Pavel Němec zmínil, proč církev objekt prodává. „Od církevních restitucí v roce 2013 se postupně snižují příspěvky státu na provoz církví a v roce 2030 skončí úplně. Proto církev šetří a hledá finance na budoucí provoz. Zbavuje se tak zbytných nemovitostí tam, kde není dost farníků, a také těch, které do budoucna představují vysoké náklady,“ řekl duchovní.
Při pohledu zevnitř, kam Pavel Němec účastníky shromáždění v závěru pozval, bylo jasné, že rekonstrukce zchátralého objektu si vyžádá miliony. Jedním z nich je fara v Nadějkově. Zvenčí vypadá zachovale a tvoří jednu z dominant náměstí Prokopa Chocholouška.
V roce 2020 biskupství hledalo možnosti využití či prodeje. První zájemce to v roce 2021 vzdal, když viděl stav budovy. „Pomýšleli jsme i na obec, ale odtud v roce 2022 zaznívalo, že zájem mít nebude,“ pokračoval duchovní. V roce 2023 biskupství zvažovalo, zda ponechat budovu farnosti, pronajmout ji, prodat obci, nějakému spolku nebo soukromé osobě anebo ji zbourat.
V té době už do Nadějkova jezdili Nýdrlovi. Jejich děti se tu zapojily do skautského oddílu, manželé o koupi fary uvažovali. Napřed se ke koupi nepřiklonili, protože oprava představovala obrovské náklady. Michal Nýdrle se to snažil lidem vysvětlit prostřednictvím svého životního příběhu. Dozvěděli se tak, kde se mezi nimi v Nadějkově vzal a proč se rozhodl vložit do fary peníze, které se mu nikdy nevrátí.
„V šestnácti jsem odešel z domova a začal jsem podnikat. S manželkou jsme vybudovali největší online mediální agenturu v Evropě. Pracovali jsme řadu let 20 hodin denně, pak už to nešlo dál. Agenturu od nás koupili Francouzi. Byl nejvyšší čas. Byl jsem tak vyčerpaný, že jsem tři měsíce ležel a nebyl jsem schopen fungovat. Náhodou jsem se dozvěděl o zdejším mlýně. Dali jsme ho dohromady a v covidu jsme sem začali jezdit. Získal jsem k tomuto kraji vztah a rozhodl jsem se, že sem budu investovat své prostředky. Koupili jsme dětský tábor Javorová skála a teď jsem se rozhodl udělat něco hezkého ze zdejší fary,“ řekl.
Nýdrle řekl, že jde o mecenášský projekt, nikoliv komerční. Cílem je vrátit budově původní charakter a vzhled. Chce tu vytvořit důstojné prostředí pro skautský oddíl včetně sociálního zázemí pro návštěvníky budovy, zahrady i kostela. V prvním patře má být společenský sál, který umožní pořádat tu kulturní akce, výstavy, ale třeba i svatby nebo rodinné oslavy. V podkroví mají přibýt apartmány pro pobyty umělců, cyklistů i dalších návštěvníků obce.
Bylo patrné, že záměr se mnoha lidem líbí. Někteří ale neskrývali obavy. Ptali se například, jaké jsou záruky, že nový majitel budovu vzápětí nepřeprodá. Nebo že se vůbec záměry uskuteční. Zazněl i názor, že skutečným mecenášstvím by bylo, kdyby podnikatel faru opravil a předal ji obci. Nebo ji s obcí spoluvlastnil. Farář Pavel Němec řekl, že v kupní smlouvě budou zakotvena předkupní práva na prvním místě pro farnost a na druhém pro obec. Michal Nýdrle dodal, že není pro společné vlastnictví. To podle něj obvykle vede k rozbrojům.
Za obec pak vystoupila místostarostka Klára Tesařová. Řekla, že někteří občané mají z přechodu vlastnictví fary na privátní osobu obavy. I někteří farníci. „My ostatní tu taky máme nějaké emoce, rodové vazby, fara je pro nás součást náměstí. Neodpustili bychom si, kdybychom se v tuto chvíli také neozvali,“ uvedla. Proto zjišťovala názory mezi zastupiteli a rada obce pak v lednu oznámila českobudějovickému biskupství, jestli by ji také vzalo v potaz jako zájemce. Biskupství však už je rozhodnuté. „Respektujeme, že s námi biskupství nechce jednat, protože obec by musela peníze splácet postupně,“ uzavřela místostarostka.
