Před osmi lety, v září 2006, pronesl tehdejší papež Benedikt XVI. na univerzitě v Řezně přednášku s názvem Víra, rozum a univerzita. V ní mimo jiné citoval slova byzantského císaře Manuela II. „Když dnes mašíruje Sýrií a Irákem Islámský stát a šokuje svět popravami v přímém přenosu i válečnými zločiny páchanými na zajatcích, někteří Benediktovi bývalí spolupracovníci v tom vidí naplnění papežova varování,“ píše v komentáři americký magazín National Catholic Reporter.
Výběr výroků Benedikta XVI. potvrzuje důraz na kulturu dialogu: „Kdo chce někoho vést k víře v Boha, musí dobře mluvit a správně argumentovat, a ne se utíkat k násilí a hrozbám. Víru nelze šířit násilím,“ prohlásil při bohoslužbě v Řezně 12. září 2006. Papež citoval také Manuela II. a připomněl, že „Ukažte mi, co Mohammed přinesl nového, a uvidíte, že jsou to samé špatné, nelidské věci, jako příkaz šířit jeho víru mečem.“
V téže době Benedikt XVI. vyjádřil, že „Aby byla ctěna náboženská identita křesťanů přicházejících do zemí s muslimskou většinou,“ je důležité vybudovat respekt ke všem náboženským identitám. „Pro věřící jako pro všechny lidi dobré vůle je jedinou cestou úcta k přesvědčení a náboženským praktikám druhého, aby tak v každé společnosti byla skutečně každému zaručena možnost vyznávat to náboženství, které si svobodně zvolil,“ uvedl 9. května 2006.
Diskuse kolem projevu se rozšířila i do politických diplomatických kruhů: „V dnešních mezinárodních souvislostech je katolická církev přesvědčena, že v zájmu míru a porozumění mezi národy a lidmi je naléhavě nezbytné, abychom respektovali náboženství a jejich symboly a aby se věřící nestávali terčem provokací, jež zraňují jejich náboženské cítění,“ prohlásil Benedikt XVI. při přijetí nového velvyslance Maroka ve Vatikánu 22. února 2006. „Netolerance a násilí nemohou být nikdy ospravedlněny jako reakce na urážky, protože to nejsou odpovědi slučitelné s posvátnými principy náboženství,“ dodal.
V dalším období papež zdůraznil, že „Nerad bych označoval islám nějakými velkými obecnými slovy,“ a připustil, že v islámu mohou být prvky, které přispívají k míru, stejně jako další prvky - „vždy musíme hledat to lepší.“
V souvislosti s násilím a extremismem pak papež v reakci na teroristické útoky vyjádřil názor, že „Střet mezi západní civilizací a islámem se nekoná.“ A vyjádřil oceňování dialogu mezi muslimy a křesťany na místní i mezinárodní úrovni.
Italsky vyšla kniha papeže Františka v rozhovoru se španělským vatikanistou Javierem Martínez-Brocalem „Nástupce. Mé vzpomínky na Benedikta XVI.“ Ta přináší kapitolu Učitel církve a pojednává o vztahu Bergoglia a emeritního papeže, o skandálech Vatileaks a o jejich vlivu na církev. Text popisuje, že Benedikt XVI. byl světsky zraněn nemocí, avšak zůstával „velikánem“ a „duchovně zakořeněným“.
Rozhovor a doprovodná média zmiňují, že Benedikt XVI. byl muž Božího života, kněz, který prosazoval harmonii a důslednost. „Harmonii a důslednost. Harmonii v životě, protože nebyl typem člověka, který by vyvolával rozpory: vždy usiloval o harmonii. Důslednou harmonii.“
Vztah k médiím a veřejnému prostoru je v textu ilustrován i prostřednictvím zmínek o tom, jaké výzvy a ohlasy vyvolávaly Benediktovy výroky na Západě a v islámu, a jaké kroky následovaly ze strany států a církve.
Objemné pasáže ukazují ambici odkrytí „učitele církve“ a společné hledání cesty k většímu otevření církve vůči současným problémům, včetně vyrovnání s minulými zneužíváními a otázkou celibátu. Přijde čas změny třeba v oblasti celibátu? Zmiňované pasáže naznačují, že odpovědi na tyto otázky budou hledány v dialogu napříč církevními kruhy i veřejností.
V komentářích Tomáš Halík a Jaroslav Šebek zdůrazňují důležitost otevřenosti a porozumění kontextu. Halík připomíná, že i když je to skandál a trestuhodné, nelze přehlédnout, že velká část sexuálního zneužívání se děje mimo rodinu; církev i další instituce by měly nést odpovědnost a mluvit o problémech upřímně. Jaroslav Šebek podotýká, že tato výzva k pokání má i veřejnou rovinu a vyzývá k větší otevřenosti církve, která může být postavena proti vzorům, jako byl postoj kardinála Waltera Kaspera.
V literatuře a rozhovorech kolem Benedikta XVI. se tedy odráží snaha pochopit jeho odkaz nejen jako historickou událost, ale i jako podnět k současnému dialogu o víře, odpovědnosti církve a její roli ve světě plném konfliktů a výzev moderní společnosti.
Obrázek vizuálně znázorňující projev Benedikta XVI. na univerzitě v Řezně a kontext diskuze o víře a rozumu.
Video záznam z přednášky a následných reakcí veřejnosti a médií.