Pernštejnské náměstí a socha sv. Jana Nepomuckého: historie, ikonografie a okolnosti umístění

Jan Nepomucký je zobrazován jako kanovník, oblečen v albě, rochetě, klerice, s kanovnickým pláštíkem (mozetta) a biretem. V ruce drží kříž a palmovou ratolest, někdy také knihu. Může mít také prst před ústy, který symbolizuje nevyzrazení zpovědního tajemství. Hvězdy kolem hlavy zastupují legendu podle níž rybáři nalezli ve Vltavě Janovo tělo, jiný výklad - pěti ran Kristových či písmena latinského tacui (mlčel jsem). Další atributy jsou jazyk, oválný medailónek Palladium země české, most, kotva nebo chuďas, jemuž Jan udílí almužnu.

Základní ikonografie a nejznámější dílo

Jan Nepomucký bývá zobrazen jako světec stojící v kanovnickém oděvu s biretem na hlavě. Oproti Rohrbachově sečské soše sv. Jana Nepomuckého je pardubická varianta klidnější, méně dramatická. Pohled, jímž se Nepomuk obrací ke krucifixu, vyjadřuje smířlivé přijetí mučednické smrti, a modelace drapérie je klidnější a měkčí. Nejznámější socha sv. Jana Nepomuckého je na Karlově mostě v Praze. Sochu vytvořil ve dřevě Jan Brokoff podle sošky vídeňského Rauchmüllera a bronzový odlitek byl zhotoven v Norimberku. Socha byla umístěna na most v roce 1683. Tato socha se stala vzorem pro vyobrazení sv. Jana Nepomuckého.

Socha sv. Jana Nepomuckého na zásmuckém náměstí a její blízké okolí souvisí s bohatou barokní tradicí v regionech. Socha anonymního autora vznikla snad někdy v první třetině 18. století, kdy byl světec blahoslaven (1719) a následně svatořečen (1729). Je úzce spojena s významnou osobností pardubických dějin, hejtmanem pardubického panství Františkem Václavem Brandlsteinem (1684-1758).

Umístění a historické souvislosti

Socha byla původně osazena u kláštera na horním okraji města při silnici do Bečvár, na dnešní místo v severní části náměstí byla přenesena roku 1841 za Leopolda Mořice ze Šternberka a v následujícím roce znovu posvěcena zásmuckým děkanem. Její současná poloha u kostela sv. Jana Křtitele, na někdejším hřbitově, je druhotná. Socha byla zanesena do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 33075/2-885.

Původně stála před domem čp. 68 na třídě Míru, odkud byla bratrstvem sv. Jana Křtitele přenesena v roce 1888. Socha představuje světce v typické podobě, ustanovené již na sklonku 17. století, kdy v českém království prudce rostla mučedníkova obliba. Je zachycen jako v kontrapostu stojící kanovník, který v rukách třímá diagonálně položený krucifix a kolem hlavy má pětici hvězd, jež podle legendy označily místo jeho umučení ve Vltavě pod pražským kamenným mostem.

Detailní popis a srovnání verzí sochy

Socha sv. Jana Nepomuckého je ve své současné poloze u kostela sv. Jana Křtitele, na někdejším hřbitově, umístěna druhotně. Původně byl pomník umístěn přibližně v místech vozovky u dnešní Priessnitzovy kašny a velice často se u něj pořádaly menší trhy. Socha představuje světce v kontrapostu s pěstěnými detaily drapérií a bohatým mozzettem. U zásmucké varianty Rohrbachovo dílo působí více monumentálně a dramaticky; pardubická varianta je klidnější, méně dramatická a směrovaná spíše k vnitřnímu postoji světce.

V porovnání s Rohrbachovou sečskou sochou je pardubická verze klidnější a měkčí. Nenajdeme zde ani pro Rohrbacha jinde typické zaujetí jednotlivými svalovými skupinami. Povrch sochy nese zbytky původní pestré polychromie. Socha měří přes čtyři metry výšky a působí jako výrazná dominanta náměstí, zároveň je cenným dokladem vrcholně barokního sochařství spojeného s mecenášstvím šternberského rodu.

Technické a heraldické detaily

Na soklu sochy vyniká vysoce plasticky provedená římsa a na čelní straně dominuje alianční znak v kartuši pod hraběcí korunou. Heraldická výzdoba nese šternberský znak s osmicípou hvězdou a znak rodu Trautmannsdorffů, původně polychromovaný. Na soklu se nachází relikt železného držáku lucerny. Na vrcholu soklu stojí obláčkový podstavec se světcem v mírném kontrapostu, který drží krucifix.

Sv. Jan Nepomucký je zobrazen v kanovnickém rouchu bez biretu, s pravou nohou mírně vpředu a hlavou obrácenou k levému rameni. Na hlavě má biret a svatozář s pěti plechovými hvězdami kolem. Celkový dojem je majestátní a vyvážený.

Lokální kontext a další momenty spojené s náměstím a místem

Povědomí o soše a její historii doplňuje i místní pamětní soupiska a literární odkazy. Sochu lze v různých popisech číst jako součást širšího barokního dědictví a jako svědectví o rozvíjejícím se městském mobiliáři v 18. století.

V obecné rovině zůstává hlavní funkcí sochy připomínka mučednické smrti a její sociální význam v raném novověku, kdy se kult svatého Jana Nepomockého stal jedním z nosných témat barokní religiozity v Čechách.

tags: #pernstynske #namesti #socha #sv #jana #nepomuckeho