Historie Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů je plná zázračných událostí, které svědčí o tom, že Bůh se zapojuje do života svých dětí. Zázrak č. Na jaře roku 1820 se Joseph Smith, mladý farmářský chlapec ze zemědělské části státu New York, potýkal s otázkou, do které církve má vstoupit. V zázračné odpovědi na Josephovu modlitbu se zjevili Bůh Otec a Ježíš Kristus. Řekli Josephovi, aby nevstupoval do žádné z církví, které tehdy na zemi existovaly. Joseph se řídil radami, které obdržel, a později se stal prorokem, skrze nějž Bůh na zemi znovuzřídil svou pravou Církev.
Svatí posledních dnů věří, že Kniha Mormonova je „záznam o tom, jak Bůh jednal s lidmi, kteří žili v dávných Amerikách“. Knihu Mormonovu sepsali dávní proroci, kteří vyryli tento záznam na zlaté desky. Moroni, poslední z těchto proroků, pak před svou smrtí desky zakopal. Když Joseph desky získal, byl schopen je zázračně - s pomocí Boží - přeložit do angličtiny. Bez božské pomoci by Joseph tento dávný záznam přeložit nedokázal. Josephova manželka Emma svědčila o tom, že v době překládání Joseph „nedokázal napsat ani nadiktovat souvislý, dobře formulovaný dopis, natož nadiktovat takovou knihu, jako je Kniha Mormonova“.
Svatí posledních dnů věří, že kněžství je moc a pravomoc, kterou Bůh udílí lidem, aby mohli jednat v Jeho jménu. Poté, co byli Ježíš Kristus a Jeho apoštolové zabiti, bylo kněžství ze země odňato. V roce 1829 nebeští poslové, k nimž patřili Jan Křtitel a apoštolové Petr, Jakub a Jan, kněžství skrze Josepha Smitha znovuzřídili. Na základě této kněžské pravomoci a pod vedením Pána Joseph 6. Zázrak č. V prosinci 1832 Bůh přikázal svému lidu, aby postavil chrám - dům uctívání a učení. Svatí posledních dnů několik let pracovali a přinášeli oběti, aby chrám Kirtland dostavěli. Tento „dům Páně“ byl nakonec dokončen v březnu 1836 a jeho zasvěcení doprovázely velkolepé duchovní projevy. Mnozí členové Církve viděli anděly a Josephu Smithovi a Oliveru Cowderymu se zjevil sám Ježíš Kristus, který chrám přijal. V chrámu se zjevili také Mojžíš, Elias a Eliáš.
Zázrak č. 5 v historii Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů - vidění Josepha F. V roce 1918 se Joseph F. Smith, president Církve, rmoutil nad úmrtím několika členů své rodiny - svého nejstaršího syna, mladého zetě a snachy. Když president Smith přemítal o Usmíření Ježíše Krista a o záznamu Kristova kázání mrtvým v 1. epištole Petrově (viz 1. Petrova 3-4), obdržel zázračné vidění života po smrti. Viděl, že Boží spravedliví služebníci po své smrti dál káží evangelium těm, kteří o něm dosud neslyšeli. Učil, že ti, kteří žijí na zemi, mají zodpovědnost vykonávat posvátné obřady evangelia, jako je například zástupný křest, za své zesnulé rodinné příslušníky, kteří tyto obřady neobdrželi za svého života.
Svatí posledních dnů věří, že se zázraky dál dějí i v dnešní době. Tak jak se lidé po celém světě dozvídají více o Kristově Církvi, která je dnes na zemi, dospívají k osobnímu porozumění zázračné historii Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů a zakoušejí pokoj a radost plynoucí z poznání, že Bůh se nadále aktivně zapojuje do života svých dětí.
Ve srovnání s jinými postavami té doby známými tím, že konaly zázraky, je Ježíš jedinečný. Vykonal mnohem větší počet zázraků, které měly úplně jiný smysl než zázraky, jež konali některé z těchto osobností. Počet zázraků připisovaných jiným divotvůrcům je velmi omezený; v evangeliích máme vylíčeno 19 zázraků v Mt; 18 v Mk; 20 v Lk a 8 v Jan; kromě toho jsou v těchto synoptických evangeliích a v evangeliu podle Jana odkazy na mnoho dalších zázraků, které Ježíš udělal. Zázraky Ježíše nebyly výsledkem technických dovedností ani iluzí; byly projevem Boží moci a měly hlubší význam než samotný zázrak.
Ježíš ustanovuje Boží království, a zázraky jsou výzvou, na kterou mají věřící reagovat. Zázraky byly hlavním důkazem toho, že Ježíš je Mesiáš a že Království Boží je již přítomno. Ježíš konal zázraky proto, aby lidem skutečně pomohl a aby ukázal moc Boží, ne pro osobní slávu. Když Ježíš uzdravoval, nikdy nepoužíval triky ani rituály, ale jednal z soucitu a hlásal Boží království.
Když čteme o zázracích v evangeliích, nacházíme jasné známky toho, že Ježíš jednal veřejně, před mnohými svědky, a nikdy nezakrýval, odkud jeho moc pochází. Apostolové a rané křesťanské společenství poté zdůrazňovali, že Ježíš byl mocně ukázán Božími skutky a znameními, které Bůh skrze něj konal. Zázraky tak nejsou jen historkami, ale potvrzení Ježíšova poselství a jeho božského původu.
Podobně i dnes mohou věřící vnímat Boží působení ve svém životě prostřednictvím zázraků, ale největší význam mají znamení milosrdenství, odpuštění, usmíření a vzájemné lásky, které ukazují Boží blízkost v každodenním životě.
