Vatikán zpřístupní archivy z doby úřadování papeže Pia XII., který bývá někdy kritizován za to, že nedokázal dost důrazně vystoupit proti nacistickému vyhlazování Židů. Papež František v pondělí oznámil, že archivy otevře 2. března 2020, informovala agentura Reuters. Po otevření archivů z doby pontifikátu Pia XII. (1939-1958) volaly dlouhá léta zejména židovské organizace s tím, že je potřeba, aby se role katolických hodnostářů během války vyjasnila.
Proč otevření archivů vyvolává diskusi
Podle mnohých z nich papež Pius XII. během války jako morální autorita zklamal, protože před holokaustem zavíral oči. Otevřeně ho za to kritizoval například židovský nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel. Vatikán kritiku Pia XII. Papež František své rozhodnutí vysvětlil mimo jiné tím, že církev se historie nebojí. Uvedl také, že doufá, že tím přispěje k objektivnímu historickému posouzení „skvělých momentů tohoto papeže i okamžiků velkých těžkostí i těžkých rozhodování“.
Druhý březen příštího roku zvolil jako den otevření archivu záměrně: připadne na něj totiž 144. výročí narození Pia XII. a 81. let od smrti Pia XII. Apoštolský archiv je po smrti hlavy církve obvykle uzavřen 70 let, připomněla AP. Pius XII. zemřel v roce 1958.
Otevření archivů z doby války ocenil Izrael i památník holokaustu Jad Vašem. „Máme radost z tohoto rozhodnutí a doufáme, že (Vatikán) umožní přístup ke všem relevantních archivům,“ uvedl mluvčí izraelského ministerstva zahraničí. Podle Jad Vašem otevření archivů k Piu XII. podpořil i AJС a další historici.
Otevřená kritika Pia XII. se silně rozhořela za éry Benedikta XVI., který otevřel cestu ke svatořečení tohoto pontifikova. Papež František v pondělí naznačil, že podle něj otevření archivů Piovi XII. na cestě k prohlášení za svatého neuškodí.
Co o Pia XII. a archivu říkají historici
Proč Pia XII.? „Výtky se týkají především období, kdy v Holandsku začal zátah proti židům a Pius XII. mlčel,“ připomíná světící biskup pražský Václav Malý. „Ale ono je to někdy těžké pro každého veřejného činitele. Veřejný projev totiž může zhatit probíhající diplomatická jednání.“
„Tehdy probíhala různá jednání, aby dejme tomu některé státy přijaly židy. Je třeba si uvědomit, že antisemitismus, byť skrytě, existoval v mnoha zemích. Nebylo jednoduché říct: Přijměte židy! Bylo důležité, jestli byl někdo osobně statečný. A Pius XII. mlčel, ale zároveň v zákulisí dělal, co mohl.“
„Jde ale o miliony dokumentů, které archiváři třídili mnoho let. Vím, že se na celou pravdu budeme dívat,“ říká historik Václav Malý. „I když už se asi nedočkám, že by celá pravda vyšla najevo.“
I tak je přesvědčený, že Pius XII. nebyl lhostejný vůči holokaustu. „Mnozí židovští představitelé mu na konci druhé světové války děkovali, protože na příklad v Itálii bylo mnoho židů schováno v klášterech, a někteří byli dokonce pokřtěni,“ doplňuje Malý.
„Chtěl bych vyslovit veliký dík všem těm statečným kněžím, kteří třeba pokřtili židovské děti a tím je v podstatě zachránili.“
„Pius XII. taky protestoval proti Mnichovské dohodě. Za druhé světové války nebyl ve Slovenském štátu nuncius. A jeho tehdejší prezident Jozef Tiso byl často upomínán, aby se vzdal funkce.“
„Říká se, že Pius XII. byl zastáncem tajné diplomacie. On byl z aristokratické rodiny. V podstatě od svého mládí se pohyboval v diplomacii. Byl nunciem v Bavorsku, potom pro celé Německo. Pak se stal státním sekretářem, což je ve vatikánských strukturách něco jako předseda vlády.“
Papežem se stal 12. března 1939. „Měl zkušenosti s diplomacií. On taky neprotestoval veřejně, protože chtěl taky chránit křesťany. Za druhé světové války byli pronásledováni nejen židé, ale i křesťané.“ Pius XII. zemřel v roce 1958. Od jeho smrti v říjnu uplyne 62 let.
Co přináší otevření archivů pro budoucnost výzkumu
Prvními kritiky Pia XII. byli podle Šebka sovětští komunisté, kteří ho vnímali jako ideologického protivníka. Právě v šedesátých letech byla publikována malá část dokumentů z nyní otevíraného archivu, která dokládala, že Pius XII. pomáhal tajnou diplomacií Židům i odpůrcům nacismu a fašismu. A zatímco někteří tohoto papeže kritizovali, jiní hovoří o tom, že jeho diplomatická metoda zachránila mnohé životy.
Diskuse kolem archivu ukazuje, že Pius XII. veřejně nezasahoval, ale jeho zákulisní diplomacie měla podle některých zachraňovat životy a pomáhat odporu. Otevření archivů umožní prozkoumat nejen diplomatické kroky církve, ale i věrouku Pia XII. a jeho vliv na Druhý vatikánský koncil. Nemít strach z dějin, milovat je a pěstovat paměť! - tuto myšlenku vyjádřil papež František při oznámení zpřístupnění archivů.
Papež a Führer: Tajné vatikánské spisy o druhé světové válce | Prvních 15 minut
Vatikán zároveň připomíná, že registrace ke studiu zhruba 1,3 milionu archiválií, z nichž texty z let 1939-1948 jsou už kompletně digitalizovány, dostalo zatím na 150 badatelů. Již emeritní papež Benedikt XVI. rozhodl roku 2006 o zpřístupnění fondů vatikánských archivů z let 1922-1939 (pontifikátu Pia XI.) a před 15 lety dal badatelům k dispozici velký fond o válečných vězněních.
Historici jako Marek Šmíd a Jaroslav Šebek očekávají, že otevření archivu posune poznání o poválečném Československu, odsunu německého obyvatelstva a postojí Vatikánu po roce 1945. Podle Šebka by archiv mohl změnit pohled kritiků a pomoci rehabilitovat některé aspekty Pia XII., aniž by se vyvrátila skutečná komplexnost historie. Záleží na důkladném a nestranném zpracování materiálů pro budoucí generace.