Obraz Zvěstování Panně Marie byl určen pro svatohorskou Pražskou kapli. S dílem významného barokního umělce Petra Brandla seznamuje po více než padesáti letech aktuální výstava ve Valdštejnské jízdárně v Praze. Představí jeho monumentální oltářní plátna, portrétní tvorbu a žánrové malby. Návštěvníci vůbec poprvé zhlédnou i nově objevená díla.
Petr Brandl namaloval Zvěstování Panně Marie v roce 1697. „Bylo to na objednávku tří pražských měst - Starého Města, Nového Města a Malé Strany - a obraz byl určen pro Pražskou kapli, jejíž výstavbu a výzdobu tato tři města financovala,“ uvádí Jana Hovorková na webu Svaté Hory. Všechny čtyři kaple, umístěné v rozích svatohorských ambitů, odrážejí nejdůležitější tajemství ze života Panny Marie. „Mníšecká kaple je zasvěcena Neposkvrněnému početí Panny Marie, Pražská Zvěstování Panně Marii, Březnická Bolestné Panně Marii a Plzeňská Nanebevzetí Panny Marie. Pražská města proto do ‚své‘ kaple na Svaté Hoře objednala u Brandla výjev Zvěstování. Brandlovo plátno ve zlaceném rámu nechala pražská Národní galerie na své náklady zrestaurovat. Výstava v Praze je otevřena do 11. února příštího roku, denně kromě pondělí od 10.00 do 18.00. Zahrnuje také komentované prohlídky, přednášky a další doprovodné akce.
V knize Dějiny Svaté Hory František X. Holas poznamenává: „Téhož r. 1697 věnovalo Staré a Nové město ještě po 100 zl., Malá strana 50 zl. Z těchto peněz vyplatil kancléř Gränitzer malíři Petru Brandlovi za oltářní obraz Zvěstování P. Marie 160 zl. Truhlář, jenž obraz zabednil, aby se cestou nepoškodil, obdržel 3 zl. 30 kr., povozník za dovezení na Svatou Horu 1 zl. 30 kr. Aby nový obraz od vlhké zdi nevzal škody, dal P. Vogler udělati pod něj dřevěnou podložku. Později pořízen na Brandlův obraz pozlacený rám, jenž stál 99 zl. 19 kr. Co bude ‚chytrá změna‘ před důchodem? Ministerstvo práce mluví o tom, že odchod do důchodu už nemá být jen o věku. Ještě než se děti vrátí do lavic, stojí za to vědět, kdy je čeká volno.
Návštěvníci se dozví, že Svatá Hora u Příbrami je nejslavnějším mariánským poutním místem v Čechách. Už počátkem šestnáctého století tam stála kaple, jejíž zdi jsou dodnes součástí svatyně baziliky. Jeden z prvních zázraků připisovaných Panně Marii se stal v červnu roku 1632, kdy se tam jistému Janu Procházkovi z Nymburka zázračně vrátil zrak. S Martinou Jechortovou, vedoucí svatohorského muzea, stojíme v překrásných ambitech Svaté Hory. Na malbách je tu vyobrazeno sto zázraků, ale stalo se jich tu prý čtyři a půl tisíce.
V podstatě se jedná o čtvercové ambity. Jak jsou stavěné? „Jsou to chodby klenuté, dovnitř otevřené tak, aby bylo vidět na baziliku. V každém rohu ambitní chodby je uzavřená kaple plzeňská, pražská nebo březnická,“ vysvětluje moje průvodkyně. Před námi je právě plzeňská kaple, za zády máme mníšeckou. „Je to tak, byli to donátoři pocházející z těchto měst a podíleli se na jejich výstavbě,“ přitakává paní Jechortová a ukazuje: „Oltář, který stojí před námi, se jmenuje Korunovační. Odehrávala se zde totiž slavnostní korunovace sošky Panny Marie Svatohorské. Jedná se o tradici od roku 1732. Soška byla korunována přesně sto let po prvním zázraku pana Procházky.“
Bazilice vévodí stříbrný oltář, vznikal celých devadesát let. Tato slavná korunovace se tedy odehrála v prostranství ambitu. Ostatně - ještě v minulém století se tu na svatohorských slavnostech scházelo na deset tisíc poutníků. Teď už se ale nacházíme přímo ve svatohorské bazilice. Před námi je překrásný stříbrný oltář. Je v tomto ohledu tato bazilika výjimečná? „Chrámy se vždycky stavěly ke slávě Boží a lidé je chtěli vyzdobit co nejlépe. Stříbrné oltáře však tak typické nebyly. Svatá Hora to svým hlavním středním oltářem prolomila,“ vysvětluje vedoucí muzea. „Oltář se stavěl v průběhu devadesáti let. Jak postupně přibývali mecenáši a přinášeli své dary, tak se nastavoval a přidával.“
Přímo uprostřed oltáře je vitrína, ve které je vystavena vzácná a slavná soška Svatohorské Panny Marie. „Měl by to být obdélníkový půdorys hlavní lodi, právě ty obvodové zdi. Ale jenom tři, protože kaplička byla samozřejmě menší, než je v současné době bazilika, i když ta je také malá.“ Kvůli západním větrům se kaple musely dodatečně obehnat zdí. Na pravé straně je prostor poněkud otevřenější. Prováděly se nějaké dodatečné změny v samotné kapli, tedy v dnešní bazilice? „Svatá Hora v současné době není taková, jakou ji Carlo Lurago navrhl a začal stavět. Západní otevřené kaple totiž velice trpěly povětrnostními podmínkami a proto byly zazděny. Kaple byly vlastně bez obvodových zdí,“ popisuje paní Jechortová. „Byly to klenby a sloupy. My nyní stojíme právě v oblasti, která byla venku.“
Carlo Lurago zkrátka projektoval Svatou Horu na teplé italské počasí. A jaké plány měla Praha a její města při výzdobě Ambitu a kaplí? Zpravidla šlo o bohaté dary a pečlivou restauraci dochovaných děl, která dodnes charakterizují toto poutní místo.
- Výstava ve Valdštejnské jízdárně představuje Brandlova oltářní plátna, portrétní tvorbu a žánrové malby.
- Návštěvníci uvidí i nově objevená díla a dozví se o financování a stavbách kaplí.
- Areál Ambitů na Svaté Hoře zahrnuje čtyři kaple a hlavní baziliku s bohatou štukovou výzdobou.
- Historie korunovace sošky Panny Marie a významných mecenášů ilustruje bohatá tradice kultury a víry.
Stříbrný hlavní oltář v bazilice a jeho devadesátiletá historie stavby demonstrují, jak se postupně měnily stavitelské a financující trendy, zatímco výstavba a restaurování Brandlova oltářního obrazu zůstávají jádrem současného poznání o oltáři Zvěstování.
- Historie objednávky a financování obrazů pražských měst pro Svatou Horu.
- Objekt Brandlova oltářního obrazu Zvěstování Panně Marii z roku 1697 a jeho současná restorace.
- Architektura ambitu a kaplí Svaté Hory a proměny kaplí kvůli povětrnostním vlivům.
Roku 1697 byla zakázka pro Pražskou kapli spojena s financováním třech měst a výjev Zvěstování byl umístěn v pražské kapli. Na obraz Zvěstování navazují další díla Brandla a jeho současníků v Praze i na venkově, které demonstrují bohaté spojení barokní malby a sakrální architektury.