Tiberias - V časech, kdy ji na své pouti do země zaslíbené překročily izraelské kmeny, to byla řeka oplývající vodou a rybami. Navíc oplývající křištálově průzračnou vodou, takže se v ní ještě o patnáct století později nechal jistý mladý kazatel z města Nazaretu bez problémů pokřtít. Dnes je Jordán nevábně vyhlížející stokou, která již několik kilometrů poté, co opustí Galilejské jezero, měří napříč pouhé čtyři metry. “Svěcená voda?” prohlásil před nedávnem ředitel blízkovýchodní pobočky organizace Přátelé Země Gidon Bromberg. Nadměrným znečistěním dvě stě kilomerů dlouhého vodního toku je silně postiženo také Mrtvé moře, do kterého Jordán ústí. O tom, že Mrtvé moře vysychá, se samozřejmě ví již dlouhou řadu let. Podle Bromberga dnes řekou protékají pouhá dvě procenta někdejšího objemu vody. Aby Jordán v létě nevyschl úplně, měl by do něj Izrael v průběhu roku vypustit dodatečných dvacet až třicet milionů kubíků. Řeka zde má ještě nazelenalou barvu a je v ní dostatek vody nejenom pro poutníky, ale i pro ryby. Umožňuje to kanál, který sem vodu přivádí od umělé nádrže u nedaleké izraelské obce Alumot. “Poutníci sestupují do vody, podstoupí křest a jsou opravdu velmi šťastni,” říká Rafael Ben-Hur z izraelského ministerstva pro turismus. Jiného názoru na čistotu vody v Jordánu jsou ovšem poutníci, kteří podstupují křest u Kásr al-Jahúdu, ležícího asi deset kilometrů od místa, kde úzký tok ústí do Mrtvého moře. Dnešní liturgické čtení z 2. neděle v mezidobí, zvláště pak evangelium, mě opět přimělo se s Vámi podělit o své zážitky z pouti do Svaté Země, kterou jsem mohla uskutečnit loni na podzim.
Co je Jordán - až po dnešek
Jak asi všichni víme, Ježíš se nechal pokřtít v řece Jordánu a to Janem Křtitelem. Jak si vůbec řeku Jordán představit? Peter Walker říká, že ze způsobu, kterým někdy lidé hovoří o Jordánu, by bylo možné si představovat, že je to obrovská řeka jako Nil nebo Amazonka. Ve skutečnosti je však Jordán docela malý. Jen zřídka je širší než třináct metrů. Jednou nebo dvakrát do roka může stav řeky ovlivnit přívalová voda, ale jinak protéká pomalu a vine se po dně Jordánského údolí v nekonečných meandrech. Severní úsek řeky směřuje z úpatí hory Chermónu dolů do Galilejského jezera a její hlavní jižní úsek z jezera do Mrtvého moře. Délka této jižní části není delší než 105 km, ale její četné zákruty ji prodlužují asi o dalších 30 %. Je těžko splavná, neboť její mělčiny jsou na mnoha místech posety skálami a nikam nevede - leda do horkého Mrtvého moře bez života. I přesto, že jde o malou, nevýznamnou řeku, byla v době Ježíšově spjata v biblickém myšlení s několika klíčovými epizodami v životě Izraele. Jordán byl také spjat s velkými proroky - Elijáš (2Kr 2), a prorokem Elíšou, kdy došlo k uzdravení Námana (2 Kr 5,14-15).
Geografie a tok
V Novém zákoně je řeka Jordán spjata s Janem Křtitelem a dále pak se křtem Ježíše Krista. I přesto, že se řeka Jordán od biblických časů změnila jen málo, je teď hůře přístupná - alespoň v oblastech spjatých s Ježíšem a Janem Křtitelem. Je městečko v Galileji položené asi 2 hod. chůze na mírném svahu severovýchodně od Nazareta. Nový zákon se o Káni Galilejské zmiňuje hned třikrát. Třetí den byla svatba v galilejské Káně a byla tam Ježíšova matka. Na tu svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Stálo tam šest kamenných džbánů na vodu, určených k očišťování u židů, a každý džbán byl na dvě až tři vědra. Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte džbány vodou!“ Naplnili je až po okraj. 1) V Káni Galilejské proměnil Pán vodu ve víno; což byl Kristův první zázrak (Jan 2,1-11). 2) Zde uzdravil na dálku syna královského úředníka, který za ním přišel z Kafarnaa (Jan 4,46-53).
