Katedrála svatého Víta je nejvýznamnějším pražským chrámem, který slouží nejen bohoslužbám, ale i korunovacím českých králů a královen a uložení ostatků zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.
První kostel na tomto místě byla rotunda založená kolem roku 925 knížetem Václavem, která po roce 1060 nahradila trojlodní bazilika. Po zavraždění svatého Václava se rotunda stala jeho hrobem a jemu bylo přiznáno patronství Čech. V roku 1344 začal Karel IV. stavbu gotické katedrály jako chrám korunovační, pohřebiště králů a klenotnice.
Historie výstavby a klíčové architektonické etapy
Hlavní iniciátorem reprezentativní stavby byl Matyáš z Arrasu; po něm přišel Petr Parléř, který řídil výstavbu do smrti roku 1399 a dokončil chór s kaplemi, Svatováclavskou kapli a Zlatou branou. Stavba trvala téměř 600 let a byla přerušena husitskými válkami, což vedlo k nedokončenosti původní gotické koncepce. V 2. polovině 19. století zahájila Jednota pro dostavbu chrámu sv. Víta obnovu původní části a dostavbu v novogotickém slohu; v roce 1929 byl chrám slavnostně vysvěcen.
Vnější a vnitřní rozměry chrámu zahrnují délku 124 m, maximální šířku v příčné lodi 60 m a výšku klenby 33 m. Průčelí s dvěma štíhlými věžemi zdobí 14 soch světců, Karla IV. a arcibiskupa Arnošta z Pardubic; do hlavní lodi vedou tři portály s tympanony a bronzová vrata s litými reliéfy. Růžicové okno nad portálem má průměr 10 m a bylo vytvořeno podle kartonů Františka Kysely z roku 1921.
Ze západního průčelí vede do chrámu Zlatá brána, ozdobená mozaikou Posledního soudu s vyobrazením Karla IV. a jeho manželky; nad ní je novodobá bronzová mříž od Jaroslava Horejce (1955). Nad jihem se tyčí vyhlídková věž s 287 schody a renesančním ochozem; na ní je 3,5 m vysoký pozlacený lev. Nedostavěnou věž roku 1419 dokončili po husitských válkách Bonifác Wohlmut a Hans Tirol v letech 1560-1562. Zvon Jan Křtitel (1546), Zvon Josef (1602) a další byly odlití různými zvonaři; v roce 2012 dostala katedrála tři nové zvony Dominik, Maria a Ježíš.
Hlavní loď je klenuta síťovou klenbou Petra Parléře, poprvé použitou na evropském kontinentu. Postranní boční lodě tvoří věncem kaplí; kolem chrámu probíhá arkádový sloupový ochoz (triforium) s bustami 21 osobností z let 1371-85, z nichž mnohé představují Karla IV., arcibiskupy, architekty a ředitelé stavby. Renesanční zpěvucká a hudební kruchta Bonifáce Wohlmuta pochází z let 1557-1561, a Královská oratoř byla vestavěna koncem 15. století.
Pod hlavním oltářem byla vybudována bílé mramorové královské mauzoleum (1589) a do roku 1589 byla dokončena podzemní krypta pro hroby českých králů a jejich příbuzných. Nejmladším náhrobkem je náhrobek sv. Vojtěcha z roku 1997. Svatováclavská kaple, centrální prostor chrámu, je zdůrazněna hvězdovou klenbou a obsahuje hrob sv. Václava; kaple je obklopena nádhernou výzdobou z 14. století a nástěnnými malbami ze života sv. Václava.
Korunní komora ukrývá korunovační klenoty, přístupná skrze dveře ve třetí křídle kaple sv. Václava. Klíče od korunovačních klenotů mají sedm držitelů: prezident, předseda vlády, pražský arcibiskup, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu a Metropolitní kapitula chrámu sv. Víta. Svatováclavský poklad, relikvie a hodnoty z období Karla IV. jsou uloženy v kapli sv. Václava a v podzemí krypt. V chóru se nacházejí busty panovníků a stavitelů, v mauzoleu hlavní lodi jsou pohřbeni zejména Ferdinand I. a Maxmilián II. a v prostoru Valdštejnské kaple najdeme náhrobky manželek panovníků, např. Anny Jagellonské a Blanky z Valois.
Současný provoz a kulturní význam
Katedrála slouží jako pokladnice českých korunovačních klenotů a svatovítského pokladu, mauzoleum českých králů a galerie sochařských a malířských portrétů. Správa Pražského hradu a Metropolitní kapitula u svatého Víta spolupracují na provozu, rekonstrukcích a ochraně tohoto dědictví. Návštěvy jsou parfois omezeny kvůli liturgickým obřadům a provozním podmínkám; při bohoslužbách není možné prohlídka chrámu. Pro veřejnost je katedrála otevřena v běžném režimu, s ohledem na konání mší a obřadů.
V katedrále sv. Víta jsou pohřbeni čeští panovníci a významné osobnosti; v kryptě a mauzoleu leží ostatky Václava I., Karla IV., Václava IV. a dalších panovníků, stejně jako části relikvií a korunovačních předmětů. Počet sarkofágů a pozoruhodných náhrobků zahrnuje i boby významných osobností z řad biskupů a arcibiskupů. Záměry dostavby a rekonstrukce vyvrcholily slavnostním vysvěcením v roce 1929 při příležitosti 1000 let od smrti svatého Václava.
Katedrála svatého Víta | Interiéry Pražského hradu - 1. část | Průvodce Prahou
V červnu 2019 byl vydán monografický publikace, která označuje katedrálu jako tetřev zasvěcení - Sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie. Státní pohřby a významné státní i církevní ceremonie nadále utvářejí rámec jejího významu v české paměti. Smuteční obřad za Václava Havla v prosinci 2011 a další významné lidové i státní ceremonie potvrzují, že Svatovítská katedrála zůstává v centru české kultury a veřejného života.
- Rotunda z 10. století byla nahrazena bazilikou a nakonec gotickou katedrálou po 14. století.
- Parléřova síťová žebrová klenba a Svatováclavská kaple patří k nejvýznamnějším architektonickým prvkům.
- Novogotická dostavba z 19. století doplnila západní část a věže.
- Korunní komora uchovává korunovační klenoty; krypta a mauzolea ukazují bohatství české královské rodiny.
Rysy významu a kulturního dědictví
Chrám je symbolem české státnosti a zároveň významnou národní klenotnicí světového kulturního dědictví, kde se setkávají gotická architektura, renesanční umění a moderní restaurátorské zásahy. Svatovítská kaple s hvězdovou klenbou představuje srdce chrámu a korunovační kryptu, kde se nacházejí ostatky významných králů a světců. V kapli sv. Václava je uložena holistická výzdoba a nejcennější relikvie spolu s freskami a nástěnnými malbami ze středověku, které ilustrují život sv. Václava.
tags: #pochovani #svati #v #katedralesv #vita