Ostravský historik a kláštery: vývoj, řeholní řády a jazyk komunikace ve středověké ČR

Bylo do konce 12.století na území ČR alespoň 10 klášterů a odehrávala se komunikace v nich výhradně latinsky?

Do roku 1200 bylo na území dnešní České republiky prokazatelně postaveno nejméně 13 klášterů: Počátkem 70. let 10. století byl na Pražském hradě u kostela sv. Jiří zřízen první klášter v českých zemích, a to pro benediktinky. Do konce 10. století (kolem roku 993) vznikl i první mužský benediktinský klášter v Břevnově. Následuje zakládání dalších klášterů, které se taktéž řídí řeholí svatého Benedikta: Ostrov u Davle (999), Sázava (1032), Rajhrad (1048), Hradisko u Olomouce (1078), Opatovice (1086 až 1087), Třebíč (1101 až 1104), Kladruby (1115), Postoloprty (1119 až 1121), Vilémov (snad 1131), Podlažice, Teplice (1160 až 1167), (...).

Ve výčtu pod heslem "Klášter" na Wikipedii chybí klášter Hradiště, postavený mezi lety 1145 až 1184.

Způsobem komunikace v klášterech se zabývá historička Radka Těšínská Lomičková v disertační práci "Znaková řeč v cisterciáckých a benediktinských kláštech ve středověku" (Těšínská Lomičková, 2014). Řeholní řády kladly značný důraz na mlčenlivost a pro komunikaci mezi mnichy byla vyvinuta znaková řeč. Neoficiální komunikace mezi jednotlivými členy řeholních řádů mohla probíhat i v češtině a němčině, ačkoli preferovaným jazykem byla latina.

Nabádání k častějšímu používání latiny i v běžné konverzaci nacházíme v pramenech; jako ilustraci uvádí disertační práce prameny, podle kterých v klášteře v Hradišti plaský vizitátor nařídil, aby mladší bratři byli v rozhovorech povinni hovořit vzdělaně a v latině, a aby každý z nich byl povinen uvádět jednotlivé citáty z Písma svatého.

Historie Hradiště Mnichů popisuje, že první písemné zmínky o Klášteře Hradišti jsou z poloviny 12. století. Na skalnatém ostrohu nad soutokem Zábrdky s Jizerou byl založen cisterciácký klášter. Předpokládá se, že cisterciácký řád sem uvedl zdejší mocný rod Markvarticů. Jméno převzal po místu kde se nalézal - Gradis, či Greisch. Od r. 1351 Gradis Monachorum - Hradiště Mnichové. První mniši žili skromně, převážně zemědělskou činností, později také obchodem a řemesly. Jak se klášter rozvíjel po hospodářské stránce začínali od 13. stol. stavět mohutné raně gotické budovy a především velký opatský chrám. Ze kterého se do dnešních dob zachoval jen zlomek - a to severní portál, který patří k jedinečným vstupním architekturám raně gotického slohu v celé str. Evropě. Dále tu na druhém nádvoří dnešního pivovaru můžeme nalézt opěrnou zeď s kryptou a několika románskými okny.

Velký majetek mnichů a tyto stavby s chrámem byli zničeny a ztraceny r. 1420 za husitských válek. Zbytky byli použity při stavbě zámku v 16. stol. Přenesením pivovaru do zámeckých budov po požáru r. 1869 byly zničeny i další zbytky klášterních staveb. Po konci husitskych válek se již mniši nevrátili. Panství bylo rozděleno na mnoho menších. Majitelé se střídali. V první pol. 16 stol. patřilo hradišťské panství pánům z Vartmberka. Roku 1556 jej koupil Jiří z Labouně a dal na místě kláštera vystavět renesanční zámek. Okolo r. 1560 byl postaven i laický farní kostel v pozdně gotickém slohu. Pozůstalí tohoto rodu prodávají majetek r. Tento majitel nechal upravit nově vjezd do zámeckého dvora v Klášteře obezděním gotického portálu, tak jak jej známe dnes. Po výstavbě nedalekého zámku v Hradišti, ztratil klášterský poněkud na významu a stával se spíš hospodářským střediskem panství.

