Sklep s valenou klenbou a další architektonické památky Oybinského areálu otevírají pohled do středověké tvorby a náboženské kultury. Mezi Márnicí a Císařským domem byla při archeologických výzkumech v letech 1997/98 odhalena dvoupodlažní budova, spodní podlaží s dvou místnostmi a valenými klenbami vytesanými do skály a spojení těchto prostor kamenným schodištěm. Osud těchto prostor zůstává nejasný, avšak jejich existence doplňuje historii komplexu.
Klášter a s ním spojené stavby na klášterním kopci vyprávějí o významu regionu v období renesance i raného novověku. Márnice, nejstarší částky v této soustavě, ukazují bohatou minulost prostředků pro společenské i liturgické potřeby a zde se otevírá skalní puklina, která by mohla vést k úpatí hory. V jedné pověsti rytíři vybudovali podzemní chodbu do Žitavy, která by měla končit v celestinském sklepě v ulici Brunnenstraße.
Pomník Christiana Adolfa Peschecka připomíná významného historika a teologa, jehož díla a činnost ovlivnily regionální vědu a kulturu. Pescheck se narodil v Jonsdorfu a působil v Žitavě; jeho práce zahrnují Handbuch der Geschichte von Zittau a další spisy o protireformaci. V Žitavě byl čestným občanem a jeho památník byl odhalen v Oybině; bronzová busta od sochaře Adolfa von Donndorf byla odlita ve Lauchhammeru. Tato osobnost bývá spojována s historií regionu a Muzeem Žitava, které má kořeny v jeho činnosti.
Klášterní kostel a jeho okolí svědčí o bohaté stavebně umělecké tradici. Císař Karel IV. založil na hoře Oybin roku 1366 celestinský klášter, který trval zhruba 15 let až do posvěcení v roce 1384 pražským arcibiskupem. Klášter padl do úpadku během reformace, poslední převor zemřel v roce 1555, a jezuité se pokusili získat areál zpět. Žitava ale klášteru konkurovala a v roce 1574 jej odkoupila spolu s hradem; kláštrní knihovna a další cennosti byly do Prahy dopraveny ještě před prodejem. Zříceniny kláštera a hradu zničil blesk v roce 1577; od té doby je komplex v podobě ruin.
Nad kryptou, vytesanou ve skále, se tyčí impozantní zřícenina Klášterního kostela. Jižní stěna kostela byla vytesána ve skále a vnější vlys na stěně pod hlavní římsou je identický s vlysem v kapli sv. Václava v Katedrále sv. Víta v Praze. Pro umělce je zvláště přitažlivá část chóru se třemi lomenými obloukovými okny, jejichž kružba zůstala zachována a která byla inspiračním motivem Caspara Davida Friedricha, počátek romantického malířství. Zřícenina láká díky výjimečné akustice pro řadu akcí.
Řád celestinů založil Pietro del Morrone na hoře Morrone u Sulmony; kláštery vznikaly hlavně v Sicilii, Francii, Holandsku a Čechách. Oybinský klášter byl zpočátku osazen mnichy ze Sulmona a byl jedním z mála klášterů v Německé říši severně od Alp, který existoval téměř 200 let. Později se do kláštera vraceli i další mniši a jeho bohatství se stávalo součástí širší kulturní výměny napříč regiony.
Václavská kaple na severní straně chóru nese filigránovou ornamentiku a dokládá vysokou úroveň původního vybavení kláštera. Caspar David Friedrich zde maloval a ukázal kapli ve svém nejznámějším díle Huttens Grab. Krypta pod kostelem obsahovala ve 2 místnostech s kříži vytesanými do kamene a slouží dnes k divadelním představením. Pokladnice, malá místnost napojená na kryptu, skrývala část pokladu z Katedrály sv. Víta, která byla na horu Oybin dopraveny za husitských válek; součástí byly i resty kosti sv. Adalberta a pět hlav 11000 svatých panen.
Mezi Márnicí a Křížovou cestou zůstal zachován severní otvor s významnou Záclonovým oknem, z doby pozdní přestavby gotickým dvojoknem. Tato okna byla důležitou součástí romantického malířství a sloužila jako samostatné motivy pro malířské kompozice. Klášterní Křížová cesta na severní straně a východ sloužil k meditaci a bylo ještě několik kaplí nad ní, zasvěcených Duchu svatému, Panně Marii a sv. Celestinu. Přímo v areálu hory Oybin byl také vstup na most, který zajišťoval přístup k severní části hory a k Horskému hřbitovu, kde jsou uloženy náhrobky z renesance a rokokové doby, včetně hrobu Michaela Zeisiga a jeho ženy.
Na hřbitově stojí čestný hrob Alfreda Moschkau (1848-1912) a jeho druhé ženy Minny, významného sběratele a organizátora filatelie. Moschkau formoval filatelii a jeho práce byla součástí výstavy Kulturní poklady z Čech a Bavorska - Kulturní rozmanitost českých a bavorských sousedních regionů, kterou uspořádalo Centrum Bavaria Bohemia v roce 2010. V Mallersdorfu a okolí se vyvíjela historie kláštera, která vedla k rozkvětu v 18. století, scelení a následnému zrušení kláštera během sekularizace v roce 1803; nejcennější poklady byly převedeny do státních sbírek.
V Relaci s Retzem, městem v Dolním Rakousku, stojí gotický kostel s trojlodní dispozicí jako nejstarší svého druhu v Rakousku. Dominikánský klášter a kalvárie na hlavním náměstí vytvářejí jedinečný kontrast s romantickou krajinou v Podyjí. Z Hnanic vede žlutá turistická stezka k Seasfieldovu kameni a další stavby, včetně Podyjí podzim 2023 a výletu k větrnému mlýnu poblíž Retzu. Mlýn a vinice v Retzu tvoří oblíbenou destinaci pro návštěvníky, kteří chtějí spojit kulturu s vínem a historií regionu.
