Před Listinou z 15. prosince 1295 je uložena ochrana cyriackého kláštera papežem Bonifácem VIII. a s ní souvisejí řada nevyjasněných otázek o založení kláštera, o místě i o vzniku samotné vesnice Pardubice. Archeologické nálezy konce 20. století naznačují, že klášter stál vedle dnešního hřbitova v Pardubičkách a že Pardubické osídlení má kořeny právě v této lokalitě. Dle pramenů se zrod Pardubic a jejich vztah ke klášternímu komplexu teprve rekonstruují prostřednictvím kombinace písemných a archeologických dokladů.
Historie kláštera popisuje, že zde měl klášter jen dvůr. Arnošt ze Staré po založení Pardubic - „města nového“ - věnoval r. 1332 klášteru ves Pardubice, pak nazývanou Pardubice Mnichové, dnes Pardubičky. Pardubický klášter nebyl příliš velký ani bohatý na pozemské statky. Dne 29. dubna 1421 byl vyvrácen husity z vojka ležícího před Chrudimí; kostel byl zničen a klášter obnoven nebyl, materiál z trosek použit na stavbu domů Pardubiček. Stopy po klášteru zmizely, až byly znovu odhaleny po r. 1995.
Co zůstává nejasné a jak to doprovázejí archeologické nálezy
Mezi klíčové otázky patří: Kdo klášter založil a jaké motivy stály za jeho vznik; jak vypadala jeho podoba a kde přesně stál před rokem 1514; jaké vztahy měl klášter ke kostelu sv. Bartoloměje. Archeologické nálezy ukazují, že stopy po klášteru byly nalezeny až po roce 1995, což posiluje hypotézu, že klášter stál vedle hřbitova v Pardubičkách.
Geografické a architektonické souvislosti naznačují, že první zmínky o vesnici Pardubice v souvislosti s klášterem souvisely s obdobím, kdy ves nebyla pevně samostatnou městskou aglomerací. Postupně vznikla nová struktura Pardubic včetně Pardubiček a jejich propojení s dominancí kostela sv. Bartoloměje. Tyto poznatky spolu s klasickými zdroji a archeologií rekonstruují trajektorii od Pardubiček k dnešnímu městu a ukazují, jak klášter a jeho majetek k tomuto vývoji přispěl.
KLÁŠTER ŽELIV - stručná historie (pro srovnání)
Významná srovnávací poznámka: klášter Želiv měl své dějiny také v kontextu regionu a poskytuje paralely k vývoji Pardubic a cyriackého kláštera. Z hlediska pramenů a archeologie lze syntetizovat poznatky, jak a proč Pardubice vznikly a jaké role v tom sehrál klášter a jeho majetek. Roky a události se vzájemně doplňují a navazují na sebe, čímž vzniká komplexní obraz vývoje regionu.
Geografické a architektonické souvislosti Pardubické oblasti
Archeologické nálezy ukazují spojení kláštera s okolní krajinou a ukazují, že první zmínky o Pardubicích souvisely s obdobím, kdy ves nebyla pevně samostatnou městskou aglomerací. Postupný vývoj města vedl k vzniku Pardubic a Pardubiček a jejich propojení s kostelem sv. Bartoloměje. Současně se klášter stal součástí místní identity a krajinného rámce, který formoval budoucí urbanistickou strukturu regionu.
Pardubičky a jejich význam pro vznik Pardubic
Geografická poloha a archeologické nálezy zdůrazňují kořeny Pardubic v Pardubičkách. Důraz na propojení vesnice s klášterem ukazuje, že opečovávaná lokalita a její obyvatelé sehráli klíčovou roli v rané historii regionu. Zásadní je poznámka, že z kláštera se zachovala jen archivní a stavební stopa, která posouvá pohled na vznik Pardubic a jejich souvislost s cyriackým klášterem a svatým Bartolomějem.
Současná kultura a turistické možnosti v oblasti
V okolí Pardubické oblasti se nachází řada míst spojených s historií klášterů a poutních míst. Borovany na Českobudějovicku provozují renovovaný augustiniánský klášter z roku 1455, který dnes zaujme barokním zámkem a prohlídkami včetně kostela Navštívení Panny Marie a Škapulířové kaple. Z Kláštera Borovany je možné vyjít na prohlídky interiérů i exteriérů a objevit další památky jako lapidária a Mariánský sloup. Hora Matky Boží Králíky a klášter Nanebevzetí Panny Marie na Hedeči jsou dalším významným poutním místem s vyhlídkovými možnostmi a turistickými trasami napříč regionem.
Hora Matky Boží Králíky se tyčí nad městem a je významným poutním místem s barokním klášterem a kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Poutní areál zahrnuje i hřbitov, kapli Svatých schodů, ambity a poutní dům; výhled na Suchý vrch, Králický Sněžník a okolí je impozantní. Stavba byla dokončena v roce 1700 a klášter sloužil různým řeholním řádům; dnes je využíván jako charitní domov řádových sester. Svaté schody představují zajímavost a poutní cestu nahoru po kolenou, zatímco druhé schodiště slouží k sestupu.
Pro návštěvníky jsou k dispozici komentované prohlídky poutního areálu včetně ambitu, krypt, nádvoří poutníků, kaple Svatých schodů a kostela Nanebevzetí Panny Marie. Otevřeno bývá podle dohody, ale samotný kostel, nádvoří a kaple Svatých schodů jsou často přístupné denně a zdarma. V okolí lze vyrazit na rozhlednu Val a navštívit Vojenské muzeum v Králíkách, adrenalinové parky a další atraktivity vhodné pro rodiny a milovníky přírody.
Okolí Hory Matky Boží Králíky je bohaté na dochované objekty československého opevnění a nabízí řadu turistických stezek a cyklotras. Krajina kolem Králického Sněžníku poskytuje pestrou krajinu pro cestování a rekreaci s výhledem na Polsko a okolní města. Příchozí si tak mohou vybrat z nabídky ubytování v okolí Hory Matky Boží Králíky a prožít klidnou dovolenou s atmosférou historického a přírodního bohatství regionu.
Svatý Jan v Lateránu - 3. ČÁST; Svaté schody, svatyně svatých
tags: #pardibicky #kraj #klaster