Naše církevní obec je součástí pražské eparchie Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. Tato církev je autokefální, tedy jednou ze samostatných místních pravoslavných církví. Pravoslavná církev je křesťanskou církví v jejím vlastním slova smyslu, je tedy kontinuálním dějinným pokračováním společenství, které ustanovil Ježíš Kristus.
Největší zastoupení má pravoslavná církev v Řecku (97%), Bulharsku, Rumunsku, Srbsku, Rusku, na Ukrajině a v dalších východoevropských zemích. Naše země má tradiční vztah k východnímu křesťanství díky misii sv. Cyrila a Metoděje. Na litoměřicku se konaly pravoslavné bohoslužby již od 20. let 20. století, kdy pravděpodobně za bývalými československými legionáři přijížděli kněží, vyslaní pražským arcibiskupem Savvatijím (Vrabcem).
Církevní obec v Litoměřicích vzniká na přelomu let 1948-49 po návratu českých krajanů z Volyně. Od začátku 50. let se bohoslužby konají v chrámu sv. Václava. Po morové epidemii byla postavena nová sakrální stavba, která dnes slouží jako významné středisko české pravoslavné komunity. Po roce 1927 proběhla rekonstrukce budovy, z níž byl vytvořen památník obětem 1. světové války. Rekonstrukci předcházela anonymní soutěž na ztvárnění památníku a v archivu města Litoměřic se dochovalo několik projektů.
Od r. 1945 má kostel zdarma v užívání pravoslavná církev. Byzantský ritus si tak vyžádal další úpravy interiéru včetně zbudování ikonostasu. V letech 1992-1993 proběhla generální rekonstrukce chrámu, při níž byla budova odizolována od vlhkosti a provedena obnova fasády. Kostel sv. Václava je považován za Octaviovo vrcholné dílo a jednu z nepozoruhodnějších staveb 1. čtvrtiny 18. století na našem území.
Na litoměřicku se bohoslužby konají pravidelně: sobota od 17.45 (devátá hodinka) a 18.00 (večerní), neděle od 9.30 (třetí a šestá hodinka) a od 10.00 (božská liturgie). Dle stejného schématu probíhají bohoslužby i ve svátky a v jejich předvečer. Tehdy ještě neměli čeští pravoslavní svůj chrám, a tak se bohoslužby konaly v soukromých nebo dočasně upravených prostorách.
Roku 1947 se pak navrátili do své původní vlasti tisíce Čechů z Volyně, kteří během života generací mimo Čechy nalezli a přijali pravoslavnou víru. Mnozí z nich se usadili kolem Litoměřic a i v těžké poválečné době dokázali založit pravoslavnou církevní obec, získat nepoužívaný kostel sv. Václava a vybavit jej pro konání bohoslužeb. Po dlouhém období, kdy obec neměla prakticky svého kněze a konala se jen jedna bohoslužba měsíčně, prochází v posledních letech obdobím oživení. Postupně roste početně, má tři duchovní, svou nedělní školu, obnovuje se interiér a vybavení chrámu.
Chrám a jeho okolí dnes tvoří důležitý duchovní a kulturní uzel pro Litoměřice a široké okolí. Bohoslužby se konají vždy podle schématu uvedeného výše, a to i ve svátky a jejich předvečer. Kaple sv. Štěpána a další objekty spojené s litoměřickou pravoslavnou komunitou slouží zároveň jako místa duchovní péče a setkávání pro věřící.
Historie a architektura kostela sv. Václava
Kostel sv. Václava byl postaven na místě středověké stavby poničené během třicetileté války. Město nechalo vybudovat nový kostel v letech 1714-1716 na poděkování za odvrácení morové epidemie v roce 1713. Nápis nad vchodem „Dispellit contagia votum“ (Slib zahání zlo) svědčí o motivu stavby. Základní kámen byl položen 28. 9. 1714, bohoslužby v dokončeném chrámu zahájeny 1716 svatováclavskou mší.
Architektonicky jde o barokní stavbu, která kombinuje centrální dispozici s kulisovitým štítovým průčelím a nakoso postavenými pilastry. Kostel tvoří půdorys čtverce se zaoblenými rohy a s kupolí nesenou tamburem. Interiér má polygonální trojboký presbytář a obdélnou předsíň, sklenuté valenými klenbami s lucernami. Ústřední prostor uzavřený kupolí je obklopen bočními kaplemi, jejichž vnější křivka vytváří dynamickou kompozici rytmicky doplňovanou vysokým řádem pilastrů.
Vnitřní i vnější stěny kaple jsou členěny pilastrům s iónskými hlavicemi a bohatou štukovou dekorací. Okna jsou obdélná a zakončená segmentem; některé šambrány sledují tvar oken, jiné tvoří kazulové rámy. Rámování oken připomíná Canevalovi, s paralelami k dílu Santiniho. Chrám je ohlasem tvorby Kryštofa Dientzenhofera a má určité paralely k rané tvorbě Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
V litoměřickém kontextu se jedná o vrcholné dílo Octavia Broggia; kostel sv. Václava je považován za jeho nejvýznamnější stavbu. Po roce 1927 byla provedena rekonstrukce budovy a vznikl památník obětem 1. světové války. Generální rekonstrukce v letech 1992-1993 zahrnovala izolaci proti vlhkosti a obnovu fasády. Portikus a další prvky bastardy architektury dokazují vliv baroka a regionální vývoj stavebního umění na našem území.
Duchovní a komunální vyžití
Od roku 1945 má kostel zdarma v užívání pravoslavná církev. Byzantský ritus si vyžádal další úpravy interiéru včetně ikonostasu. Dnes se bohoslužby konají pravidelně podle pevně daného schématu a zahrnují i svátky a jejich předvečery. Postupně roste duchovní život obce: mají tři duchovní, nedělní školu a obnovuje se interiér a vybavení chrámu.
Litoměřice a okolí tak představují nejen historické dědictví, ale i živé společenství věřících, kteří si uchovávají tradice pravoslavné církve a současně hledají nové cesty pro svůj duchovní život v českém prostředí.
tags: #pravoslavna #farnost #litomerice