Vypráví se, že na kraji borového lesa u Vítězné se nachází Mariánské poutní místo U Studánky s kostelem Navštívení Panny Marie, kde pramen vedl v roce 1848 k uzdravení slepé ženy. Jelikož se zázrak rychle šířil, vznikaly kolem studánky postupně kapličky a novorománský kostel ze žlutavého pískovce, který se stal dominu poutního areálu. Pramen byl proměněn ve studnu se stříškou a křížová cesta byla doplněna o litinové reliéfy s pašijovými výjevy.
První zmínka o dřevěné kapli a o křížové cestě pochází z roku 1852, kdy již slavíme svátek Tří králů a kdy je zaznamenán vznik kaple zasvěcené Božímu Srdci Páně. Do kostela byly vnášeny díkůvzdání poutníků za uzdravení a mezi dárci byl Josef Keil z Nouzova, který trpěl padoucnicí, a Filomena Wihanová, která do kostela zanechala dvě berly. V letech 1862 byla k dřevěné kapli přistavěna kaple Olivetské hory a samotná křížová cesta.
Mezi léty 1889 a 1891 byl vybudován novorománský kostel Navštívení Panny Marie na svahu nad studnou ze žlutavého pískovce, s širokým pískovcovým schodištěm. Vnitřní výzdoby vytvořil kocléřovský malíř a během pěti let pokryl stěny i strop figurálními a ornamentálními motivy, čímž se kostel zařadil mezi originální církevní památky. K kostelu vede monumentální šestdesátká kamenného schodiště a po stranách stojí litinové plastiky křížové cesty; součástí areálu byla také kaple Getsemany a kaple Božího hrobu.
Tradice poutí zůstala zachována i po roce 1945, kdy došlo k odsunu německého obyvatelstva, ačkoliv areál značně chátral. Obnovy areálu se ujal královédvorsko-farář P. František Beneš a někteří němečtí rodáci, kteří založili fond na záchranu a obnovu památek. V roce 1990 byla znovu vysvěcena zvon a provedeny nejnutnější opravy; o pět let později proběhla renovace nejstarší kaple a postupně byly opraveny studna, socha archanděla Michaela a litinové plastiky křížové cesty. První novodobá pouť po těchto pracích se konala 5.7.1992 za účasti poutníků z Čech, Německa a Rakouska.
Novorománský kostel jako dominanta místa a krásně opletené schodiště zůstávají centrem poutní tradice. Poutě U Studánky se konají hlavně 1. neděli v červenci, ale také poslední květnovou a první zářijovou neděli. Zvláštní význam má však i svědectví o zázračném prameni, který v roce 1848 navrátil slepé ženě zrak, a novoroční obnova prostoru po letech klání.
Kromě samotného kostela a studny je součástí areálu novorománská architektura a kroky křížové cesty z pískovce se 14 zastaveními doplněnými litinovými reliéfy, které dohromady vytvářejí jedinečný celek. V roce 1893 byl nad studnou postaven kostel Navštívení Panny Marie a jeho interiérová výzdoba se stala ozdobou celé stavby. Schodiště před kostelem má šest desítek kamenných stupňů, po kterých návštěvníci vystupují k hlavnímu poutnímu místu, a celý areál je protkán poutnickým duchem, který si zachovává kontinuitu i po změnách 20. století.
Svatá studánka ,, POKLAD"- Zázračný pramen sv.Blažeje /Panenský Týnec
Na cestě mezi obcí Vítězná a Hájemství se nachází Mariánské poutní místo U Studánky, s kostelem Navštívení Panny Marie a novorománským kostelem, jehož strop zdobí díla kocléřovského malíře. Příběh zázraku, který změnil život slepé ženy, se rychle rozšířil a vyvolal postupný vznik kaplí a studny se stříškou. Poutní areál prošel v 90. letech 20. století rekonstrukcí a od roku 1989 je díky pomoci bývalých německých obyvatel opět aktivní, s pravidelnými bohoslužbami a obnovou jednotlivých prvků, jako je zvon a křížová cesta.
Hlavní pouť připadá na první neděli v červenci, avšak tradice poutí U Studánky pokračuje i v květnu a září. Pramen měl původně činit zázračný zdroj vody, která uzdravovala a zázrak se stal základnou pro vznik dědictví poutě a posvátného místa. Novorománský kostel z konce 19. století z žlutavého pískovce s figurálními a ornamentálními motivy zapsal toto místo mezi jedinečné památky a široké kamenné schodiště z něj učinilo dominantu poutního areálu.