Osamělý kostelík utopený v loukách - prudce se zdvihajících z údolí Bělé k téměř 900 metrů vysokému Studenému vrchu - patří k nejfotogeničtějším místům Orlických hor (můžeme ho například označit za nekorunovaného krále instagramového hashtagu Orlickehory).
Zima u kostela sv. Přicházíme-li k Deštnému starou cestou od Ošerova, naskytne se nám v místech bývalé sklárny zajímavý pohled: uvidíme kostel v Deštném a kostel sv. Matouše nad ním. Zdají se blízko, blizoučko. Pohled od Deštěnské hutě k deštenskému kostelu sv. Máří Magdaleny a jedlovskému kostelu Sv. Proč dva kostely tak blízko sebe? Důvody jsou dva.
Počet obyvatel českých zemí v polovině 17. A v soupisu poddaných je i zmínka o jedlovském kostele: „Item při vsi Jedlový jest kostel filiální založení den sv. A druhý důvod?
Zatímco Deštné bylo součástí panství Opočenského, Černíkovického či Rychnovského, Jedlová patřila na panství Solnické. Ze Strakovce ke kostelu sv. Proto také Jedlovský kostel patříval pod vzdálené fary v Uhřínově či Solnici. V té době však ještě dnešní svatostánek nestál. Ten však časem zchátral a tak bylo rozhodnuto o stavbě nového, tentokrát již zděného, kostela. Základní kámen byl položen a slavnostně vysvěcen 26. května 1737. Roku 1741 (29. 10) byl kostel slavnostně vysvěcen karmelitánským převorem p.
Kostel se v průběhu let nevyhnul nutným stavebním zásahům. Roku 1833 kostel vyhořel, avšak již o dva roky později byl obnoven, opravy probíhaly i v prvních desetiletích 20. Na jeho vzhledu se však změny příliš neprojevily a až do 2. světové války sloužil svému účelu a byl pravidelně udržován. Po odsunu německého obyvatelstva byl kostel ponechán svému osudu. Od počátku 90. Kostel obklopuje starý německý hřbitov, na němž je pochován mimo jiné Hieronymus Brinke - jedlovský tkadlec a písmák, autor jedlovské kroniky a autor písně „Weberlied“ - tkalcovské písně, popisující přetěžké osudy vykonavatelů tohoto krásného řemesla.
Při ohradní zdi stojí Mariánský sloup. Jeho historie je zajímavá: zatímco většina Mariánských sloupů u nás vznikla v 18. a 19. století, zdejší Mariánský sloup je starý jen dvě desetiletí - though byste to do něj od pohledu neřekli. Ostatně všechny jeho části jsou výrazně starší. Sloup byl sestaven zásluhou tehdejšího deštenského faráře P. kostel sv. U kostela sv. Slunce zapadající ze Špičák, pohled od kostela sv. Slunce zapadající ze Špičák.
Tip: itineráře tras jsou interaktivní. autobusem do zastávky Deštné v Orl.h., Národní dům, nebo Deštné v Orl.h., sjezdovka (obě 2,5 km) (autobusy ze směru Rychnov nad Kněžnou, Hradec Králové, Dobruška, Nové Město nad Metují, Rokytnice v Orlických horách).
Upozornění: Inzerát není aktuální! Inzerát je zde ponechán z historických důvodů. Veškeré údaje v něm uvedené byly platné ke dni poslední aktualizace (viz níže), nyní se mohou výrazně lišit. Kontaktní údaje jsou z důvodu ochrany osobních údajů skryté. Nadále však máte možnost využívat zdejších recenzí. 2. Máte s tímto ubytováním nějakou zkušenost?
Podělte se, prosím, s ostatními o své zážitky. O Váš názor velmi stojíme a pomůžete tím mnoha dalším lidem! Před vložením recenze se však musíte přihlásit. Vkládání recenzí umožňujeme jen registrovaným uživatelům z důvodu zajištění důvěryhodnosti informací. Jitka (10. 12. Orlické hory ukrývají i magická místa.
