Černá Madona, Perla Moravy, Ochránkyně Brna nebo Drahokam. Tyto a mnohé další přezdívky si od věřících za sedm století vysloužil obraz Panny Marie Svatotomské. Obraz Panny Marie Svatotomské, patronky Brna po staletí, tam najdete na oltáři. Unikátní obraz je namalovaný olejovými barvami na dřevěné podložce. Právě díky tmavému zbarvení si madonu oblíbily tisíce poutníků i Brňanů.
Podle legendy je autorem obrazu evangelista Lukáš. Podle pověsti ikonu namaloval svatý Lukáš. „Malíř Boží“, jak o něm zpívá lidová balada, která se ovšem týká jeho slavnějšího obrazu, Apoštol nad dílem usnul a Panna Maria je za něj dokončila sama. „Matka boží přistoupila, obraz svatý malovala, svoje líčka položila, hned obrázek ozdobila,“ pokračuje příběh, který přes dramatickou zápletku s ničiteli díla směřuje k Čenstochové, kam byl obraz na příkaz svaté pomocnice odvezen. Brněnská ikona je podle lidového podání rovněž Lukášovou prací. Pro věřící není objekt úcty jen velice vzácný obraz, ale hlavně to, co představuje. Panna Marie totiž drží malého Ježíše a druhou rukou na něj ukazuje jako na toho, který je cesta, pravda a život.
Historie a původ obrazu
Historici se ale domnívají, že pochází z období rané gotiky. Obraz věnoval brněnskému kostelu svatého Tomáše na Moravském náměstí císař Karel IV. v roce 1356. Poněkud matoucí se dnes může zdát její přízvisko „Svatotomská“, které odkazuje ke kostelu sv. Tomáše na Moravském náměstí. Tam totiž bylo původní sídlo brněnských augustiniánů, kterým obraz daroval Karel IV. V osmnáctém století ji augustiniáni přestěhovali na Staré Brno. Milostný obraz nazývaný také Gemma Moravie či Palladium města Brna daroval brněnskému augustiniánskému klášteru císař Karel IV. Přesný původ díla však dosud objasněn není. Ikona pochází patrně z 12. století. Pod tímto termínem se totiž mohou skrývat hned tři typy vyobrazení Panny Marie. Svatotomská madona se řadí do první skupiny, kterou tvoří byzantské ikony a jejich kopie vyhotovené zejména ve 13. a 14. století. Dalším typem jsou sochy trůnících madon, jejichž počátek sahá do 11. století. Třetí skupinu pak tvoří stojící madony s dítětem, které se nejvíce objevují od konce 13. do 15. století. Pro všechny je samozřejmě určující tmavý inkarnát.
„To, proč začaly být madony barveny na černo dodnes zůstává být záhodou.“ Jedno z možných vysvětlení nabízí Bible, v níž můžeme číst: „Černá jsem, a přece půvabná“. Tato slova z Písně písní bývají spojována s Boží nevěstou, tedy s Marií. V souvislosti s hrdinnou obranou Brna v roce 1645 se mluví o Černé madoně svatotomské. Když v létě roku 1645 obléhala švédská vojska Brno, hledali obyvatelé města pomoc a útěchu také v četných modlitbách. Ve svých myšlenkách se často obraceli ke svatotomské Černé madoně, milostnému obrazu, který podle tradice namaloval samotný sv. Lukáš. A jejich prosby byly vyslyšeny.
Role Černé Madony v brněnské obraně a zázraky
Černé Madoně lidé kromě ochrany farníků také přikládají zázračnou moc při ochraně Brna. Podle křesťanské tradice její přímluva pomohla zvrátit rozhodující útok švédských obléhatelů v roce 1645. V den generálního útoku, ve chvíli největšího nebezpečí, se svatotomská Panna Marie zjevila nad městem a rozprostřela nad ním svůj ochranný plášť. I přes značnou početní převahu útočníků nebylo Brno dobyto. Brno si výročí 15. srpna připomíná pravidelně a právě výročí 370 let si Brno od pátku připomíná. „Důvěra lidí v její pomoc byla zřejmě rozhodující element, aby neztratili odvahu a naději,“ říká Mráz.
