Montessori metoda je o jednání s dětmi na stejné úrovni, jako jsme my dospělí. To zahrnuje nikdy nelhat, ani v případě Ježíška, protože všechny drobné i větší lži se podle montessori postupem času projeví na důvěře dítěte v rodiče. Vysvětlíte dětem, že Vánoce jsou o štědrosti ke svým bližním, ne o čekání na záplavu dárků. Christopher Boyle z univerzity v Adelaide sepsal esej A Wonderful Lie (česky Nádherná lež), kde je docela skeptický k vánočnímu příběhu o Santovi, který se vypráví dětem. Jeho hypotéza byla postavená na přesvědčení, že můžeme dětem poplést hlavu ve vnímání pohádkového světa ve vztahu k tomu reálnému. Když se pak děti dozví, že Ježíšek neexistuje, podle Boyla to může narušit důvěru dítěte k rodiči a mohou tak vzniknout otázky typu „V čem všem mi rodiče ještě lhali?”.
Na druhé straně, Vánoce s magickou atmosférou mohou dítěti přinášet radost a vzpomínky. „Z vývojově-psychologického hlediska bych dětem nebral magické myšlení, do kterého trochu neznáma patří. Tohle se nám už v životě nikdy nestane. Když kolem Vánoc vytvoříte magickou atmosféru, dítě si z odhalení neodnese do života trauma a zklamání. Naopak mu zajistíte pár kouzelných let, na které bude později vzpomínat,” uvádí se v textu. Vánoční příběh s Ježíškem lze zachovat, i když dítěti vysvětlíte koncept Vánoc - dárky si mohou dávat lidé i mezi sebou, na tuhle radost Ježíšek nevlastní výhradní právo. Tím se otevírají dveře do společného tvoření dárků s dětmi.
Datum publikace: 17. 12. Nejmenší děti na něj bezmezně věří, a tak si můžeme užívat jejich radosti z magického kouzla Vánoc. Jenže s přibývajícím věkem se v jejich hlavách množí pochybnosti. Měli bychom na pohádce o Ježíškovi i přes ně trvat? „Mie (6) jsme nikdy nelhali. A to platí i pro báchorku, že dárky nosí Ježíšek. Odmala ví, že o Vánocích si lidé mezi sebou dělají radost různými dárečky pod stromečkem. A tak je asi od tří let chystá také. Maluje rodině obrázky, vybírá se mnou dárečky pro bratránky, pomáhá dárečky balit a neskutečně se těší, až ostatní dárečky od ní rozbalí. Rozhodně mi nepřipadá jako dítě ochuzené o kouzlo Vánoc. Naopak, dokáže si ho užít v pravém slova smyslu - dělá radost ostatním,“ svěřuje se maminka Martina (31), která nechce dceru vystavit šoku, jaký v dětství zažila ona sama.
„Že Ježíšek neexistuje, mi vmetli do tváře kluci v první třídě. A ještě se mi posmívali, že jsem hloupá, když tomu věřím, jako nějaké mimino. Dodnes si pamatuji, jak hrozně jsem to nesla. Cítila jsem zklamání, ponížení a zradu rodičů, kteří mi lhali,“ vzpomíná.
V čase, kdy se veřejně mluví o pomoci dětem z dětských domovů, zůstává důležitá transparentnost a empatie. V listopadu každého roku se na pluku shromáždí kreslená a psaná přání od dětí z dětských domovů středočeského kraje. Již několik let spolupracují jinečtí vojáci s DD Pepa Příbram, DD Solenice a s organizací Dejme dětem šanci. Na stovku rozličných dárků a přání se snažili splnit vojáci, vojákyně a občanští zaměstnanci 13. dělostřeleckého pluku. Malé děti si nejčastěji přejí stavebnice, panenky a knížky. Adolescenty zas potěší oblečení anebo výbava do bytů. Někteří se totiž chystají vykročit do světa dospělých a osamostatnit se, a proto potřebují pomoc i s materiálním zabezpečením. Povlečení, ručníky anebo nádobí jsou tak vítaným dárkem.
