Děti by měly prožít, že je dobré mít někoho, komu na nás záleží, kdo se pro nás umí nasadit třeba i za cenu vlastního nebezpečí. Vést neznamená jenom vést na určité místo. Biblický pojem pastýř: Osoba pastýře se již brzy v dějinách Izraele stává symbolem pro pečující službu a ochranu. Jeremjáš, Ezechiel, Micheáš a Zacharjáš označují Boha samého za pastýře svého lidu. Pastýři lidští, kněží, učenci a králové jsou často odsouzeni, protože v roli pastýře selhávají. Mnoho špatných zkušeností se špatnými vůdci a správci posilovalo touhu lidí po jednom dobrém pastýři. Vzniká očekávání Mesiáše, který je jako dobrý pastýř zaslíben. On svůj lid povede, bude ho sytit a chránit. K tomuto pastýři se obracely s nadějí oči a srdce lidu (Iz 40,11nn). Transcendující odpověď nachází v Ježíšovi, jenž zůstává tím pravým pastýřem pro věrné.
“Kdo je Ježíš?” Tato otázka se prolíná celým Janovým evangeliem. Jan odpovídá: „Tato (znamení) však zapsána jsou, abyste věřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu.“ (J 20,31). Dále verše 10. a 11-15 ukazují: Ježíš je dobrý pastýř. Není pastýř jen tak ledajaký. Dobrého pastýře poznáme podle toho, že své ovce chrání a je ochoten za ně nasadit i svůj vlastní život. To proto, aby mohly ovce žít. Žádný najatý pastýř, který by pracoval za mzdu, by tohoto nebyl schopen. Dobrý pastýř zná své ovce jménem a stará se o ně, protože mu nejde jen o sebe sama. Verše 27-30: Zde je popsán vztah dobrého pastýře (Ježíše Krista) k jeho ovcím (učedníkům a následovníkům Ježíše Krista). Pastýř své ovce zná a dává jim život. Ježíš Kristus pak dává život věčný, který nám nikdo nemůže vzít. Ježíš říká: Cesta k Bohu Otci vede skrze mne. Kdo mě následuje, toho já povedu a umožním mu skrze sebe prožít společenství s Bohem. Kdo mne chce následovat, musí se naučit důvěřovat a poslouchat, následovat mne.
Většina dětí dnes z vlastní zkušenosti nezná pastýře, ani jejich práci a povolání. Zachránce, ochránce, figury, které tuto roli plní, dětem známé jsou - jsou to různí supermanové a jiní hrdinové. Tyto postavy hrdinů můžeme s dobrým pastýřem srovnat, ale má to své limity. Je i nebezpečí, že myšlenka superhrdiny odvede pozornost zcela jinam. Pokud můžeme, doneseme ovčí vlnu, aby se jí mohly děti dotknout. Děti vypráví, co při tom pozorovaly: malé a velké ovce, berany, ovčáckého psa, pastýře…
Proč potřebují ovce pastýře? Vyprávění je inspirováno metodou Godly Play a pracuje s motivy 23. žalmu a podobenství o ztracené ovci. Pokud bychom chtěli využít scénáře přímo této metody, bylo by dobré brát v potaz celou metodiku - mluvit pomalu a klidně, pohybovat postavami jen jednou rukou atd. Vyjdeme z toho, co děti znají a vyprávíme o tom, co takový pastýř dělá. Dobrý pastýř, má rád své ovce, dobře se o ně stará. Dobrý pastýř zná každou ovci jménem a každá ovečka zná pastýřův hlas.
Pastýř vodí své ovečky také na pastvu, kde je ta nejlepší tráva. Dobrý pastýř také vodí své stádo k vodě, aby se zde ovečky napily a občerstvily. Voda je chladivá, svěží. Je to úleva napít se takové vody, když je horko a je žízeň. Dobrý pastýř jde vždy se svým stádem a dává na všechny ovečky pozor, aby se někam nezaběhly. Když pak prochází tmavým nebezpečným místem, pomáhá ovečkám a je s nimi, aby se nebály a dobře tudy prošly.
Počítáme ovečky a dáváme je do ohradky. Když se stane, že nějaká ovečka chybí, dobrý pastýř se pro ni vydá a hledá ji. Prohledá úplně všechna místa, kde ten den se svým stádem byl, dokud ztracenou ovečku nenajde. A když ji najde, vezme ji na ramena a zanese ji zpátky do bezpečí. Když by chtěl ovečky vyvést na pastvu cizí pastýř, ovečky by se rozutekly, protože by neznaly jeho hlas a bály se ho.
