Bazilika sv. Václava a kostel sv. Klimenta ve Staré Boleslavi patří k nejvýznamnějším církevním památkám ve Středočeském kraji. Už na základní škole se dozvídáme, že se ve Staré Boleslavi dovršil spor dvou bratrů, knížete Václava a knížete Boleslava. Legenda praví, že zde Boleslav, posléze zvaný Ukrutný, nechal svého staršího sourozence zavraždit. Později svatořečený Václav se stal patronem národa a symbolem české státnosti.
Tragická událost zapříčinila, že se Stará Boleslav stala nejstarším poutním místem spojeným se svatováclavskou tradicí, kterou od konce 16. století plnohodnotně doplnily masové mariánské poutě navázané na Palladium. Dalším velmi důležitým mezníkem bylo založení kapituly po roce 1039. Ta měla pečovat o poutní místo spojené s šířením svatováclavské úcty a později také ochraňovat milostný mariánský obraz - reliéf Panny Marie s Ježíškem známý jako Palladium země české.
Reliéf je považován za mimořádný symbol ochrany českých zemí a dodnes je uložen ve staroboleslavském kostele Nanebevzetí Panny Marie. V 70. letech 17. století pro posílení mariánského kultu zřídili jezuité s finanční podporou šlechtických rodů tzv. Svatou cestu z Prahy do Staré Boleslavi se 44 výklenkovými kapličkami s výjevy ze života sv. Václava a s vyobrazeními známých mariánských poutních míst. Ani v současné době zájem o Palladium staroboleslavské neupadl - každoročně konaná Národní svatováclavská pouť k uctění památky předního českého patrona je toho důkazem.
Kostel sv. Václava založil český kníže Břetislav I. údajně na místě, kde od počátku 10. století stál kostelík sv. Kosmy a Damiána, u jehož dveří byl podle legendy v roce 935 zavražděn kníže Václav, pozdější světec a patron Země české. Kostel sv. Václava byl dostavěn v roce 1046, ale už ve 12. století došlo k jeho přestavbě na trojlodní románskou baziliku, která se přes gotické a další úpravy dochovala do současnosti. V kryptě z 11. století se nad údajným původním hrobem sv. Václava nachází náhrobek z roku 1657.
Interiér kostela je převážně barokní, mezi sochařskou výzdobou vyniká sousoší z dílny nejvýznamnějšího českého barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna, které znázorňuje zavraždění knížete Václava. Pravidelné každoroční poutě jsou spojeny s Národní svatováclavskou poutí a Poutí Nanebevzetí Panny Marie, stejně jako s poutí sv. Martin Hůrka - Kořeny Svatováclavských slavností, popsané ve zdroji Brandýsa nad Labem-Stará Boleslav (září 2020).
Stará Boleslav je každoročně 28. září centrem připomínky sv. Václava, českého patrona z rodu Přemyslovců a po staletí pilíře české státnosti. Václavův ohlas se nejen v domácím českém prostředí začal objevovat záhy po jeho smrti. Tehdy vznikly legendy, z nichž se dodnes pokoušíme dešifrovat jeho život a svět. Václavovo jméno se objevilo na českých mincích již na počátku 11. století, konkrétně na denářích knížete Jaromíra (1004 - 1012). Následně se Václav na přemyslovských ražbách „zabydlel“ a objevuje se na řadě mincí až do zavedení brakteátů ve 13. století.
Kromě uvedení jména je zobrazován především se svatozáří a se svým typickým kopím nebo praporcem. Národní svatováclavská pouť konaná od roku 2003 nevznikla jen tak z ničeho. Šířeji pojaté oslavy s celou řadou doprovodných akcí proběhly již roku 1998 v podobě prvního ročníku Svatováclavských slavností. Podívejme se však hlouběji do minulosti, protože připomínka svatého Václava přímo v místě jeho skonu, ve Staré Boleslavi, má vskutku tisíciletou tradici.
