V krátkosti nejde jen o stavbu; jde o kulturní i duchovní fenomén, který propojuje místní identitu s novodobou sakrální architekturou. Příběh kaple začíná v roce 2011, kdy Sazovičtí založili Spolek pro výstavbu kostela sv. Václava a postupně vedli projekt do finální podoby. Samotná stavba započala v březnu 2015 a byla dokončena během dvou let, aby 13. května 2017 mohla být posvěcena olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem.
Architekt Marek Jan Štěpán, známý pro své sakrální projekty, navrhl kostel jako abstraktní maketu z papíru, kdy tvar rotundy vychází z půdorysu svatováclavské svatyně a zvonohra nahrazuje tradiční věž. Hlavní myšlenkou bylo vytvořit prostor, jenž vyvolá pocit inkorporace světla do hmoty: světlo do interiéru dopadá prostřednictvím kruhového světlíku v trojúhelníkovém rámu a zářezy ve stěnách válce dokáží zprostředit světlo bez klasných oken.
Rotunda je pojata jako symbolické Boží oko a vnitřní uspořádání klade důraz na liturgický prostor: menza má tvar zlatavé skořepiny a v její blízkosti stojí Kříž ze skla, který působí dojmem, že právě prochází zdí a žehná přítomné. Na stěnách je aplikována omítka s drásáním, připomínající svatováclavskou kroužkovou košili. Po stranách hlavního prostoru jsou uloženy ostatky svatého Václava, pocházející z pražské katedrály, a celý prostor je koncipován tak, aby sloužil mši svatou, modlitbu a kulturním akcím s liturgickým obsahem.
Nový kostel vyrostl na pozemku v srdci obce Sazovice, kde dříve nebyl žádný kostel; zdejší obyvatelé museli pro bohoslužby do Mysločovic. Zároveň se ale stal místem komunitního života a kulturního dění, protože architektura i interiér odrážejí soustavnou snahu o nadčasovost, která by měla vydržet i za 200 let.
Ostatně samotná etymologie i prostor vyobrazení ukazují na propojení mezi historií a současností: tvar rotundy odkazuje na historickou svatyni, přitom moderní prvky zahrnují zvonkohru s patnácti zvony nesoucí nápis Přijď duchu svatý a interiérové prvky z optického skla, které mění barvu podle světelných podmínek. Rotunda ve své koncepci klade důraz na tišení a modlitbu, čímž vytváří prostředí pro osobní i komunitní setkání s Boží přítomností.
Jak z architektonického hlediska, tak z hlediska duchovního významu stojí kaple v Sazovicích jako moderní rotunda postavená na konzervativních kořenech: tvar a hmota vycházejí z prostředí vesnice a zároveň přesahují jeho historické rámce. Architekt Jan Štěpán demonstruje, že rotunda nemusí znamenat ztrátu, nýbrž evoluci sakrální architektury - spojení tradiční symboliky s moderním způsobem vyobrazení světla a prostoru.
V roce, kdy byl kostel posvěcen, se během slavnostní bohoslužby propojila místní komunita s širší moravskou církevní hierarchií. Arcibiskup Graubner uvedl, že jde o moderní stavbu, která odpovídá dnešní době, a že skutečný chrám vznikne až z toho, co se člověk v prostoru naučí prožít a sdílet s druhými. Také zdůraznil význam ostatků svatého Václava uložených v kapli a odkaz na svatováclavskou tradici v Praze.
V souvislosti s dřívější historií regionu stojí za zmínku, že oblast Zlínska prošla mnoha proměnami, včetně osvojení historie po druhé světové válce a vlivu regionální architektury na současné sakrální stavby. Nová kaple tak nejen vyplní prostor mezi minulostí a současností, ale i podněcuje návštěvníky k zamyšlení nad společenstvím, vírou a místní identitou.
Pokud jde o širší kontext, v okolí Zlína lze navštívit i další pamětihodnosti, jako kaple Navštívení Panny Marie v Hostišové z roku 1869, nebo vyhlídkové prvky v okolních vesnicích, které ukazují, jak region kombinuje historické a přírodní bohatství s novými projekty. Příběh kaple svatého Václava v Sazovicích dává inspiraci pro další komunitní projekty a ukazuje, že moderní architektura může respektovat tradici a zároveň vytvořit nový prostor pro modlitbu a setkávání.
- Historie a vznik kaple: spolky, dotace a architektura Marek Štěpán
- Symbolika prostoru: světlo, kruhový světlík, rotunda a ostatky Václava
- Duchovní význam: liturgie, koncerty a komunitní využití
- Okolí a kontext regionu: Hostišová, Mysločovice, Tečovice
- Posvěcení a současný význam pro místní obyvatele
V závěru lze říci, že nová kaple v Sazovicích představuje významný příspěvek k moravské sakrální architektuře: spojení tradičních hodnot s vysokou estetikou a důrazem na prožitek modlitby a komunity. Architektura, světlo a symbolika se spojily do prostoru, který má být nadčasový a inspirativní pro generace, které sem budou přicházet.