Poté si vzal slovo zastupitel Pavel Janouch. „Jako soused fary chci apelovat na nás všechny v Nadějkově. Pojďme spolupracovat a věřit panu Nýdrlemu, že se mu nic nestane, dotáhne svůj záměr do konce, i děti vychová ke vztahu k tomuto místu a bude to fungovat. Protože jako nadějkovská obec na zvelebení fary nemáme,“ řekl. Ze zástupců skautského oddílu ho mladá maminka podpořila: „My tam máme 35 dětí a když budeme čekat dalších patnáct let, spadne nám to na hlavu. Neteče tam voda, nefunguje záchod, přestaňme si hrát na opatrnost.“
Další zastupitel Jiří Benda připomněl, že obec má před sebou řadu jiných velkých výdajů jako je čistička, vodovod, střecha na domě s pečovatelskou službou. „Obec nemá pro ten objekt využití, měla by být ráda, že tu chce někdo něco udělat,“ řekl Benda. Závěrečné slovo si vzala znovu jedna z maminek: „Odložte strach a pojďme do toho. Kupní cenu nechtěli farář Pavel Němec ani kupec Michal Nýdrle uvést, považují ji za vzájemné privátní ujednání. Jeden z farníků ale zmínil, že biskupství před časem faru nabízelo za 3,5 milionu korun. Nyní údajně přistoupí na slevu.“
Poté mnozí z účastníků přijali pozvání k prohlídce fary. Procházka budovou nebyla zrovna povzbuzující zážitek. Mezi lidmi se ozývaly reakce podle jejich vyznání a zaměření. Jedni na adresu Nýdrlových konstatovali: Potěš je Pánbůh.
Další změny v diecézi a role premonstrátů
JIŽNÍ ČECHY - V českobudějovickém biskupství římskokatolické církve dochází k přesunu duchovních na nová působiště. Z Tábora odchází farář Michal Pulec, který zde působil dvanáct let, i kaplan Tomasz Krzysztof Piechnik. Proč duchovní po farnostech migrují? „Je to zdravé,“ myslí si Michal Pulec. „Pro člověka je to impuls hledat nové pastorační postupy, seznámit se s jinými lidmi a třeba i s krajem s jinou zbožností,“ dodává.
Do Tábora míří dva mladší kněží a diecéze chce vyzkoušet takzvané tandemové obsazení fary. „Pavel Němec je o deset let a Martin Brácha dokonce o osmnáct let mladší než já. Tandemové obsazení bude znamenat jejich rovnocenné postavení, nebudou v pozici faráře a podřízeného kaplana. Sami to tak chtěli. Pavel Němec a Martin Brácha nyní nastupují jako správci farností Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, Malšice a Chýnov.“
Konkrétně Pavel Němec se v táborSkém děkanském kostele na Žižkově náměstí uvede na první mši tuto neděli 19. Milevští premonstráti mají na starosti také Nadějkov a Hodušín na Táborsku. To se ale od 17. července změní. Tamní farnost od nich převezme farář Pavel Němec, který bude bydlet v Jistebnici. Oznámil to děkan milevského premonstrátského kláštera Mikuláš Selvek, který v Nadějkově dosud působí. Hodušín má na starosti zatím P. Nepomuk Löffelmann. Premonstráti z Milevska začali ve zmíněných farnostech působit po revoluci, tedy po roce 1989.
„V Jistebnici dlouho nebydlel duchovní správce. Teď se biskup Vlastimil Kročil rozhodl předat do správy farnost Jistebnici P. Pavlu Němcovi, který byl dosud kaplanem pro biskupské gymnázium v Českých Budějovicích,“ vysvětlil Mikuláš Selvek. Pro místní věřící nastane změna v tom, že farnosti Nadějkov a Hodušín budou patřit k Jistebnici. V milevském klášteře budou nadále jen tři kněží a budou mít v duchovní správě deset farností. Tedy opouštějí Nadějkov a Hodušín. Jistebnici opustili již před třemi lety. „Vzhledem k nedostatku nových kněží muselo dojít ze strany českobudějovického biskupství k reorganizaci farností v diecézi, a proto dochází k docela početným změnám během tohoto léta v celé českobudějovické diecézi,“ připomněl Mikuláš Selvek.
Dodal, že i premonstrátů ubývá a letos budou mít na Strahově vysvěceného jen jednoho kněze. Tímto i v Milevsku a okolí, které spravují milevští premonstráti, dochází ke změnám. „Doufáme, že tento stav tří kněží už bude konečný a že třeba do budoucna bude naše komunita posílena, protože tento region by to potřeboval. Je to přece jenom ještě docela živá oblast, co se týká víry a pastorační činnosti,“ uzavřel Mikuláš Selvek.
Z historie premonstrátského řádu: Roku 1143 byl v Praze na Strahově založen první premonstrátský klášter v českých zemích. Zvláštní pečeti sv. Norberta (zakladatele řádu) se strahovskému klášteru dostalo, když byly v roce 1627 jeho ostatky přeneseny z Magdeburgu a uloženy ve strahovském klášterním kostele. Strahov se stal jakýmsi pomyslným duchovním středem a srdcem premonstrátského řádu. Ze Strahova byla založena Litomyšl (1145) a z ní Hradisko (1150), poté klášter Loukau Znojma (1190), Teplá (1193) a Zábrdovice (1209). Ze Zábrdovic byl založen ženský klášter v Nové Říši, který roku 1733 stal opatstvím. Ze Steinfeldu vzniklo také další založení v Čechách, a to Želiv (1149), odkud bylo založeno Milevsko (1187).
V Nadějkově se tedy spojují kroky farnosti, místní samosprávy i mecenášů v kontextu změn, které českobudějovická diecéze provádí kvůli dlouhodobému financování provozu církevních objektů a snaze zachovat důstojné a funkční prostory pro komunitní i duchovní život.