Slibný vývoj byl zastaven v době po bělohorské bitvě, kdy r. 1621 je Václav Budovec z Budova, jako jeden z iniciátorů protihabsburského odboje popraven na Staroměstském náměstí v Praze, a jeho majetek zkonfiskován. Poté panství koupil Albrecht z Valdštejna. Po jeho smrti vyplenili kraj Švédové. Válkami a robotou těžce zkoušené obyvatelstvo je pokatoličťo-váno a nastává příliv německého obyvatelstva. Při rakousko-pruské válce r. 1778 zde s generálem Laudonem pobýval i Josef II. Několik let po konci vlády Marie Terezie, byla na Klášteře postavena nová škola. Budova stojí na místě dnešního Obecního úřadu vedle kostela u pivovaru. V roce 1866 byl založen klášterským učitelstvem humoristický časopis „Škvor“, který tu vycházel s různými přestávkami až do 80.

Hlavní dominanta obce - pivovar se v Klášteře připomíná od r. 1570. V letech 1833-36 byl postaven nový na místě dnešní sladovny. V roce 1864 byl provoz přestěhován do západního zámeckého křídla a po požáru zámku roku 1869 do prostor celého bývalého zámku. Nejznámějším klášterským občanem v dějinách obce je Josef Dürich. Bydlel ve mlýně naproti dnešnímu penzionu a restauraci Kristýnka. Byl to velmi vzdělaný člověk, zvolený členem říšské rady za staročeskou a později agrární stranu ve vídeňském parlamentu. 1. světová válka také poznamenala osudy několika klášterských mužů, kteří se zúčastnili odboje v československých legiích.

Údaje o meziválečném období se dají již docela dobře nalézt v dobových záznamech. Můžeme se z nich dozvědět např. přesné počty obyvatel, výměry pozemků, o stavbě vodovodu a bohaté spolkové činnosti v obci. Druhá světová válka a ohrožení Německem, zde bylo silně vnímáno. Státní hranice po obsazení vedla již za sousední Bílou Hlínou a okolní obce Rokyta a Krupá s lesní oborou Klokočka byly již německé. V poválečné době odešlo několik stovek občanů osídlovat pohraničí po odsunutých Němcích. Po poválečných časech se již píše nová kapitola dějin obce, o které nám ještě mohou povyprávět někteří pamětníci osobně. Byla a je nadále bohatá na různé události.

Jaký život vedli mniši, jak vypadal jejich všední den, co jedli, kde se modlili, nebo jak a s čím se nosila kutna? Kutna je oděv, který členové řeholního řádu začali nosit proto, aby se odlišili od ostatních mnichů. Kutny jednotlivých řádů se od sebe lišily barvou a detaily oděvu. Slyšel jsem, že dnes už členové řádu nosí pod kutnu termoprádlo. Velký důraz kladli dominikáni na společné prožívání - společné ubytování i společné modlitby. Těm se oddávali jak v prostorách kláštera s oratoří, tak i v přilehlém kostele sv. Václava.

Výstavba obou jedinečných architektonických památek začala už ve 13. století. Co se týče stravy řeholníků - byla jednoduchá, ale pestrá. Patřil k ní chléb, ryby a zelenina. Konkrétně v Opavě ale hovoří prameny také o hospodářství dominikánů, které zahrnovalo i chov vepřů. Dominikánský klášter v Opavě prošel během několika stovek let mnoha přestavbami a úpravami. V současné době jeho prostory, včetně nově zastřešeného rajského dvora, slouží jako galerie.

Zachováme vám vše tak, jak jste zvyklí a reklamu přizpůsobíme vašim zájmům. Pokud využijete místo platby udělení souhlasu s reklamou, aby vám byly zobrazovány reklamy, které Vás budou zajímat. Váš souhlas s cílením reklamy můžete kdykoliv odvolat.

Pramenná literatura a historické práce však naznačují, že komunikace v klášterech nebyla výlučně latinská a že neoficiálně se občas užívala čeština či němčina. Důkazy o tom nacházíme v konkrétních záznamech a závěrech výzkumu Radky Těšínské Lomičkové a dalších historiků, kteří zkoumají znakové a mimoslovní formy komunikace mnichů.

Informační poznámky o životě mnichů, o jejich každodenním fungování a o architektuře klášterů doplňují historické postavy jako Antonín Grobelný, jehož kariéra byla spojena s Ostravskem a Slezskem a jehož dílo se soustředí na 16. až 20. století. Grobelný působil ve Slezském ústavu ČSAV a stal se významnou postavou oblastní historie, která doplňuje kontext hospodářského a sociálního vývoje klášterů v časech pozdějších etap.

tags: #ostravsky #historik #and #klastery