Na místě, kde byla tehdy svatba, byl Sv. Ammán - Jordánsko začalo po téměř 100 letech znovu vyvážet vodu čerpanou z oblasti Kasr al-Jahud, kde se podle Nového zákona nechal pokřtít Ježíš. Místo na východním břehu řeky Jordán bylo po většinu minulého století nepřístupné. Posvěcená voda teď poputuje k věřícím do Spojených států, Evropy, Kanady nebo třeba do afrických zemí. Pro věřící je místo, kde byl Ježíš pokřtěn, velmi důležité. Do Kasr al-Jahud 50 kilometrů západně od Ammánu ročně směřuje na 100 tisíc turistů a poutníků, aby se smočili v tamní vodě.
Historie a současnost křtu a poutí
Posvátná voda z řeky Jordán se ještě počátkem minulého století vyvážela v sudech do Spojených států a Evropy, kde ji používali při křtech dětí. Vývoz před téměř stoletím ukončil pád Osmanské říše. Pak, po vzniku Izraele a několika válkách, byla oblast prohlášená za vojenské pásmo a zůstala dlouho nepřístupná. Jordánské firmy se při vývozu vody z úsporných důvodů nejprve omezovaly na místní trhy. Tamní byznysmeni ale vycítili příležitost obnovit kdysi lukrativní obchod, uzavřeli dohody s mezinárodními společnostmi a pronikají do světa. Čerpat vodu z Jordánu a prodávat ji křesťanům ale nemůže každý. Svolení dostalo jen několik místních firem. Každá lahvička s posvátnou tekutinou navíc musí před cestou do zahraničí získat svolení jak od řecké, tak od římskokatolické církve.
Blízkovýchodní sekce ekologické organizace Přátelé Země koncem července vyzvala k uzavření poutního místa Kasr al-Jahúd, dokud voda v řece nebude splňovat hygienické požadavky. Prameny, které se spojují v řeku Jordán, se nacházejí v pohoří Antilibanon. Nejvýznamnějšími přítoky jsou řeka Dan, tekoucí ze stejnojmenného biblického města a mohutnější tok Hermon. Ten v horách vymlel hluboké kaňony a protéká i zbytky vysušeného jezera Chula. Jordán dává pitnou vodu dvěma státům. V Chulském údolí se toky spojí a už mluvíme o řece Jordán. Celkem měří 251 kilometrů a je důležitým zdrojem pitné vody pro obyvatele Jordánska i Izraele. V její severní části se nachází úrodná území, kde se pěstují subtropické plodiny, jižní oblast podél řeky je polopoušť. Jordán protéká Galilejským jezerem, které leží v hloubce 210 metrů pod úrovní hladiny oceánu, a vlévá se do Mrtvého moře.
Ekologické dopady a voda jako politická komodita
Řeka Jordán má pro obyvatele Izraele nejen hospodářský, ale především náboženský význam. Izraelité na útěku z Egypta tuto řeku překročili suchou nohou, když zázračně přestala téct. Ve vodách Jordánu byl také podle bible pokřtěn Ježíš Nazaretský. Poutníci si v řece smáčí nohy. Tuto událost si lidé připomínají na místě zvaném Jadenit. Vzniklo sice jinde, než údajně ke křtu došlo, ale původní umístění leží na politicky neklidném území a kvůli bezpečnosti návštěvníků se místní kibuc rozhodl vystavět poutní místo blíže proti proudu řeky. Dnes je Jadenit moderní turistické centrum, kde si mohou návštěvníci projít křtem a mají tam připravený pohodlný přístup do vody. Lidé se mohou volně procházet podél mělkého břehu, smáčet si nohy v řece a pozorovat u toho hejna drobných rybek i velké sumce, kteří sem připlouvají.
