Jen stěží si můžeme představit komplexnější dramaturgii, a to jak ve smyslu posluchačské atraktivity, tak - a to především - objektivní hudební kvality. Po roce se tak ústecké publikum může navíc setkat s Vilémem Veverkou a Václavem Vonáškem, kteří zde na podzim roku 2021 úspěšně hostovali s mezinárodní formací Ensemble Berlin-Prag. Protagonisté souboru Philharmonia Octet Prague se profilují také jako výrazné individuality a sólisté. Právě tento faktor povyšuje úspěšný soubor, který účinkoval na většině předních českých, ale také celé řadě zahraničních festivalů, na aktuálně nejúspěšnější dechové těleso na naší scéně.
Historie a identita souboru
PhilHarmonia Octet Prague je vyhledávaným ansámblem nejen na českých koncertních pódiích, zároveň se úspěšně etablovalo i v zahraničí. Aktuálně nejvýraznějším reprezentantem tzv. české dechové školy v celoevropském kontextu je soubor, jehož členové jsou laureáty prestižních mezinárodních soutěží a absolventy zahraničního studia, kteří se dále výrazně profilují jako sóloví hráči. To je ostatně příznačné pro nejlepší světové ansámbly tohoto druhu.
Profilová nahrávka Music for Wind Instruments (Supraphon 2017) byla odbornou kritikou označena za nejvýraznější český titul svého druhu. Neméně pozitivní ohlas přineslo druhé profilové album s hudbou Gustava Mahlera, cyklus Des Knaben Wunderhorn s německým barytonistou Peterem Schöne (Supraphon 2023).
Dramaturgie a klíčové premiéry
Historicky daný repertoár dechové harmonie, párového ansámblu dechových nástrojů, jehož konjunktura se kryla s vrcholícím vídeňským klasicismem, zastupovalo úvodní číslo programu, Partita F dur Pavla Vranického (1756-1808). Rodák z Nové Říše u Telče prošel premonstrátskou klášterní výchovou. Ve dvaceti letech odešel do Vídně, kde byl roku 1785 jmenován kapelníkem vídeňského Divadla u Korutanské brány a v roce 1792 prvním dirigentem císařsko-královského dvorního divadla, takzvaného Burgtheateru. Haydn i Beethoven preferovali Pavla Vranického jako dirigenta svých premiér. Partita F dur byla prakticky donedávna považována za dílo Josepha Haydna. Obdržela katalogové číslo Hob.II:7 a mnohokrát jako Haydnovo dílo vyšla tiskem. Nově digitálně zpřístupněné manuskripty hlasů z Badische Landesbibliothek Karlsruhe ukazují na autorství Vranického, který je ve zmíněné sbírce bohatě zastoupen. Není však stoprocentně jisté, zda jde skutečně o Pavla, či jeho bratra Antonína. Rukopisné hlasy uvádějí jen autorovo příjmení - Wranitzky.
Kdo jen trochu zná klasický oktetový repertoár, seznal záhy, že hudba Partity F dur na Haydna skutečně nevypadá. Je stylizována jinak, složitěji, zejména druhá variační část, která různými prvky anticipuje nastupující romantismus.
Moravský podzim - PhilHarmonia Octet, 21. Nikdy bych nečekal, že po tom, co jsem v životě odehrál, na mě premiéra soudobé skladby ještě může tak silně zapůsobit. Festival Moravský podzim objednal nové oktetní dílo u skladatele Petra Wajsara (*1978). Jeho Elektropictures jsou inspirovány skladatelovou zálibou v elektronické taneční i poslechové hudbě. Snaží se ve čtyřech obrazech přeložit některé její charakteristické prvky do ryze klasického hávu.