„Vaše dárky přispívají každý rok ke krásné vánoční atmosféře u stromečku, přinášejí radost jak malým, tak velkým dětem. Ti starší si často přejí praktické dárky. Možná si říkáte, proč to chtějí? Věřte, že si ty hrnky a talíře, povlečení, někdy žehličku apod. hýčkají a když od nás jako dospělí odcházejí, nesou si pyšně i toto vybavení,“ uvedla Olga Vernerová, ředitelka DD Solenice. Letošní novinkou je, že vojáci poprvé plnili i přání dětí v podobě zaplacení lyžařských výcviků a nakoupení vybavení na hory. Díky vybraným penězům tak mohou kluci a holky jet za sněhem jako ostatní děti ze třídy s rodinným zázemím a naučit se tak lyžovat. „Kdo ví, třeba je mezi nimi nová Eva Adamczyková a bude reprezentovat AČR za Duklu,“ říká plukovník Jan Cífka a dodává, „děti z dětských domovů podporujeme roky a děláme to moc rádi. Nejen materiálně a finančně, ale i tím, že je zveme na Den dětí anebo jim zas pomáháme organizovat jejich aktivity.“
Organizaci Dejme dětem šanci podporují jinečtí vojáci i mimo Vánoční čas. Pravidelně vystupují s Bojem zblízka při jejich nadačních dnech a zároveň jsou na akci i k ruce pořadatelkám. „Dělostřelci nám pomáhají při organizaci akce Běháme pro děti, kde jejich síly rádi využíváme a radost z jejich přítomnosti mají i účastníci akce, kterým opakovaně předvádí ukázky. Jako jeden muž pak i sami vybíhají do běžeckého závodu. Děkujeme všem, kteří se do podpory „našich dětí“, které nemohou trávit Vánoce se svojí rodinou zapojují,“ řekla Michaela Chovancová, zakladatelka a ředitelka DEJME DĚTEM ŠANCI o.p.s., která pomáhá dětem již od roku 2011.
Vychovatelé se nenápadně vyptávaly, při zábavném odpoledni děti kreslily přání, vyprávěly, co by si přály. Vše bylo pečlivě zaznamenáno a předáno Ježíškovým pomocníkům dělostřelcům. Všechny dárky byly tajně pořízeny, zabaleny, popsány a dovezeny do rukou ředitelů dětských domovů. Díky tajné misi, tak budou mít děti opravdové překvapení pod stromečkem.
„Tohle všechno je to, co nás už mnoho let naplňuje a dělá šťastnými, protože ne každý má to štěstí a může trávit Štědrý večer v rodinném kruhu. Jak správně vybrat? Vzpomínáte si ještě na dobu, kdy jste věřili na Ježíška? Celý prosinec jste se snažili sekat dobrotu, aby vám Ježíšek nadělil pod stromeček vše, co jste mu zanechali v dopise za oknem. To nekonečné těšení se na dárky až do chvíle, kdy po večeři zazvonil zvoneček a vy jste přišli ke stromečku, pod kterým se zničehonic objevily dárečky. Vše je to krásné, pozorovat jiskru v očích dětí, když píšou dopis Ježíškovi, ranní nadšení, když zjistí, že seznam vysněných dárků za oknem již není. Očekávání onoho večera, zda Ježíšek opravdu donese vše vytoužené. Nálada je vygradovaná koledami, vánočními dekoracemi, svátečním oblečením a dobrou náladou. Pro mnohé děti i dospělé je to jeden z nejhezčích večerů v roce.
Postupem času ale začne „vánoční záhada” dostávat jisté trhliny a dítě si začne klást otázky. Proto je důležité hledat rovnováhu mezi hrou a realitou a zůstat citliví k potřebám dětí. Montessori a současná psychologická literatura ukazují, že upřímnost a empatie mohou podporovat důvěru bez ztráty kouzla Vánoc. Dětí, které vyrůstají v prostředí, kde se bere vážně jejich názor a pocity, se to týká i v rodinných rituálech a kultuře dárků.