Ačkoli text částečně splývá s různými souvislostmi liturgie, hlavní téma září k úkonu kajícnosti, k aklamaci Kyrie eleison a k jejich významu v katolické mši. Postupně se od něj odvíjí popis další části mše, tedy bohoslužby slova a eucharistie, až po praktické rady pro účastníky a význam jednotlivých gest. Mše svatá je pro věřící středem a vrcholem jejich vztahu k Bohu a její rámec zahrnuje nejen modlitby, ale i vzájemnou účast a službu liturgickému setkání.
Úkon kajícnosti a Kyrie eleison
Po úkonu kajícnosti vždy následuje Kyrie, eleison (Pane, smiluj se), pokud již nebylo v úkonu kajícnosti. Postupně se rozvíjí trojice úkonů kajícnosti: Confiteor, Miserere a trojice Kyrie s tropy (aklamace). Kyrie eleison je součástí litanie a zpívá se jako vyznání, prosba a výraz kajícnosti. Třetí úkon kajícnosti zahrnuje trojici invokací a známou aklamaci ke Kristu Pánu, někdy nazývanou tropované Kyrie (nadívané Kyrie).
V kontextu liturgie II. vatikánského koncilu se klade důraz na vznešenou jednoduchost, stručnost a srozumitelnost obřadů. Kyrie eleison patří mezi základní prvky, které vyjadřují vztah věřících k Bohu Otci, Kristu a Duchu svatému, a které umožňují shromáždění připravit se na slavení oběti. Některé tropy se hojně používají v některých zemích a v některých mších bývá hudebně zpracováno. Zpívání Kyrie je tedy nejen prosba o milosrdenství, ale i připomínka božského původu a úmyslu spásy.
Bohoslužba slova
Ve mši hraje bohoslužba slova důležitou roli: věřící naslouchají Božímu slovu, čtou tři úryvky z Bible a odpovídají žalmem a responsoriem. Evangelium čte jáhen či kněz a po čtení následuje kázání. Pro reakci věřících se vyžaduje vyznání víry Credo a modlitby věřících s přímluvami. Entuziasmus a aktivní účast jsou klíčovými prvky tohoto úseku, který staví na čtení Boží slova a jeho vykládání prostřednictvím homilie.
Průběh čtení a homilie má být připraven a čtenář má být schopen přednést Boží slovo, které povzbuzuje a vyučuje. Lektor (lektora) je důležitý služebník, protože přináší Boží slovo shromáždění a umožňuje živou komunikaci s věřícími. Čtení z evangelia a následná homilie objasňují tajemství víry a zásady křesťanského života, které se týkají liturgické doby a událostí. Boží slovo není jen slyšet, ale vyzývá k odpovědi z hrdla a srdce věřících.
Přinášení darů a Proměna
V třetí části mše věřící přinášejí dary chleba a vína a mohou do nich symbolicky vložit své starosti, radosti a životní zkušenosti. Kněz s ministranty připraví oltář, rozloží ubrousek, kalich a misku s chlebem a nalije víno. Po předání darů následuje děkování Bohu a projevuje se sakramentální přítomnost Těla a Krve Kristovy. Po zpěvu Svatého (Sanctus) lid obvykle pokleká a připravuje se na vyznání víry i na konsekrování eucharistie. Následuje slova Ježíšova ustanovení a proslavení víry v mystery of faith (Mysterium fidei).
Konsekračná modlitba vyzve věřící k vyznání víry a k prosbám za živé i zemřelé, církev i svět. Eucharistie je vrchol Kristova díla, skrze níž se věřící spojují s Kristem a s bratřími a sestrami ve víře. Z důvodu reverence a vzájemné účasti se při podání přijímání rozvíjí zvyk pod obojí způsobou, kdy se Chléb a víno sdružují s krví a tělem. Po promluvě a modlitbách následuje lámání chleba a sdílení svatostánku s věřícími, což symbolizuje jednotu církve.
Praktické doplnění pro účastníky
V některých případech se může objevit nadstandardní mše, ale podstata zůstává: úvodní obřady slouží k přípravě shromáždění na posvátné dění. Pokud jde o děti, rodiče mohou usnadnit dětem účast tím, že připraví pro ně průběh mše prostřednictvím jednoduchých průvodců a knížeček. Při větším množství věřících je vhodné zajistit pohodlí - například sedět či stát v souladu s potřebami tělesně postižených, těhotných či malých dětí. Mše je rozsáhlým dialogem mezi knězem a lidmi, a proto je důležité, aby každý, kdo je součástí bohoslužby, byl aktivně přítomen a otevřen Bohu.
V průběhu mše je důležité mít na paměti, že liturgie je nejen výkonem jednotlivců, ale spíše vyjádřením společenství Božího lidu. Kromě postojů (stání, sezení, klečení) a gest (pokleků, pokání, přijetí) je důležitá vzájemná soudržnost a otevřenost vůči Božímu Slovu a oběti. Při sjednocení s ostatními věřícími lze pociťovat skutečné společenství a projevovat vděčnost Bohu za dar eucharistie a jeho milosrdenství.
Základní význam Kyrie eleison a Gloria
Kyrie eleison představuje vyznání Pána a prosbu o milosrdenství; jeho jméno pochází z řečtiny a ukazuje na původ v liturgii a jejím vývoji. Glória in excelsis Deo (Sláva na výsostech Bohu) se zpívá při nedělích a slavnostech a vyjadřuje radost z Boží slávy. Oba prvky tvoří spolu s Kyrie a dalšími liturgickými zpěvy viditelný obraz oslavy Boha a vyzvednutí Kristova díla spásy.
Vědomá účast a závěrečné kontakty
Účastníci by měli být aktivní a vědomí při mešní modlitbě a liturgii: číst, odpovídat, zpívat a být pozorní k slovům a gestům. Po závěrečném požehnání se mše uzavírá a kněz vyzývá k poslání do světa skrze poselství, že mše je chlebem života, a že věřící mají být aktivními účastníky a žít dle rozpoznaných symbolů této svátosti.