Od prvních chorálových akordů a fagotového ostinata s barbarskými rytmizovanými výkřiky dvojic nástrojů mě Wajsarova plnokrevná, temperamentní hudba vtáhla do sebe a už mě nepustila. Tento hudebník si hraje se svými nepřebernými nápady podobně, jak to asi dělával Mozart. Jako skladatel na pomezí žánrů se Wajsar nestará, v jakém komponuje stylu, jakou technikou, bez bázně a bez skrupulí „háže“ svoji bohatou invenci rovnou na papír. V podstatě klasickou instrumentaci okořeňuje využíváním speciálních nástrojových technik.
Wajsarova skladba klade nekompromisní, velmi vysoké technické nároky na všechny zúčastněné hráče. PhilHarmonia Octet Prague však přesvědčil, že disponuje skutečně špičkovými osobnostmi. Nastudování prozrazovalo vysokou profesionální erudici, zejména byl zřetelný vklad hobojisty Viléma Veverky, fagotisty Václava Vonáška a obou klarinetistů, Irvina Venyše a Karla Dohnala, díky čemuž působilo první provedení Elektropictures suverénním dojmem běžně hraného a zažitého repertoáru.
Hráči dali do premiéry doslova všechny síly a odpovědí byla bouřlivá reakce obecenstva. Moravský podzim - PhilHarmonia Octet, 21.
Mahler a adaptace pro dechový oktet
Pozdního romantika Gustava Mahlera dlouhodobě fascinovala poetika sbírky lidových písní Clemense Brentana a Achima von Arnima Des Knaben Wunderhorn. V letech 1887-1898 Mahler složil dvacet čtyři písní pro hlas s klavírem či orchestrálním doprovodem. Ze sbírky čerpal texty také pro cyklus Písně potulného tovaryše i pro pěvecká sóla svých symfonií. PhilHarmonia Octet Prague zvolil pro zamýšlenou úpravu Chlapcova kouzelného rohu aranžéra Tomáše Illeho, který předtím mimo jiné skvěle upravil pro jeho obsazení Musorgského Obrázky z výstavy. Na základě iniciativy fagotisty souboru Václava Vonáška pak také - po vzoru Mozartovy Gran Partity - zvolil přidání kontrabasu k basové linii dechového okteta, kterou zmíněný nástroj nezaměnitelně zjemňuje.
V jednotlivých písňových aranžmá volil Ille kompromisní řešení mezi klavírní a orchestrální verzí originálu. Premiéra úpravy deseti písní cyklu zazněla v lednu 2020 na koncertě Českého spolku pro komorní hudbu v Praze; sólistou byl německý barytonista Peter Schöne. Celý cyklus je časově rozlehlý a pěvecky velmi náročný. Aby získal sólista trochu oddechu, ansámbl v polovině cyklu zařazuje Vonáškovo aranžmá Mahlerovy symfonické věty Blumine, původní volné části Mahlerovy 1. symfonie Titan, kterou skladatel později ze symfonie vyřadil.
Mahler tak učinil z důvodu negativního hodnocení kritika Ernsta Otta Nodnagela, jenž Blumine v recenzi výmarského provedení Titana zcela hloupě označil za triviální. Základem úspěchu mahlerovského projektu PhilHarmonia Octetu Prague je mimořádně citlivé Illeho aranžmá a jeho stilizační plasticita zvuku a dobová stylizace. Posluchač nepostrádá smyčce, ani trubky; v písni Tam, kde krásně vytrubují jsou zašifrovány do přidušených horen a fagotů.
Barytonista Roman Hoza předvedl niterný, silně prožitý výkon, v němž přesvědčil mnohotvárnou, dynamicky a výrazově propracovanou interpretací. Obzvlášť velký důraz kladl na komorní projev; jeho hlas zněl výborně ve středních a vyšších polohách, v těch spodních občas trochu zanikal. Jeho bohatě diferencovanou dynamiku však dechový ansámbl ne vždy dokázal plně zachytit. Ani sólistově němčině příliš rozumět nebylo.
Lesní rohy Kryštofa Kosky a Hany Šukové předváděly skvěle vyklenutá mahlerovská sóla, Monika Fürbach Boušková upoutala vřelými sóly na anglický roh, klarinety si vtipně předávaly lidové vyhrávky a Veverkův hoboj se nade vším leskl v širokých nekonečných frázích věčného dechu.