Například nad osadou Jedlová se nachází důležitý orientační bod pro turisty v podobě barokního kostela svatého Matouše. Církevní stavba, která málem zanikla, působí v krajině jako zjevení. Kostel sv. Matouše nad Jedlovou zbudovali karmelitáni ve třicátých letech 18. století na místě původního dřevěného kostelíka. Základní kámen byl položen a vysvěcen v květnu roku 1737, kostel se později dočkal nutných stavebních zásahů, v roce 1833 vyhořel, ale už o dva roky později byl znovu otevřen.
Jeho vzhled se pak už v podstatě nezměnil, těšil se pravidelné péči a svému účelu sloužil až do druhé světové války. Po odsunu místních německých obyvatel začal chátrat, třicet pět let byl ponechán svému osudu a neunikl ani vandalům. Jeho postupná obnova začala v 90. letech minulého století a pokračuje dodnes. Magické místo s výhledem na Krkonoše.
Kostel obklopuje starý německý hřbitov, na kterém je pochován mimo jiné Hieronymus Brinke, jedlovský tkadlec a písmák a také autor hymny všech horských tkalců. Za kostelem u hlavní přístupové cesty stojí Mariánský sloup, u kterého ale nelze určit původní stáří.
Interiér kostela evokuje místo ztracených a nalezených nadějí. Skromný interiér volně přístupného kostela tvoří mimo jiné prostý dřevěný kříž a kamenný pult, k posezení slouží jednoduché dřevěné lavice. Poutníky často překvapí osobitý charakter místa natolik, že rádi využijí i zdejší zastavení s posezením a samoobslužným barem na Kačenčině pohádkové stezce přímo u kostela.
Je to zároveň zábavný prostor s dřevěnou osmisměrkou pro děti. Vyhlášeným prvkem je zdejší houpačka zavěšená na stromu u kostela, odkud je možné se rozhlížet po hřbetech Orlických hor a při dobrém počasí dohlédnout až do Krkonoš. K vyvýšenině s osamělým kostelem sv. Matouše na cestě z údolí Bělé na Studený vrch se z většiny míst střediskové obce Deštné dostanete za necelou tři čtvrtě hodinu.
Historické a geografické souvislosti kolem kostelů
Na místě Jedlové a Deštného vznikla řada spojení mezi fary a panstvími, která vedla k tomu, že kostely leží relativně blízko sebe. Důvody spočívají v historických okolnostech: rozdělení farností a správních pásem v 18. století a následná stavba nových zděných kostelů na místě dřevěných předchůdců.
Současný pohled na osamělý kostel Matouše nad Studeným vrchem nabízí nejen architektonický dojem, ale i širší koncepční kontext regionu: výškové rozdíly, přirozené louky a výhledy do kraje, který spojuje Deštné, Jedlovou a okolní vesnice. Z historie vyplývá, že místní hřbitov a Mariánský sloup tvoří důležité orientační body pro návštěvníky a poutníky.
- Základní kámen a vysvěcení kostela Matouše 26. května 1737; pozdější rekonstrukce po požáru v roce 1833 a následné opravy.
- Vliv panství a farního dosahu na polohu a zřizování filiálních chrámů.
- Obnova kostela a okolí od 90. let 20. století dodnes, včetně hřbitova a mariánského sloupu.
V současnosti je chata u kostela sv. Matouše na cestě do Deštného a turisté sem míří kvůli výhledům, klidu a možnosti spojit návštěvu s dalšími aktivitami v regionu, jako je lyžování či procházky v okolí. Chata je aktuálně mimo provoz a prochází rekonstrukcí, což je nutné zohlednit při plánování návštěvy a ubytování.
Interaktivní tipy pro návštěvníky
Kromě samotného kostela nabízí lokalita i další zajímavosti: v Deštném je lyžařský areál, horolezecká stěna, lanový park a další rekreační možnosti. Turistické i běžecké trasy vedou 400 m od chaty. Poutníky a návštěvníky často překvapí prostor s Kačenčinou pohádkovou stezkou a houpačkou u kostela, která umožňuje vychutnat si výhled na Orlické hory a případně dohlédnout až do Krkonoš.