Kromě pomoci při záchraně města před švédskými vojsky se jí připisuje i ochrana před epidemií moru v roce 1713 a mnohá další uzdravení. „Přímluva Panny Marie je však na rozdíl od ní nevyčerpatelná,“ připomíná Jandlová. Kopie obrazu Černé Madony ještě nedávno vlastnila velká část křesťanských domácností v Brně. „Někteří nosí malou podobiznu v peněžence doteď,“ doplňuje Jandlová. Kartičky s madonou lidé dostanou i po nedělní mši na Petrově, kterou odslouží kardinál Dominik Duka o půl jedenácté dopoledne. Formát je uzpůsobený tak, aby se obrázek vešel do peněženky třeba jako platební karta. „Přímluva Panny Marie je však na rozdíl od ní nevyčerpatelná,“ připomíná Jandlová.
Restaurování, kopie a současná tradice
Černé Madoně lidé kromě ochrany farníků také přikládají zázračnou moc při ochraně Brna. Brněnský Starobrněnský Zdrávas a slavné mše na Starém Brně jsou součástí oslav Dne Brna. Sochu černé madony najdeme například i v Loretě u kostela sv. Janů. Moravské zemské muzeum má také svou kopii; od konce 17. století se nachází na oltáři v kapli Paláce šlechtičen. Restaurátorská kopie obrazu, kterou vytvořila renata Bartóňová, byla slavnostně představena v kostele sv. Tomáše. Jde o věrnou reprodukci používanou při procesích, aby originál neutrpěl škodu. Restaurátorská zpráva popisuje, že obraz je namalován olejovo-pryskyřičnou temperou na desce ze dvou lipových a jednoho topolového rámu a že relikviář obsahuje gestecké doklady o Kristově krvi na Mariině roušce.
V roce 1945-46 byl obraz restaurován brněnskou malířkou Hedvikou Böhmovou. Po odhalení nešetrných zásahů a přemaleb zůstala malba 86×50 cm. Relikviář původně umístěný v místě srdce dítěte byl použit jako spona Mariina šatu; v něm se nalézají dva kousky hedvábí a jemné plátno s kapkou krve. Tato relikvie byla podle tradice spojována s Karlem IV. a jeho poutí do Trevíru a později do Prahy. Zákřik divotvorný obraz zůstal pro Brno trvalou ikonou víry a naděje.
Současnost a kulturní význam
V průběhu času vzniklo množství kopií i slavnostních publikací o Panně Marii Svatotomské. Například kniha s názvem Panna Maria Svatotomská, ochránkyně Brna, od Ludvíka Koleka zdůrazňuje její českou i moravskou roli. Brno jako město se hrdě hlásí ke svaté patronce; původ obrazu i jeho osudy zůstávají předmětem výzkumu a veřejného zájmu. V rámci kulturního dědictví Brna bývají pořádány oslavy a koncerty, během kterých se připomínají historické momenty spojené s obranou města a zázraky propojené s obrazem.
Její význam je často připomínán i ve formě poutí a drobných upomínek - kartičky s madonou, které si lidé nosí v peněženkách. 15. srpna, v den Nanebevzetí Panny Marie, si Brno připomíná hrdinnou obranou města a zázraky spjaté s Černou Madonou Svatotomskou. Odkaz na její přímluvu se táhne od středověku po moderní dobu a připomíná, že zbožnost a víra mohou být pro město i jeho obyvatelé zdrojem inspirace a naděje.
Neporažený Gladiátor Viscero - Xin Zhao Lore
tags: #panna #marie #svatotomska #ochrankyne #mesta #brna