František Josef I. (též Franz Joseph), narozený 18. 8. 1830 na Schönbrunnu, Vídeň, Rakousko, byl panovníkem habsbursko-lotrinské dynastie a císařem Františkem II./I. (1768-1835).
Výchova a rané období vlády
V mládí získal F. J. arcivévodkyni Žofii. Jeho vychování vedla ho k píli a odpovědnosti; vládl pod dohledem kardinála Josefa Othmara Rauscher. Záhy si také F. J. osvojil hluboký citový vztah k armádě, která se v něm stala centrem jeho politického a společenského života.
V dětství byl F. J. izolován od společnosti a vládci měla být církev a armáda. V létě 1849, po nepokojích ve Vídni a po tom, kdy se začaly mobilizovat protirevoluční síly, došlo k přechodnému sídlení císařského dvora.
Revoluční období a reakce na změny
Alfred Windischgrätz rozehnal volený Ústavodárný říšský sněm (7. 1849), zasedající v té době v Kroměříži. Císaři bylo přikázáno, aby pečoval o stabilitu státu a potíral snahy o reformu. F. J. postupně vyjadřoval přesvědčení o svém poslání a uplatňoval principy absolutistické vlády s dohledem nad jakýmkoli náznakem kritiky.
F. J. usiloval o konkordát s Vatikánem a o zachování dosavadního uspořádání, včetně menších reforem, které by vyhovovaly předepsanému pořádku, a prosazuje tehdejší koncepci manželského práva aj. Z hlediska mezinárodního postavení usiloval o pevné umístění habsburské říše jako velmoci v Evropě.
Stavba říše a koncepce centralismu
F. J. usiloval o císařství jako doménu pro dominanci církve a armády a o centralizaci moci v rukou königsrégalu. Z mezinárodního hlediska se snažil zachovat moc a rozhodování v nejvyšší míře, přičemž mezinárodní tlak i vnitrní reformy během 50. a 60. let oslabovaly jeho postavení.
V Uhrách vznikl trend autonomie a v čase nastaly napjaté vztahy mezi Budapeští a Vídní, což se projevovalo i v otázkách zemských sněmů a říšské radě. F. J. se opíral o vídeňský centralismus a hledal oporu v centru Německé říše, zatímco Německý spolkový prostor a jeho geopolitika kladly na růžích těžké výzvy.
Maďarsko a Uhrinské záležitosti
V Uhrách vznikl konflikt kolem prosincové ústavy a zřizování společných úřadů pro zahraniční politiku, armádu a měnu. Uvedená ústava vedla k oslabení císařova autority v českém prostředí a F. J. hledal oporu v centralistickém systému, který v některých ohledech zůstal konstantní, avšak byl neudržitelný v tehdejším mezinárodním kontextu.
V německé oblasti se F. J. jakkoli snažil o určité kompromisy, zůstával v napětí s pruským hegemonem a s územními nároky Uhr. V této etapě šlo o dynamiku mezi centralismem a snahami o určité autonomní prvky v rámci monarchie.
Poslední období a odcházející evropský obraz
Na trůnu byl F. J. od počátku 20. století. Srbsku a Itálii, v rámci tzv. dlouhého 19. století, zůstávali významní spojenci, ale jeho vliv se postupně zmenšoval. Srbské období ukazuje komplexnost jeho zahraniční politiky a snahu o zachování jednoty říše navzdory náročnému mezinárodnímu klimatu.
Krutou porážku a oslabení mezinárodní prestiže lze vnímat jako součást širších trendů. V praxi to znamenalo oslabení císařova postavení v českém prostředí a nutnost hledání podpory ve vídeňském centru a v německém prostoru.
Posledním významným aktem, který lze spojit s F. J., byl výrazný posun v zahraniční politice a snaha o udržení stabilního a centralistického rámce monarchie. Dlouhodobě se ukázalo, že jeho vláda byla charakterizována kompromisy mezi centralistickými tendencemi a tlakem na autonomii jednotlivých zemí, včetně Uhr a českých zemských struktur.
F. J. zůstal symbolem odcházejícího světa tzv. dlouhého 19. století, a jeho vláda je často interpretována jako období, kdy se monarchie snažila zachovat politickou a sociální rovnováhu tváří v tvář rostoucím tlakům centralizace a nacionalismu.
František Josef I. - otec Rakouska-Uherska I KDO CO UDĚLAL V PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE?
Literatura k tématu zahrnuje následující zdroje: J. Emmer, 60 Jahre auf Habsburgs Throne; J. E. Ketterl, Paměti komorníka císaře F. J.; B. Hlaváč, F. J. I.; E. C. F. H. Drimmel, Franz Joseph; H. Hamannová a kol., Habsburkové - životopisná encyklopedie; L. Höbelt, Franz Joseph I., Der Kaiser und seine Reich; M. Rak, Zachovej nám, Hospodine; a další publikace uváděné v literatuře k této problematice.
F. J. # poznámky o koncepci vlády a mezinárodních vztazích poskytují hluboký pohled na dynamiku habsburské monarchie a její zvláštnosti v rámci Evropy 19. a začátku 20. století.
tags: #exkomunikace #cisare #frantiska #josefa #i