V rámci pravidelné středeční audience, vysílané z knihovny Apoštolského paláce, papež František pokračoval v cyklu katechezí o modlitbě a zdůraznil důležitost Písma svatého v každodenním životě věřícího. Slova Písma svatého nebyla napsána proto, aby uvízla na papyrusu, pergamenu či papíru, nýbrž aby byla přijata člověkem, který se modlí a umožní jim ve svém srdci vzklíčit.
Bible je podle něj napsána pro každého jednotlivce, aby nám přinesla „Boží slovo“. Úryvek z Písma, který už jsme mnohokrát vyslechli, nečekaně mluví do naší situace, nabízí nové poznání a často zpochybní náš obvyklý pohled na svět. Proto je nutné, aby každý přišel na schůzku s tím Slovem a naslouchal mu, protože Bůh prochází každý den a osévá půdu našeho života.
„Modlitbou nastává jakési nové vtělení Slova. A my jsme „svatostánky“, ve kterých Boží slova hledají přijetí a ochranu, aby mohla přebývat ve světě.“ Věřící nehledá v Písmu svatém podporu svých filozofických či etických vizí, nýbrž doufá v setkání. Ví, že bylo napsáno v Duchu Svatém, a v tomtéž Duchu má být přijato a chápáno, aby se toto setkání uskutečnilo.
Papež zdůraznil, že „abychom se rozpoznali v té či oné osobě nebo situaci“, je důležité setkávat se s Pánem celým srdcem, a ne jen recitovat verše z paměti. Také poznamenal, že mu vadí, když někteří křesťané papouškují biblické verše, a připomněl význam Lectio divina - tradiční christovskou praxi čtení, naslouchání a rozjímání nad textem s otevřeným srdcem.
Lectio divina se podle Svatého otce skládá z pozorného přečtení biblického úryvku, následného dialogu s Písmem až po rozjímání. V neustálém sepětí s textem se ptáme, co „říká mně“. Slova a myšlenky po tomto procesu ponechávají místo lásce, jako mezi zamilovanými, a biblický text zůstává jako zrcadlo ke kontemplaci. „Skrze modlitbu přichází Slovo Boží přebývat mezi nás, a my přebýváme v Něm“ - to je podle něj zdroj míru, moudrosti a síly pro růst ve víře a její projevy ve službě druhým.
Na konci promluvy oslavil Svatý otec i význam židovských a evropských památek a vzpomínek: Mezinárodní den památky obětí holocaustu a Den památky obětí šoa, vyhlašované OSN a připomínané v České republice od roku 2004. Varoval před opakováním zla a vyzval k bdělosti proti ideologiím, které lákají na „záchranu lidstva“ prostřednictvím neúcty a násilí. Dále připomněl liturgickou památku sv. Anděly Mericiové, která zdůrazňovala výchovu dětí a mladých lidí v oddanosti Bohu a chudým, a upozornil na blížící se svátek sv. Tomáše Akvinského jako nastávajícího učitele života.
František vyzvedl důležitost otevřenosti pro ženy v katolické církvi a jejich hlas, ačkoli změny bývají postupné. Zdůraznění postoje k Písmu jako živému a přítomnému Slovu se pojí s celou jeho službou, která měla během pontifikátu klást důraz na sociální spravedlnost, ekologii a reformu církevní správy.

V závěru je třeba poznamenat, že text článku obsahuje i poznámku o mimořádných tvrzeních, která nebyla potvrzena a slouží jako poznámka k původní ukázce. Text obsahuje shrnutí biografických údajů o papeži Františkovi a jeho vlivu na církevní dění i veřejný život, jehož význam přesahuje kontext jednotlivé audience.
Papež František: Klíčové okamžiky a milníky jeho života
Stručný přehled klíčových myšlenek k Písmu a modlitbě
- Písmo není určené k zapomenutí, ale k aktivnímu působení v srdci modlícího se člověka.
- Bible je „Bible pro každého“, slovo, které má proměňovat jednotlivce i společnost.
- Lectio divina jako cesta k dialogu s Božím Slovem - čtení, naslouchání, rozjímání.
- Modlitba dává Slovu Božímu možnost přebývat mezi lidmi a v nás samých.
- Je důležité setkávat se s Písmem celým srdcem, ne jen mechanicky opakovat verše.
- Věřící mají být svatostánky, ve kterých se Slovo Boží zjeví a rozvíjí v každodenní praxi lásky a služby.
- Význam mezinárodních vzpomínek na holocaust a paměť jako udržování lidskosti a bdělosti vůči zlu.
Celý text promluvy, stejně jako koncept Lectio divina a vztah Písma a modlitby, je možné dohledat v oficiálních zdrojích a papežových projevech. Tato verze shrnuje hlavní poselství o tom, že Písmo má zůstat živým a vyzvat k osobní proměně prostřednictvím modlitby a setkání se Slovem.