Křesťanská akademie (KA) vznikla jako středisko katolické inteligence v exilu a odráží dlouhou kontinuitu edičních a kulturních aktivit české exilové katolické komunity. Založena byla v květnu 1950 v bavorském Prienu jako studijní, informační, dokumentační a ediční ústav Cyrilometodějské ligy akademické, jež vznikla o rok dříve v Londýně. Roku 1951 se KA přestěhovala do Říma a usídlila se v papežské koleji Nepomucenum pro výchovu katolických kněží z československých diecézí.
Vedle rozvíjení dálkových studijních programů a materiální i duchovní pomoci obyvatelům uprchlických táborů se KA od počátku snažila naplňovat i svůj ediční program. V padesátých letech ediční činnost KA probíhala spíše příležitostně, zatímco ve šedesátých letech se činnost rozšířila, zejména v souvislosti s utlumením vydavatelské činnosti partnerské edice Sklizeň svobodné tvorby. KA tedy systematicky usilovala o rozšíření literárního a teologického obsahu prostřednictvím různých edic.
Redakčně a administrativně ediční činnost KA zajišťovali významní literační pracovníci: Karel Vrána (1925-2004), Josef Benáček (1925-2006), Josef Koláček (narozen 1929), Petr Ovečka (1922-2009), František Planner (1912-1999), Jaroslav Václav Polc (1929-2004) a Karel Skalický (nar. 1934). Externí spolupráce se týkala zejména grafické úpravy a spolupráce se svazky edic Studium a Vigilie.
Od sedmdesátých let se do ediční činnosti zapojili Ludvík Kolek a další. Do roku 1989 KA vydala celkem cca 280 publikací. Spolupráce probíhaly s tiskárnami Pontificia Universita Gregoriana (P. U. G.) v Římě, PRO a Prostampa, a sídlo KA bylo na Via Concordia č. 1 v Římě.
Předmětem edičních zájmů KA byly zpočátku základní náboženské texty, avšak již v roce 1951 vznikla ediční řada Studium. Tato řada (od 1951 dosud) se zaměřovala na překlady i původní díla filozofická a esejistická, a to v návaznosti na edici Josefa Floriana. Z autorů původních prací šlo o významné exilové autory; jádrem literární edice Vigilie (od 1953) byla převážně básnická a prozaická tvorba exilových spisovatelů, oceněná v literárních soutěžích KA a České kulturní rady v exilu.
Vigilie se od sedmdesátých let rozšířily o soudobou tvorbu doma žijících spisovatelů a do edičních plánů vstoupila i tvorba exilových autorů jako Josef Koláček, Anastáze Opask a Miloš Šebor. Autorský okruh obou edic se podílel i na překladech cizojazyčných titulů. Náboženská edice zavedla široký záběr časopis obsahující liturgické knihy, katechetické díla, církevní dějiny, modlitby, homiletiku a katolickou dogmatiku, a to včetně životopisů svatých.
Tentokrát se položilo důraz na různé řady edic, jako Druhý vatikánský sněm (1967-1988, 11 sv.) a Sůl země (hagiografická knižnice, 1967-1989, 13 sv.). V edici Skála (1976-1986, 14 sv.) vycházely encykliky a oficiální vatikánské dokumenty. Dětem byla určena Katechetická edice (1968-1971, 8 sv.).
V devadesátých letech se ediční činnost KA omezila na koprodukci s nakladatelstvími, která zahrnují dva základní knižní zestavy KA a dodržují jejich programové vymezení. V edici Studium (195. svazek vyšel v roce 2011) nadále vycházejí texty filozofické, teologické a historické, zatímco edice Vigilie (140. svazek v roce 2011) se zaměřuje na českou beletrii a na překlady. Kromě toho zůstává vydávání měsíčníku Nový život (1954-2001) z Londýna, který KA převzala v roce 1954 a převedla do Říma.
Součástí edičního života KA byl i časopis Studie (1958-1991), který publikoval teologické, filozofické a historické stati a eseje; od roku 1969 byl čtvrtletní, od roku 1977 dvouměsíčník. Zprvu šlo o sborník s nepravidelným číslováním, později o pravidelnou periodiku. Přinášel i dokumenty a názory z Chartistických a disidentských proudů, a přispívali do něj významní teologové a filozofové.
Roku 1954 KA převzala a z Londýna do Říma převedla měsíčník Cyrilometodějské ligy Nový život (1954-2001). Redigovali jej mj. Václav Fořt a Petr Ovečka. Vedle náboženských témat přinášel eseje, úvahy, povídky a recenze o nových publikacích. Studium připravovalo a vydávalo teologické, filosofické a historické stati s průběžným číslováním a později jako pravidelné vydání.
Pokračování vydavatelství zahrnuje i samostatné sborníky a monotematická čísla podporující rozmanité literární a intelektuální proudy, včetně tématických čísel s konkrétními tématy a autorskými výbory. Vznikla také bibliografie KA a exilových vydavatelství. Zprávy o KA a rozhovory s klíčovými osobnostmi exilu se objevovaly v odborných časopisech a souvisejících publikacích.
Pokračovaly také dotazy na členství v České křesťanské akademii (ČKA) a možnosti založení místní skupiny; podmínky a postupy reflektovaly potřebu zapojení nových zájemců a organizačního rámce. Důležité kontaktní údaje a postupy pro registraci a členství byly uvedeny v různých změnách, aby poskytly jasný návod k zapojení do ČKA a k odběru revue UNIVERSUM.
Stavvy a bibliografické poznámky uvádějí výčet položek edičních řad a ukazují, jak KA vyvíjela svůj program v kontextu exilu a církevní kultury. Závěrečné texty zahrnují i programové shrnutí a seznamy publikací, které ilustrují rozmanitost titulů, jazyků a témat, včetně ukázek z časopisů a sbírek, které KA vydávala během dekád v Římě.