V katedrále svatého Víta v Praze byly před pěti lety, 23. dubna 2018, ve 20 hodin uloženy ostatky kardinála Josefa Berana, někdejšího pražského arcibiskupa a politického vězně dvou totalitních režimů. Po téměř půlstoletí od nacistické a komunistické perzekuce se jeho ostatky mohly vrátit do vlasti.
Z krypty v bazilice svatého Petra byly vyzvednuty 19. dubna 2018 a následujícího dne letecky přepravena rakev do Prahy, kde proběhlo slavnostní přivítání s poctami a přesun do Strahovského kláštera. Odtud se 21. dubna konalo procesí do katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha, kde byla sloužena mše ke cti sv. Vojtěcha, kterou celebroval Dominik kardinál Duka. Po několika dnech následovalo slavnostní uložení ostatků do krypty svatovítského chrámu, čímž bylo naplněno poslední přání kardinála, spočinout ve své rodné zemi, kterou miloval a jíž sloužil během celého života.
Historický kontext Beranova života a význam jeho návratu
Kardinál Josef Beran strávil velkou část života v exilu a ve vězeních nacistického a komunistického režimu. Zemřel v exilu 17. května 1969. Papež Pavel VI. rozhodl, že bude arcibiskup pražský a primas český pohřben mezi papeži v kryptách baziliky sv. Petra v Římě, avšak po roce 1998 česká katolická církev usiluje o Beranovo blahořečení, přičemž diecézní část procesu byla dokončena v roce 2018. Ostatky Berana mohly být v Praze uloženy poté, co papež František povolil jejich převoz.
Historicky byl Beran symbolem odporu vůči nacistické a později komunistické ideologii a jeho reálný návrat do Čech byl pro společnost významným emocionálním a symbolickým momentem. “Návrat kardinála Josefa Berana do vlasti je velkým triumfem. Tím převezením ostatků vlastně končí jeho emigrace,” uvedl ministr kultury Ilja Šmíd a zdůraznil, že Beranův život může sloužit jako inspirace pro lid a církev.
Průběh traslado a slavnostního akce
Letadlo s rakví přistálo v pátek kolem 18:00 v pražských Kbelích, kde zvony oznamovaly návrat. Armádní letoun doprovázel procesi a po příletu byl ostatkům věnován slavnostní akt. Při návratu do ČR byl průvod veden složením čestné stráže a Ústřední hudby AČR. Následovalo převedení ostatků do Strahovské koleje Nepomucenum, kde se konala večeře a loučení pro krajané a seminaristy.
V sobotu 21. dubna vyšel procesí ze Strahova na Hradčanské náměstí a v katedrále sv. Víta sloužil kardinál Dominik Duka mši; během ní byla vystavena lebka svatého Vojtěcha po dobu návštěvníků. Po mši byla rakev vystavena po tři dny k veřejné úctě. Po večerní bohoslužbě 23. dubna byla rakev uložena do nového sarkofágu v kapli sv. Anežky a chrám tak získal novou pamětní relikvií z pohledu historie české církve.
Role české reprezentace a význam pro veřejnost
Za účasti delegace v čele s ministrem kultury Iljou Šmídem a dalšími představiteli vlády, církve a armády byla repatriace Beranova těla vnímána jako důležitý symbol odporu proti totalitní moci a návratu do svobody víry. Čeští a moravští biskupové, zástupci arcibiskupství pražského a další hosté sledovali proces a projevili úctu k Beranovým zásadám a odhodlání postavit se režimům.
Historická linka Beranova života zahrnuje jeho narození v Plzni 29. prosince 1888, studia teologie v Římě a doktorát z teologie v roce 1912. Po návratu do ČR působil ve více městech a stal se arcibiskupem pražským v roce 1946. Od roku 1965 byl kardinálem a po komunistickém převratu byl nucen odejít do exilu, kde zemřel v Římě v roce 1969. Reprezentativní podoba jeho návratu do Prahy symbolicky ukazuje odkaz jeho věrnosti církvi i národu.
Budoucnost a pamětní místa
V Svatopetrské bazilice bude pro kardinála Berana zřízena pamětní deska a dále byl zaznamenán i další kulturní odkaz, který připomíná jeho život a boj za svobodu víry. Místo posledního odpočinku Berana v římské bazilice zůstává součástí historické kontinuity českého duchovního dědictví, a jeho návratu do vlasti je přisuzována významná role ve spolupráci církve a státu.