Řeka Jordán je nejznámější a nábožensky nejvýznamnější tok Blízkého východu - asi 251 kilometrů dlouhá řeka, která sestupuje z pohoří Hermon přes Galilejské jezero až k Mrtvému moři, nejnižšímu bodu souše na Zemi. Ačkoli patří spíše k menším řekám světa, žádná jiná neovlivnila dějiny víry, geopolitiky i zemědělství tak silně jako právě ona. Její voda pokřtila Ježíše, napájí pole tří států a zároveň mizí rychleji, než dokáže příroda doplnit. V tomto článku najdete kompletní obraz řeky Jordán: kde pramení a kudy teče, proč je posvátná pro křesťany, židy i muslimy, jak živí zemědělství v poušti, jaká zvířata a rostliny se drží jejích břehů, co ji nejvíc ohrožuje a jak se ji lidé napříč hranicemi snaží zachránit.
- Řeka Jordán vzniká soutokem tří horských zdrojnic - Dan, Hasbani a Banias - pod horou Hermon na pomezí Libanonu, Sýrie a Izraele, protéká sladkovodním Galilejským jezerem a po zhruba 251 kilometrech ústí do slaného Mrtvého moře v hloubce přibližně 430 metrů pod hladinou světového oceánu - nejníže ze všech řek světa.
- Tvoří přirozenou hranici mezi Izraelem, Palestínou (Západní břeh) a Jordánskem a její hebrejské jméno znamená „ten, který sestupuje“.
- Pro křesťanství je místem křtu Ježíše, pro judaismus hranicí zaslíbené země, kterou překročil Jozue, a významnou roli má i v islámu jako krajina proroků.
Fauna, flora a význam pro ekosystém
Jaká fauna a flóra žije u řeky Jordán? Řeka Jordán a její okolí hostí pestrý ekosystém ryb, ptáků, savců i vlhkomilných rostlin, přizpůsobených životu na pomezí vody a pouště. Zelený pás podél řeky je uprostřed vyprahlé krajiny útočištěm pro množství druhů. Břehy lemují mokřady, rákosiny a říční houštiny, kterým se říká „zor“ a které tvoří jedinečné biotopy. Ve vodě žijí ryby, mezi nimiž vyniká tilápie galilejská, lidově „ryba svatého Petra“, spojovaná s evangelijními příběhy z Galilejského jezera. Mimořádný význam má oblast pro ptáky: Velká příkopová propadlina je jedním z nejrušnějších tahových koridorů světa, kudy dvakrát ročně proletí stamiliony čápů, dravců, pelikánů a drobného ptactva mezi Evropou, Asií a Afrikou. Z tažného hlediska jde o jednu z nejdůležitějších „vzdušných dálnic“ planety.
Rákosiny a mokřady podél Jordánu poskytují útočiště rybám, ptákům i savcům. Rostliny a savci u řeky tvoří charakteristickou skladbu zvláštního ekosystému.
Jordán a místní poutě dnes
Jordán je v Izraeli nejen hospodářský, ale i nábožensky významný tok. Po dlouhé cestě z egyptského otroctví vstoupili Izraelité do Zaslíbené země přes řeku Jordán, kterou přešli suchou nohou. Zázrakem voda na několik hodin přestala téct. Ten vhled do historie zajišťuje, že rituální očista byla a je v judaismu náboženským příkazem. Ponoření s cílem očistit se od hříchů a připravit se na příchod Božího království bylo v době Janově jistou inovací, zřejmě pocházející od Esénů, kterou známe díky objeveným rukopisům od Mrtvého moře. Očistná síla křtu se stala základním prvkem nového náboženství - křesťanství.
