Kořenová zelenina je na našich zahradách zvlášť oblíbená. Většinou není náročná na teplotu a pěstovat ji mohou i méně zkušení. Bez vláhy a péče o záhony ale výsledky budou nevalné. Kořenová zelenina se obvykle pěstuje pro své podzemní části, ale u některých druhů využíváme i ty nadzemní - jedná se především o petržel a celer, jejichž listy jsou výborné do polévek.
Nejoblíbenější druhy a sezónní dynamika
Nejoblíbenější druhy kořenové zeleniny jsou mrkev, petržel, celer, černý kořen, pastiňák, řepa, tuřín, vodnice, ředkev a ředkvička. Kořenová zelenina během září rychle narůstá. Počasí už bývá vlhčí a chladnější, což této zelenině naprosto vyhovuje. Protrhávejte: Máte na záhonech hustě rostoucí mrkev, petržel nebo třeba červenou řepu? I když jste rostliny během sezóny protrhávali, pamatujte na to i nyní na podzim. Jak zelenina roste, potřebuje stále více prostoru. Pokud protrháte ty největší rostliny, pak ty menší ještě dorostou.
Péče o záhony na podzim
Okopávejte a odplevelujte: Přes léto bylo okopávání opravdu náročné. Při horkém počasí je neoblíbená práce únavná a jde těžko. Na podzim už se tyto činnosti dělají mnohem snadněji. Zalévejte: Pokud je sucho, kořenové zelenině prospěje zálivka. Měla by být pravidelná a mírná.
Sklizeň a skladování
Postarejte se o včasnou sklizeň: Kořenovou zeleninu je potřeba kompletně sklidit před příchodem mrazíků. To, co brzy nespotřebujeme, můžeme zmrazit, zavařit, usušit nebo vhodným způsobem uskladnit.
Video recepty a doplňující inspirace
Podle následujícího videoreceptu snadno připravíte výbornou celerovou pomazánku.
Stir fried celery
Brukev zelná a další zelenina
Brukev zelná je matka květáku, brokolice, zelí, kedlubny a kapusty. Jako první ji začali šlechtit už staří Římané. Květák je označován za zeleninu chudých, a přitom je tak bohatý. Jak je to možné? Podívejte se s námi, na co všechno je květák dobrý. Brukvovitá zelenina čítá mnoho druhů, patří mezi ni např. brokolice nebo květák. Jen v České republice se jich pěstuje na 150 druhů. Brukve jsou bohaté na vitamíny a minerály, čímž velmi prospívají našemu zdraví.
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Její kouzelné zaříkadlo je pravda: „Ředkvičky či mrkev, květák nekupujte přes půl světa. Pěstuj vlastní zeleninu, přijď si ke mně pro zeminu.“ Proč by zelenina měla cestovat, když si ji můžeme vypěstovat doma? Proč by cestovat neměla? A jak na to?
Historie a současnost zeleniny
Představte si, že dnes na světě roste přes tisíc druhů zeleniny. Ale jen z některých z nich se dají připravit skvělé zeleninové hranolky. Můžeme si usmažit hranolky z mrkve, celeru, řepy i batátu. K tomu si dáme třeba zdravou omáčku neboli dip ze zakysané smetany, pažitky a česneku. UčíTelka se ptá na léto v zahradě; ukazuje, jak vypadá šťastná zahrada a co všechno lze vypěstovat. Zelenina by měla být přirozenou součástí jídelníčku už od prvních lžiček a správný postup vede k budování zdravých návyků.
Výživa a vlastnosti zeleniny
Zelenina je bohatým zdrojem vitamínů a minerálů, fytonutrientů a vlákniny. Vyživuje prospěšné střevní bakterie, podporuje zdravé trávení a zdravou střevní mikroflóru. Čerstvá zelenina je také vynikajícím zdrojem minerálních látek jako je draslík, sodík, vápník, železo, fosfor a hořčík. DGE doporučuje denně kolem 400 gramů zeleniny. Vařená zelenina je často lépe stravitelná než syrová; mražená zelenina si zachovává mnoho živin díky okamžitému šokovému zmrazení.
Jídelníček tradičně dělí zeleninu na listovou, kořenovou, tykvovitou, košťáloviny, cibuloviny a další, a někdy zahrnuje i luštěniny. Mezi nejoblíbenější druhy v Česku patří rajčata, cibule, zelí, okurky, melouny, mrkev, paprika, květák a kedlubny, celer, česnek, petržel, zelený hrášek, špenát a zelená fazole. Izrazuji, že rajčata jsou zvlášť oblíbená díky obsahu antioxidantů a vitamínů; jejich použití je široké od syrových po tepelné úpravy a produkty jako kečupy a šťávy.
Tipy pro rodiče a děti
Aby zelenina lákala děti, je vhodné používat barvy, tvary a hru na talíři. Děti mohou pomáhat při nákupu, přípravě a pěstování zeleniny. Správný přístup zahrnuje trpělivost; některé druhy zeleniny je třeba nabídnout opakovaně, než si k nim děti vybudují vztah. Placičky, nákypy, pomazánky a dipy, špenátová kaše a další formy mohou pomoci v začátcích, stejně jako polévky a omáčky, které zvyšují přitažlivost zeleniny.
A co další praktiky? Děti by měly mít své místo u stolu, aby se naučily společně jíst. Nechte je vybrat zeleninu v obchodě a zapojit se do přípravy. Příběhy a poznámky jako „Nenechávejme zeleninu cestovat daleko“ mohou motivovat k lokálnímu pěstování a snížené spotřebě dovážených potravin.
Tabulka: základní vlastnosti vybraných druhů
| Druh | Hlavní výživové benefity | Tipy pro přípravu |
|---|---|---|
| Mrkev | Beta-karoten, vláknina, vitamín C | Surová do salátů, vařená či dušená |
| Petržel | Vitamíny, minerály, antioxidants | Listy do polévek, kořen do vývarů |
| Květák | Vitamin C, vláknina, sulforafan | Dušený, pečený, v salátech |
| Brokolice | Vláknina, vitamíny B, C, zinek | Vařená, dušená, smažená |
| Rajčata | Lykopein, vitamíny C a A, vláknina | Syrová, omáčky, kečupy |
