Metternichova rodinná hrobka v samotném suterénu gotického kostela sv. Václava v Plasích představuje klíčový prvek hřbitovního areálu u bývalého plaského kláštera. Původně gotický kostelík sv. Václava byl za opata Trojera r. 1690 barokně zbarokizován a v r. 1826 koupí kancléř Metternich celý plaský klášter, čímž vznikla hrobka rodiny v empírovém stylu a s vyzdviženým suterénem pro pohřby členů rodu.
V průběhu posledních let prošla fara a hřbitov rozsáhlou obnovou; v suterénu kostela se nachází rodinná hrobka Metternichů s 30 nikami pro rakve a s unikátními renovačními pracemi na jednotlivých rakevních truhlách. Dnes je kostel ve správě Města Plasy a prohlídkový okruh návštěvníky zavádí především do hrobky Metternichů, přičemž samotný komplex představuje architektonicky významný soubor v puristickém empírovém pojetí s prvky baroka a gotiky.
Klášter svatého Václava v Plasích stojí na staršího dvorku a byl založen v době raného středověku; gotická základna kláštera byla rozšířena o barokní prvky a následně o empírové úpravy. Při rekonstrukcích 2014-2017 došlo k odvlhčení stěn, v letech 2020-2021 k opravám střech, v letech 2022-2023 k obnově fasády i hrobky a k sanaci vlhkosti uvnitř hrobky prostřednictvím provětrávané podlahy. Po těchto pracích došlo k restaurování všech 22 uložených rakví Metternichovy rodiny.
Historie a význam kláštera v Plasích
Plasy jsou městem v okrese Plzeň-sever, vyrostl kolem plaského cisterciáckého kláštera, jehož zakládací listinu podepsal kníže Vladislav II. v roce 1144. Klášter zažil dvě období vzestupu; první ukončily husitské války a druhé zrušení kláštera Josefem II. v roce 1785. Po zrušení patrimoniální správy se konaly první volby do obecního zastupitelstva a město získalo status v roce 1850. Na hřbitově u ulice Plzeňská se nachází monumentální hrobka rodiny Metternich, která byla původně goticky hřbitovní kostelík sv. Václava, který byl r. 1690 přestavěn do barokního stylu a r. 1826 upraven do empírové hrobky.
Hřbitov je umístěn na ohraničeném areálu u kostela a starší části obsahují cenné litinové náhrobky. V západních částech areálu se nachází portál hrobky s ostěními ze pískovce a s plastickým nápisem a s uvedením významného hesla “REX TREMENDAE MAIESTATIS” na nadpraží. Půdorys hrobky a její fasády jsou zdůrazněny kvádrovou omítkou a členěním, které zahrnují pilastry, okna a další sochařské detaily. Těleso věže hrobky zabírá celou šířku lodi a nad ní stojí profilovaná římsa; západní průčelí je osazeno dvěma okny s půlkruhovým záklenkem a koruna římsy lemována.
Architektura a technické detaily
Kostel a hrobka reprezentují kombinaci gotického jádra s barokní a empírovou úpravou; presbytář má obdélnou sakristii a linii závěrečného prostoru doplňuje trojboký závěr. Nad západní části lodi se nachází věžovitý nástavec. Střecha lodi je sedlová, krytá hliníkovými šablonami a s pultovými vikýřky; střecha presbytáře má rovněž šablonové krytiny a sakristie je připojena k závěru. Zdi hrobky jsou členěné a osvětlované obdélnými okny s železnými rámy; v severní a jižní zdi jsou ta samá okna, zatímco východní štít má trojúhelný tvar s oválným oknem, které má hladké orámování.
Před západním vstupem do hrobky je schodiště se dvěma rameny; nad portálovým vchodem z pískovcového ostění je tympanon s plastickým znakem. Do hrobky lze vstoupit přes dva portály, jeden z jihu a jeden ze severu; nadpraží je zdobeno nápisovou deskou s varovaným textem. Suterén, ve kterém je rodinná hrobka, je propojen s presbytářem a zajišťuje významné uložení rodinných ostatků.
Královská kaple a barokní sýpka v klášteře Plasy
Součástí kláštera je barokní sýpka, do níž zasahuje raně barokní hodinová věž s originálním strojem; hodinový mechanismus z roku 1686 je ručně natahovaný a funguje dodnes. Královská kaple z roku 1260 se nachází v prohlídkové galerii; kaple sv. Václava a sv. Marie Magdalény jsou propojeny s raně gotickým útvarem a s barokní obnovou. Sýpka a kaple byly postupně spojeny s konventem a klášterním hospodářstvím; kaple zavedou návštěvníky k výstavám a k ukázkám architektury, jako je hodinový stroj uvedený do chodu v roce 1686.
Prohlídkové okruhy kláštera ročně navštíví zhruba 14 tisíc lidí; sýpka se stane dalším lákadlem pro návštěvníky, ačkoliv její prezentace zůstává bez zbytečných úprav, aby se zachoval původní ráz stavby. Podle kastelána Pavla Duchoňa je cílem prohlídek seznámit veřejnost s heslem řádu Ora et labora a s propracovaným systémem hospodářství kláštera. Dále jsou v plánu výstavy a doprovodné akce v letních měsících, které přispějí k vyšší návštěvnosti a k celkové prezentaci architektonického dědictví kláštera Plasy.
Současnost a praktické informace pro návštěvníky
V roce 2010 byl klášter otevřen pro veřejnost s konventem a galerií Stretti a nově byla zpřístupněna sýpka; prohlídkové okruhy zahrnují raně gotickou dvoupatrovou královskou kapli v centru a hodnověrnou hodinovou věž s unikátním strojem. V současnosti se klášter Plasy prezentuje jako architektonický poklad s unikátními technickými řešeními a krásnými malbami ze středověku.
