14. Dnes je Květná neděle. Křesťanům končí čtyřicetidenní postní období a začíná pašijový týden, který končí Velikonocemi. Věřící si dnes připomínají Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma a poslední týden jeho života.
Slavení Květné neděle je doloženo již od sedmého století. V tento den se před mší světí kočičky a jiné zelené větvičky. Květnou nedělí začíná pašijový týden, který směřuje k hlavním svátkům církevního roku - Velikonocům. Po Květné neděli přijde Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení.
S večerem na Zelený čtvrtek přichází takzvané velikonoční třídenní (triduum), které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velký pátek je připomínka dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Datum Velikonoc se odvozuje od Velikonoční neděle, která je první nedělí po prvním jarním úplňku.
Vzhledem k tomu, že letos byl první jarní den 20. března a astronomický úplněk hned následující den, vycházela by Velikonoční neděle na 24. března. Výpočet se ale vztahuje k takzvanému cyklickému úplňku, který podle výpočtu letos připadá až na 18. dubna, byť ve skutečnosti bude až 19. dubna. V roce 2011 například Velikonoční neděle vyšla až na 24.
Podle loňského průzkumu společnosti Rondo.cz chodí do kostela během velikonočních svátků asi 15 procent Čechů.
Průběh pašijového týdne a významný kontext
Podobně jako tradiční liturgické dny, i dnešní zvyky a výpočty Velikonoc odrážejí propojení teologie a kalendářních pravidel. Tradiční kočičky a zelené výhonky zajišťují symbolickou svěžest a připomínají vítězství života nad smrtí.
Pašijový týden vede věřící k Velikonocím, které jsou největším svátkem křesťanského roku a připomínají Kristovu oběť a vzkříšení.
Aktuální oslavy a pastýřské kontexty
Papež František v neděli odslouží ve Vatikánu mši pod širým nebem, kardinál Dominik Duka mši v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.
Slavení Květné neděle a následného pašijového týdne je historicky doloženo a významně ovlivňuje liturgickou praxi i lidové zvyky.
Historické zázemí a praktické detaily
Velikonoční neděle vychází z prvního jarního úplňku a počítají se podle cyklického úplňku, který má specifické pravidlo výpočtu.
Postní doba a její konec na Květnou neděli vytvářejí rámec pro plynulé předání víry z období posti do oslav Kristova zmrtvýchvstání.
| Den v týdnu | Smysl |
|---|---|
| Květná neděle | Vjezd Kristův do Jeruzaléma, začátek pašijového týdne, svěcení věnců a zeleně |
| Modré pondělí - Šedivé úterý - Škaredá středa | Postní a pašijový rytmus, příprava na Zelený čtvrtek |
| Zelený čtvrtek | Začátek velikonočního tridua, připomínka Kristova utrpení a poslední večeře |
| Velký pátek | Užívá se vzpomínka na Kristovu smrt na kříži |
| Bílá sobota | Tichá vzpomínka a očekávání vzkříšení |
| Neděle Boží hod velikonoční | Vzkříšení Krista a oslavy Velikonoc |
Turisté i věřící mohou sledovat bohoslužby v různých městech, které často zahrnují mši pod širým nebem a tradiční liturgie.