Kam se vydat, abyste si řeku Jordán nejvíce užili? Jednoznačně na sever Izraele, k pramenům řeky. Jordán má tři hlavní prameny, ze kterých dva pramení pod horou Hermon na izraelském území - jsou to prameny Dan a Banyas. Podél jeho toku vede náučná stezka, která končí u impozantního vodopádu. Další skvělá procházka se nabízí u jordánského pramene Ayyun, nedaleko města Metulla. Náučná stezka vede také kolem vodopádů a z některých částí tohoto národního parku lze vidět až na území Libanonu. Tato pevnost pochází z 13. století od sultána Bajbarse a díky své poloze v odlehlém kraji je jenom málo navštěvovaná.
Řeka Jordán se po spojení hlavních pramenů žene na jih, ke Galilejskému jezeru. Protéká tak údolím Hula, které je jedno z nejúrodnějších v Izraeli. Kromě zemědělství je ale také významné migrací ptáků, kteří se na jaře a na podzim v Hule během své dlouhé cesty zastaví. Řeka Jordán se vlévá dvakrát - nejprve je padesát kilometrů od soutoku svých pramenů do Galilejského jezera u města Kafarnaum. Následně pak v jižní části jezero opouští a teče dál na jih celých 167 kilometrů, kde svou pouť ukončí v Mrtvém moři.
Historie, místa k návštěvě a poutě dnes
V oblasti Betánie za Jordánem roste významná poutní místa - je to tradiční místo Ježíšova křtu a zázemí pro turisty, kteří chtějí zažít křestní rituály v Jardenitu. Do Betánie za Jordánem a okolí se chodí za Jeruzalém, Jericho, Nebo a dalšími biblickými místy. Betanie za Jordánem je cílem mnoha papežských poutních cest a představuje důkaz kontinuity poutní tradice.
Jordenit - moderní křestní centrum u řeky, které poskytuje komfortní přístup k vodě a zázemí pro poutníky. V Jardenitu najdete také prodejnu suvenýrů ze Svaté země, občerstvení a restauraci. V Jardenitu se můžete setkat s průvodcem, který vysvětlí rituály a historii místa, a prohlédnout si Zeď nového života.
Jordán je skutečnou „vodní diplomatickou“ ojínkou regionu - spojují se zde státy a území v jedné z nejsuchších oblastí světa. Zásadní obrat v otázkách vodní spolupráce přinesla mírová smlouva mezi Izraelem a Jordánskem z roku 1994, která stanovila pravidla pro sdílení vody a vyvolala naději na společné projekty pro udržitelnou správu vodních zdrojů. Voda tak z prostředku sváru postupně má být pojítkem mezi sousedy.
Podepsána dohoda o sdílení vody na Blízkém východě
Voda jako strategická surovina zůstává klíčovým tématem regionální politiky: povodí Jordánu je jedním z nejpřerozdělenějších na světě a klimatická změna zvyšuje tlak na sdílení vodních zdrojů. Společné čistírny, výměna dat o průtocích a propojování vodovodních sítí mezi Izraelem a Jordánskem ukazují, že spolupráce kolem řeky je výhodná pro všechny strany. Budoucnost Jordánu tedy nezávisí jen na množství deště, ale hlavně na ochotě lidí hospodařit s vodou společně a rozumně.
Rychlá fakta o řece Jordán
- Délka: přibližně 251 km (vzdušnou čarou kolem 200 km).
- Prameny: Dan, Hasbani a Banias pod horou Hermon (2 814 m n. m.).
- Ústí: Mrtvé moře (≈ −430 m, nejnižší bod souše na Zemi).
- Průtok jezerem: Galilejské jezero (Kineret), ≈ −210 m, plocha ~166 km².
- Největší přítok: Jarmúk (hranice Sýrie a Jordánska).
- Území: Libanon, Sýrie, Izrael, Palestinská autonomie, Jordánsko.
tags: #posvatna #krestanska #reka #jordan