Již stavba jednoho z největších chrámů českého státu své doby, kostela sv. Václava a založení staroboleslavské kapituly mezi lety 1039-1046 ukazuje na hlubokou úctu k tomuto světci. Svatováclavský kult všestranně podporoval později císař Karel IV., který osobně do Boleslavi několikrát zavítal. V jeho době již můžeme počítat s rozvinutými veřejnými oslavami svátku sv. Václava, později na přelomu 16. a 17. století se jako druhý hlavní staroboleslavský svátek, slavený v masových procesích, stal svátek Panny Marie spojený s uctíváním Palladia. Palladium fakticky propojilo obě zdejší velké tradice - svatováclavskou a mariánskou.
Nejrozsáhlejší oslavy sv. Václava v českých zemích a ve Staré Boleslavi proběhly patrně roku 1929. Oslavy tzv. Svatováclavského milénia byly obrovskou celonárodní akcí. Na Pražském hradě již 22. září mohla veřejnost po mnoha letech shlédnout korunovační klenoty, 27. září přišli vzdát hold k pomníku sv. Václava v Praze na Václavském náměstí desítky tisíc lidí včetně nejvyšších představitelů státu. Po celé republice byly pořádány připomínkové akce, výstavy, projevy. Poté následoval průvod s lebkou sv. Václava z Vyšehradu na Pražský hrad, jenž byl součástí oslav.
V dnech následujících po těchto „státních“ oslavách se řada lidí vypravila do Staré Boleslavi poklonit se památce sv. Václava. Hlavní „církevní“ oslavy však ve Staré Boleslavi proběhly již 14. a 15. srpna. V těchto dnech davy poutníků proudily od vlakových stanic v Brandýse a Boleslavi. Ve staroboleslavských chrámech neustále probíhaly pobožnosti. V Hluchově koncertovaly hudební kapely. Večer 14. Lampiony s obrazem sv. Václava a tisíce svíček působily pohádkovým dojmem. Ke čtvrt na devět večer vyšel průvod po schůdkách k Brandýsu, zúčastnilo se ho přes 8 tisíc lidí.
Návštěvníci se mohli také poklonit relikvii svatého Václava vystavené v kryptě baziliky sv. Václava. Letos jí byla takzvaná herma, speciální renesančně-barokní relikviář ve tvaru hlavy s ostatkem světce. Do Boleslavi dorazila ve středu večer v doprovodu hradní stráže. Svatý Václav byl zavražděn v desátém století svými odpůrci, mezi něž patřil také jeho bratr Boleslav I. Za věčného vládce české země byl prohlášen už ve dvanáctém století, svatováclavský kult rozšířil po Evropě Karel IV.
V minulosti byl relikviářová busta svatého Václava součástí Svatovítského pokladu. Busta ve skutečné velikosti světcova poprsí zobrazující svatého knížete Václava jako vévodu s plnovousem byla zhotovena v 15. století a je v ní uchovávána část světcových ostatků. Jejím tvůrcem je nejspíše Václav z Budějovic, Svatovítskému pokladu ji daroval Vladislav Jegellonský.
- Reliéf Palladium země české a jeho význam pro svatováclavský kult
- Kostel sv. Václava a krypta s hrobem svatého Václava
- Každoroční Národní svatováclavská pouť a její epidemiologicko-společenské kontexty
- Oslavy milénia sv. Václava v roce 1929 a jejich dopad na národní identitu
Relikviářová busta svatého Václava je součástí Svatovítského pokladu. Lebka svatého Václava je nejvýznamnější svatováclavskou relikvií a bývá přivážena do Staré Boleslavi po předvečer bohoslužby s prezidentskou kolónou. Přes živelná historická období byla Staré Boleslav vždy spojována s úctou k Václavovi a s dějinami české státnosti, které se odráží v liturgických a procesuálních akcích až po současnost.