání kouzelné síly přírody. Vydejte se s námi po stopách tradic, pověr a míst, kde má tato noc dodnes své zvláštní kouzlo. O Svatojánské noci naši předkové přesně o půlnoci nasbírali sedm druhů léčivých rostlin po třech kusech a zalili litrem připravené vařící vody, nechali tento magický ozdravný nápoj deset minut louhovat a čaj rozdělili mezi rodinu.
Turistické a kulturní stopy spojené se Svatojánskou nocí
Podle českých pověstí se o Svatojánské noci v lesích, na lukách a v blízkosti bažin mohou prohánět bludičky a lesní panny. Pokud máte dobré srdce, můžete být svědkem jejich tance; ti zlí hrozí nepříjemnosti. Svatojánská noc se slaví z 23. na 24. a návštěvníci často navštěvují místa s tradicemi vorařství, svatojánskými proudy a jeskynními svědectvími. V chráněné krajinné oblasti Český kras je známá vyhlídka Máj nad Teletínem a Svatojánský most přes Moravu v Litovli, nejstarší kamenný most na Moravě a třetí nejstarší v ČR, postavený v roce 1592. V okolí Svatojánských proudů se nacházejí muzea a naučné stezky, které připomínají staré řemeslo a historii regionu.
České turistické značení patří k nejpropracovanějším na světě a za jeho vznikem stojí desetiletí práce nadšenců. Návštěvníci mohou ve Svatojánském muzeu vidět nově exponáty, jako repliku lebky sv. Nepomuckého. Poutní kaple Narození sv. Jana Křtitele se nachází u Berouna a kostel sv. Štěchovický je zasvěcen svatému Janu Nepomuckému. Zvýrazněné krajinné prvky a historické stavby, jako Strahovská vinice či Vonná stezka vedoucí Trojskou botanickou zahradou, ukazují propojení přírody, kultury a víry ve spojení s tradičními Svatojánskými zvyky.
Rakousko a Španělsko nejsou jedinými regiony, kde se o Svatojánské noci slaví. V Česku se lidé často vydávají na výlety po okolí, na vyhlídky a po naučných stezkách, které připomínají stará řemesla, zvyky a svou spojitost s letním slunovratem. Starodávné kruhy a rituály kolem slunce a bylin se v paměti zachovaly napříč generacemi a dodnes lákají k prožití noci plné světla, vůně a víry v kouzla přírody.
- Jděte po setmění za světluškami a užijte si oheň jako součást tradice.
- Nasbírejte byliny pro čaj a bylinkové směsi a uložte si zásobu na zimu.
- Navštivte místa s historickými tradicemi, jako jsou Svatojánské proudy, Svatojánský most a poblíže hradu či jeskyní.