Současná dramaturgie a zahraniční kontext
V propagačním textu souboru PhilHarmonia Octetu Prague se lze dočíst, že soubor je aktuálně nejvýraznějším reprezentantem české dechové školy v celoevropském kontextu. Obsazení na Moravském podzimu tuto informaci potvrdilo do puntíku. PhilHarmonia Octet Prague a hosté uvádí Smetanovo Má vlast v novém aranžmá a v rozšířeném komorním duchu, s harfou a s dalšími úpravami, o kterých bude řeč dále.
PhilHarmonia Octet Prague se profiluje jako soubor, který systematicky realizuje nepůvodní, slavných skladeb symfonického charakteru v komorní podobě - například Obrázky z výstavy (Musorgskij) či Mahlerovy cykly a další. V čele souboru stojí hobojista Vilém Veverka a fagotista Václav Vonášek, jejichž spolupráce dodává ansámblu výrazný charakter a technickou jistotu.
Současné projekty a CD k 10 letům
PhilHarmonia Octet Prague slaví 10 let existence a připravuje nové CD, které má sloužit jako významný meziroční milník. Nové CD Music for Wind Instruments obsahuje skladby L.v. Beethovena, G. Kleina a W. A. Mozarta a má být představeno publiku 23. října 2025 v Praze.
Na Moravském podzimu se souboru dařilo potvrdit vynikající technickou i interpretační připravenost; sólisty doplňují členové, kteří působí v předních evropských orchestrech a kteří se dále prosazují jako sóloví hráči.
Program a charakteristika nahrávek
Program na Moravském podzimu zahrnoval Pavla Vranického Partita F dur, Petr Wajsar Elektropictures (světová premiéra), Gustava Mahlera Chlapcův kouzelný roh (výběr, arr. Tomáš Ille) a Mahlerovu Blumine (arr. PhilHarmonia Octet Prague).
Aranžmá Illeho pro Mahlerův cyklus má zvláštní význam díky jemnému a plastickému ztvárnění barevnosti dechů a vysoké citlivosti k historizujícím detailům.
- Partita F dur - Pavla Vranického: původně považovaná za Haydovo dílo, nyní objasněná jako Vranického.
- Elektropictures - premiéra a technické nároky pro hráče; plné nasazení a výrazová pestrost.
- Chlapcův kouzelný roh - Mahler, aranžmá Ille: rovnováha mezi barvocitem a komorní intimitou.
- Blumine - Mahler, aranžmá pro octet: náhrada části Titan, s cílem zachytit atmosféru a vizuální pohyb hudby.
Celkově je důraz na komorní projevy, včlenění solistů a vysokou technickou připravenost; dirigentská koncepce vyžaduje od hráčů precizní intonaci a souhru, zejména u nástrojů s výraznou samostatností, jako hoboj, fagot a lesní rohy.
Profil souboru a klíčové momenty
PhilHarmonia Octet Prague je vysoce ceněn za historický kontext i pro současné novinky, a to nejen v Česku, ale i v zahraničí. Jeho ambice spočívají ve výrazném obohacení české hudební scény, rozšíření repertoáru a posunu interpretačního standardu.
Harmonie souboru a jeho členů, z nichž někteří působí v evropských orchestrech, vytváří základ pro širší mikrokosmos fluktuující mezi 2. polovinou 18. století a počátkem 21. století.
Diskuze o významu a dopadu
Obecně lze říci, že PhilHarmonia Octet Prague svým způsobem představuje model moderního dechového oktetu: perzistentně hledá nová řešení, zůstává věrný tradičnímu romantickému dědictví a zároveň otevírá dveře experimentům v rámci komorního prostředí.
Vernisáž nového CD a současné projekty ukazují, že soubor má jasnou vizi: posouvat hranice komorní hudby a propojit domácí scénu s mezinárodními trendy.