A když přijde vlk, pak takový obyčejný pastýř vezme nohy na ramena a je pryč. Zachrání si svou vlastní kůži a ovečky nechá být. Postavu obyčejného pastýře vyměníme za postavu dobrého pastýře. Ale dobrý pastýř, když přijde vlk, neuteče. Postaví se mezi ovečky a vlka a brání je svým tělem. Zažene ho, a pokud je třeba, bojuje s ním, i kdyby měl za své ovečky položit svůj život.
Otázky a rozhovor. Už jste se někdy ztratili rodičům, jako ta ovečka? S dětmi se díváme na obraz pastýře. Pak s dětmi přemýšlíme o tom, co takový pastýř dělá, co jsou jeho povinnosti. Dvě děti hrají vlky, třetí ovečku, ostatní ohradu (vytvoří kruh). Vlci honí ovečku. Když se ta může schovat do ohrady, je mimo nebezpečí. „Je dobré, když mě druzí ochraňují! Jak asi rozhodne soudce? Jde o ovci. “Tahle ovce patří mně!“, křičí jeden. „Ne, to je moje ovce!“, tvrdí druhý. Není nikoho, kdo by tento spor mohl rozsoudit, nikdo z druhých lidí neví, komu ovce doopravdy náleží.
Soudce se zeptá: „O co tady vlastně jde? Jde o maso ovce?“ Když se dozví, že je ovce živá, nechá ji přivést. Sluhové ovci přivedou a ta stojí před soudcem a zvědavě si ho prohlíží. Teď musí jít jeden z mužů ven a zkusit k sobě ovečku přivolat. „Lízo, Lízo“ volá první muž stále dokola, „Lízo, pojď ke mně!“ Ale ovce se ani nehne, ani nezastřihá ušima. „Tomuto muži tato ovce určitě nepatří!“ Rozhodne soudce. Když pak jde za dveře pravý pastýř a zavolá svou ovečku jménem „Rózo, pojď ke mně!“, ta zastříhá ušima, nastraží je a pak se za hlasem rozběhne. Všechny pochyby jsou rozptýleny.
Ježíš Kristus přirovnává sám sebe k pastýři. Určitě už jste v životě ovce viděly? Popíšeme krátce, čím se ovce vyznačují, co je pro ně typické: Ovce potřebují vedení, potřebují péči a ochranu svého pastýře. Kdyby byly samy, ztratí se. Ovce potřebují potravu. Představte si, jak dříve u Izraele bývalo mnoho pastýřů a stád.
V hornatých částech Izraele to bylo pro ovce často nebezpečné. Velkým nebezpečím byly pro ovce také divoké šelmy. Představte si hlubokou noc, ovečky spí ve své ohradě, mačkají se těsně k sobě. Pastýř jde spát a najednou zaslechne neklid. Dobrý pastýř neuteče, ani když má strach. Ne. Dobrý pastýř vlka zažene, protože nechce, aby ztratil třeba jedinou ovečku. To je nebezpečné, může mu v takové chvíli jít dokonce o život.
Špatnému pastýři na ovcích nezáleží. Ježíš Kristus je ale pastýř dobrý. Je Božím synem a z lásky k nám se vydal do světa, aby se stal naším dobrým pastýřem, aby nám pomohl. A to ho stálo život, protože říkal a dělal tolik nových a nezvyklých věcí, že se to mocným lidem nelíbilo. Jako vlci ho zabili. Tím ale vše neskončilo. Bůh Pána Ježíše vzkřísil z mrtvých a máme jistotu, že v životě nezvítězí vlci, ale právě dobrý pastýř, který vede k životu a bezpečí. A i dnes se stará o nás lidi, aby se nikdo navždy neztratil.
Dobrý pastýř zná každou svou ovci a ví, co potřebuje. Ježíš nám říká, že nás každého zná jménem, podobně jako pastýř zná jméno každé své ovečky. Pamatujete si, jak to bylo s těmi dvěma pastýři, kteří se před soudcem přeli o ovečku a chtěli, aby určil, komu opravdu patří? Ovečka poznala hlas svého pastýře, protože jeho hlas slyšela každý den.
Jak ale máme naslouchat jeho hlasu a jak jeho hlas poznáme? Domácí zvířata poznají hlas svého Pána. Mnoho z toho, co Pán Ježíš říkal a dělal, lidé zapsali, aby to nikdy nezapomněli. Dnes tyto příběhy najdeme v Bibli a můžeme je číst. Nebo posloucháme lidi, třeba rodiče, kteří nám to, co v Bibli četli, vypráví.
Prohloubení: Když v Bibli čteme o tom, co Pán Ježíš říkal a dělal, pak postupně chápeme, co po nás chce. Tak můžeme ve škole, doma a vůbec všude dělat to, co on chce. Můžeme se o to snažit. I dnes se můžeme na Ježíše, našeho dobrého pastýře, spolehnout.
