Lev XIV.[pozn. 1] (vlastním jménem Robert Francis Prevost; * 14. září 1955 Chicago) je 267. papežem, hlavou katolické církve a suverénem Vatikánu. Je prvním Severoameričanem zvoleným papežem, po Hadriánovi IV. druhým z anglicky mluvících zemí a také prvním ze Spojených států amerických i z Peru,[2] jehož občanství získal poté, co se v této zemi stal biskupem. Na papežský stolec usedl jako první řeholník z Řádu sv. Augustina (OSA, tzv. obutých augustiniánů).
Prevost se narodil v Chicagu, po studiu matematiky vstoupil do řádu augustiniánů. V letech 1985 až 1986 a 1988 až 1998 působil v Peru jako misionář, diecézní úředník, učitel a administrátor v semináři. Poté se vrátil do Spojených států amerických, kde krátce působil jako provinciál augustiniánů a od roku 2001 do roku 2013 přesídlil do Říma jako generální představený Řádu svatého Augustina. V letech 2015 až 2023 působil jako biskup v Chiclayu v Peru. Kardinálem ho jmenoval papež František v roce 2023. Téhož roku byl také jmenován prefektem Dikasteria pro biskupy, čímž získal významné postavení, které ho zvýraznilo jako možného kandidáta na papeže. Zároveň se stal předsedou Papežské komise pro Latinskou Ameriku. Po smrti Františka v dubnu 2025 byl Prevost dne 8. Robert Francis Prevost se narodil v Chicagu 14. září 1955 jako syn Louise Mariuse Prevosta († 8. Jako dítě ministroval v kostele Nanebevzetí Panny Marie na South Side Chicaga.)
Středoškolská studia absolvoval v roce 1973 v semináři Řádu svatého Augustina. Studoval s vyznamenáním a v posledním ročníku obdržel pochvalu za výborný prospěch. V roce 1977 po předchozích studiích filosofie a matematiky vstoupil do augustiniánského řádu. Slavné sliby složil 29. srpna 1981. Studoval teologii na Katolické teologické unii v Chicagu. Kněžské svěcení přijal 19. června 1982 v Římě, kde poté na Angelicu získal roku 1987 doktorát z kanonického práva. Po návratu do USA pracoval jako ředitel misií v Olympic Fields v Illinois. Od roku 1988 působil v Peru. Nejdříve do roku 1992 jako představený komunity, do roku 1998 jako ředitel formace a od roku 1992 do roku 1998 také jako učitel profesů.
Dne 14. září 2001 byl zvolen generálním převorem augustiniánského řádu a tuto funkci vykonával až do září 2013. V této době několikrát zavítal do Prahy i Brna. Dne 3. listopadu 2014 jej papež František jmenoval apoštolským administrátorem peruánské diecéze Chiclayo. Dne 12. prosince téhož roku Prevost přijal biskupské svěcení a 26. září 2015 byl jmenován diecézním biskupem. V letech 2020-2021 byl také administrátorem diecéze Callao. Papež František jej dne 30. ledna 2023 jmenoval prefektem Dikasteria pro biskupy, zprostil jej služby v Chiclayu a udělil mu titul arcibiskupa.
V neděli 9. července 2023 papež František ohlásil, že v konzistoři dne 30. září 2023 jmenuje 21 nových kardinálů, mezi nimi i monsignora Prevosta. V konzistoři dne 30. září 2023 jej jmenoval kardinálem-jáhnem diakonie sv. Moniky. Dne 6. Papežem byl Prevost zvolen 8. května 2025, druhý den konkláve svolaného po úmrtí papeže Františka dne 21. dubna. Stal se po Františkovi druhým papežem z Ameriky a prvním, který pochází z USA. Je historicky prvním obutým augustiniánem na papežském stolci (jiný augustiniánský papež Hadrián IV. patřil k augustiniánům kanovníkům).
Prevostovo biskupské a poté papežské heslo In illo uno unum („V jednom (Kristu) jsme jedno“) pochází od sv. Lev XIV. hned po svém nástupu zdůraznil návaznost na odkaz svého předchůdce Františka. Zmínil jej s vděčností hned při svém prvním projevu po svém zvolení a v prvních dnech svého pontifikátu se pomodlil u Františkova hrobu. Při projevu ke kardinálskému kolegiu Lev XIV. Stejně jako jeho předchůdci Lev XIV. nepodporuje svěcení žen. Na tiskové konferenci 25. užívá několik klíčových témat ohledně světa a církve.
Lev XIV. vyjádřil soucit s Georgem Floydem po jeho vraždě v roce 2020. Dosavadní životní pouť Robera Prevosta zahrnuje narození v Chicagu, studium matematiky, vojáno- a misionářskou cestu, a postupné povýšení až na kardinála a papeže. Jako prefekt Dikasteria se účastnil apoštolských cest papeže a zasedání synod o synodalitě. Lev XIV. je druhým papežem ze Západu po Františkovi, prvním papežem z USA a prvním z řádu augustiniánů.
Ve svých veřejných proslovech Lev XIV. klade důraz na mír, dialog a synodu, vyzývá k respektu ke svědomí a k formaci lidí k Duchu evangelia. Podotýká také význam rodiny, liturgie a výchovy dětí pro budoucí církevní službu. Papež připomíná odkaz sv. Marina a Lva a motivuje mladé lidi hledat hlubší smysl života, nikoli jen okamžité odpovědi.
POKOJ ať je s vámi se všemi – první slova nového papeže Lva XIV. | Habemus papam!
Ve své návštěvě San Marina Lev XIV. ocenil svobodu a lidskou důstojnost a uvedl, že skutečná občanská svoboda vyžaduje svobodu svědomí a respekt k důstojnosti člověka. Zdůraznil, že svoboda se neuskuteční uzavřeností, ale dialogem a vzájemnou spoluprací.
Lev XIV. se stal prvním papežem narozeným v USA a prvnímu světu ukázal, že americký kontext může být nositelem globálních cílů církve. V budoucnosti bude řešit velké výzvy, ale může být i stabilním mostem mezi starým i novým světem. Dosavadní průběh jeho pontifikátu ukazuje, že klade důraz na spravedlivé a nenásilné řešení konfliktů a na mezináboženskou a mezinárodně orientovanou politiku církve.