Jak můžeme dnes prožít, že je Pán Ježíš dobrý pastýř? Dává nám lidi, kteří se o nás starají (rodiče, prarodiče, příbuzní a známí, přátelé). Podle které sloky bychom chtěli žít? Co to znamená, že je Ježíš i pastýř i beránek? Dobrý pastýř brání své ovce, bojuje s takovým nasazením za ně, že mu může hrozit i smrt. Pán Ježíš se rozhodl, že bude doopravdy nastavovat záda, že schytá rány mířené na ovce. Neustoupil a tak kázal dál, aby lidem řekl o Pánu Bohu to důležité. Stálo to za to?
Často se sami chceme vyhnout utrpení, ale Ježíš nás zve, abychom ho následovali. Co to pro nás znamená? Máme i my být pastýři a bránit slabší ovečky? Ježíš přišel proto, aby nás spojil a ne rozdělil. Někdy se jako ovce ze stáda díváme na jiné skupiny a odsuzujeme.
Závěrečný rozhovor: Co nás tenhle příběh učí o Ježíši? (Nasazuje svůj život za druhé, aby je ochránil, umožnil jim opravdový život.) Jak k nám mluví Bůh dnes? Jak nás vede? Jak slyším jeho hlas? Nemáme být jen slepé ovce, jde o to jak rozlišit, co je hlas dobrý a hlas svůdný… Podle čeho se rozhoduji? Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou.
Zapalte svíčku jako znamení světla, chyťte se kolem dokola za ruce a opakujte refrén: Ty jsi hoden žehnání a chvály, tvoji moc a sílu slavíme. Farář přijde do kostela s velkou poutnickou holí. Zeptá se dětí, na co by mohl takovou hůl použít. Nebo: Děti, víte, na co to je? Ano, je to vodítko. Většinou na psa… ale viděla jsem už i vodítko na kočky a dokonce vodítko na děti, aby neutekly rodičům nebo prarodičům do silnice.
Myslíte, že by se dalo použít i na stádo ovcí? Asi ne… ovce se vodí jinak… Na ovce pastýř zavolá a sehnat stádo mu pak pomáhá ovčácký pes. Pro ovci je pak důležité, aby ovčáka poslouchala.
Pane, děkujeme ti za to, že jsi naším pastýřem. Děkujeme ti za to, že nás chráníš a vedeš životem. Prosíme, dej, ať vždy slyšíme a rozpoznáme tvůj hlas.
- Učitel schová ve třídě plyšovou nebo papírovou ovečku. Žáci se na chvíli stanou „pastýři“ a mají za úkol ji najít. Poté, co ovečku objeví, se všichni posadí do kruhu a učitel položí otázku: „Jaký je rozdíl mezi pastýřem z příběhu a dnešním panem farářem, pastorem nebo kazatelem?“
- Žáci dostanou do dvojic sadu kartiček s názvy rolí a stručné nápovědy. Ke střídání (krácení) samohlásky uvnitř slovního základu dochází ve 2. p. mn. č. pouze u několika podstatných jmen. Doplňují se vzory a pomůcky podle vzorů moře a kuře a jejich použití ve skloňování středního rodu.
Upozornění ohledně původu terminologie: Dvě klíčové role v církevní praxi (pastýř a kazatel) mají společný účel - vést a pečovat o lidi. Dnes se často uvádí, že laici mohou duchovně doprovázet druhé a že Božím pastýřem je vždy ten, kdo vede s láskou a věrností.
Symbol dobrého pastýře má dlouhou historickou tradici. Označovali se tak někteří antičtí panovníci. Titul dobrého pastýře přijal i sám Ježíš. My salesiáni chceme, podle vzoru Dona Boska, být pastýři dětí a mladých lidí. až asi o 200 let později. byl tím Bohem pověřeným "pastýřem" jedině kněz či biskup, dnes po 2. Vat. věřících. jak žije, proto i kdokoli z vás může duchovně doprovázet druhé, proto např. laici. jako jedinému, Božskému pastýři. jejich dobro. "Jde před nimi" - ukazuje cestu, dává dobrý příklad.
Ježíš Dobrý Pastýř
„Nyní, když byl Stanisław Streich blahořečen, ví tato církev, že má v něm přítele Božího…“ K formulaci homilií a svědectví k beatifikaci vyjadřuje kardinál Marcello Semeraro význam oběti a služebného vedení pro věřící. Kardinál zdůraznil, že oběť života otce Streicha je výzvou k prohlubování mezilidských vztahů, k přijímání druhých s jejich potřebami. „Kdykoli se navzájem přijímáme… stáváme se ‚dobrými pastýři‘, stejně jako Ježíš Kristus byl Dobrým pastýřem našich životů.“