Faktory, které určují průběh II. Poloha hlavičky - je v poloze příčné nebo I. šikmé (při obyčejném postavení) nebo II. Následující pravidlo platí pro všechny polohy hlavičky plodu - vedoucí bod se při normální rotaci otáčí dopředu za sponu, a to bez ohledu na to, kde se předtím nacházel - např. při dorzoposteriorních postaveních opisuje rotující malá fontanela oblouk až 135°.
Trvání - bývá delší při dorzoposteriorních postaveních (také je při nich více poruch mechanismu II.
Konkavita porodních cest nutí hlavičku k záklonu (není to ale změna v deflexní poloze), tím se prořeže nejprve oblast malé fontanely (záhlaví), pak předhlaví, čelo, obličej a nakonec bradička.
Trvání II.
2. 3. a 4. doba porodní jsou oddechové.
Asi 5 minut po děťátka vyjdou plodové obaly a placenta.
Můžete cítit slabší kontrakce, není to ale podmínkou.
Čtvrtá doba porodní je pak preventivní.
Lékařský personál vás ještě zhruba 2 hodiny po porodu sleduje kvůli riziku silnějšího poporodního krvácení.
Za kontrakce můžete považovat i poslíčky neboli nepravé kontrakce.
Při nich se děloha pouze připravuje na porod, ale ještě nerodíte.
Od kontrakcí je rozeznáte tak, že se bolest nestupňuje.
Další nepříjemné stahy svalů můžete cítit při tvrdnutí bříška.
To může být dočasně způsobeno třeba tím, že jste zvedala něco těžkého nebo se jinak napínala.
Takové ztvrdnutí by mělo během chvilky odeznít.
Pokud se ale opakuje častěji, i když jste v klidu, řekněte o tom svému gynekologovi.
Pokud vám bříško ztvrdne víc než 20krát za den, zejména po 34. týdnu těhotenství, jděte k lékaři hned.
Nelekejte se toho, že se děťátku chce na svět 5 dní před termínem.
Termín nikdy není úplně spolehlivý a málokterá žena v něm opravdu porodí.
Lékaři berou za standardní termín porodu jakýkoli čas mezi 39.-42. týdnem těhotenství.
O předčasný porod jde až tehdy, když se děťátko narodí před dokončeným 37. týdnem těhotenství.
Po 42. týdnu těhotenství lékaři obvykle vyvolávají porod uměle.
Přenášení miminku neprospívá a drobnější maminky by pak s porodem většího dítka mohly mít problém.
Pokud se děťátku nechce ven přirozenou cestou nebo dojde ke komplikacím, je nutný porod císařským řezem.
Ten je rychlý a díky anestetikům bezbolestný.
Někdy může být po konzultaci s lékařem plánovaný předem.
Studie také ukazují, že děti narozené císařským řezem mívají slabší imunitu, než děti narozené vaginální cestou.
Při císařském řezu totiž neprocházejí rodidly, kde přijdou do styku s přirozenými kulturami laktobacilů, které jsou základem naší pozdější obranyschopnosti.
Takové děti je obzvlášť důležité krmit mateřským mlékem alespoň prvních 6 měsíců.
Paradoxně ovšem právě děti narozené tzv. sekcí bývají podle studií po 3.
Pro další užitečné rady a podporu nejen během těhotenství, ale i po narození miminka, se zaregistrujte do našeho HiPP BabyClubu.
Ač se zdají poslední dny (i týdny) před porodem nekonečně dlouhé, přece jen utečou a vás bude čekat finální úkol: přivést miminko na svět.
Pokud máte strach z porodu, jak to bude probíhat a jestli to zvládnete, čtěte dál.
Když jsem byla těhotná poprvé, měla jsem v posledním trimestru hlavu plnou klasického těhotenského mixu: Poznám ten porod vůbec? Budu vědět, co v kterou chvíli dělat? A co s sebou mám všechno mít?
Tehdy mě moc uklidnila slova úžasné porodní asistentky na předporodním kurzu: k porodu vlastně není potřeba nic, protože příroda maminku i děťátko vybavila úplně vším, co je k zázraku zrození potřeba.
Stačí, když se v jeho průběhu budou spoléhat jeden na druhého…
Chcete pravdu? Ten strach jsem před porodem měla stejně.
Poprvé, podruhé, a pro jistotu i potřetí.
Jde totiž o hodně a zodpovědnost nás společně s hormony nutí být ostražité a připravené.
Právě proto, abychom porod co nejlépe zvládly.
Tak si věřte!
Motorem porodu je vaše hlava
Chcete rychlý a pohodový porod? Objednat jej bohužel nelze, ale rezervace možná je.
Stačí totiž, když budete dostatečně informovaná o tom, co se při porodu děje, a zejména pak, když v jeho průběhu budete klidná.
Klid je totiž podle porodníků při porodu zásadní.
„Snad největším nepřítelem zdárného a klidného průběhu porodu je stresový hormon adrenalin,“ vysvětluje gynekolog a porodník Jozef Záhumenský.
„Na jedné straně potlačuje intenzitu kontrakcí, na druhé straně však zvyšuje vnímání bolestivých podnětů.
Proto by měla rodička přijít k porodu co nejvíce klidná a vyrovnaná.“
Jak to udělat?
Nestresujte se zbytečnými obavami, hodinami, bolestí ani starostmi, jestli si počínáte správně, od toho máte k dispozici porodnický personál.
Na pokoj šestinedělek: 2 noční košile s rozepínáním vpředu, 3 ručníky, neparfémované mýdlo, zubní kartáček a pasta, hřeben, gumové přezůvky, jednorázové porodnické kalhotky a vložky (2-3 balení), kojicí podprsenku, vložky do podprsenky, mast na ošetření bradavek, popř. Fáze č. 1: Jak poznám, že rodím
Až vás popadne strach z toho, že svůj porod „zaspíte“, poděkujte svému tělu, že vás na den P dokonale připravuje.
V žebříčku předporodních obav totiž právě tahle drží prim a odborníci tvrdí, že jde o zcela přirozený jev, kdy jde tělu o jediné: vyburcovat maminku k ostražitosti a k dokončení potřebných příprav.
Že se porod skutečně blíží, vám ve skutečnosti vaše tělo oznámí určitými signály s dostatečným předstihem až několika dnů.
Snad jedinou chybou, kterou byste nyní mohla udělat, by bylo čekat pouze na jeden konkrétní signál.
„Každý porod je neopakovatelný a svým způsobem unikátní a může začít několika způsoby,“ potvrzuje přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky FN Motol Roman Chmel.
„Jednotlivé známky začátku porodu jsou sice odlišné, ale přitom tak jednoduché, že je nemůžete nezaregistrovat.“
Typickou známkou blížícího se porodu je odchod takzvané hlenové zátky, který se projevuje hlenovitým zakrvavělým výtokem.
Až ho zaregistrujete, neděste se, k odjezdu do porodnice je totiž ještě čas.
„Tento moment signalizuje otevírání děložního hrdla v důsledku tlaku hlavičky plodu na dolní část dělohy.
Děložní stahy se obvykle objevují až po několika dnech od odchodu hlenové zátky, a proto je tento moment velmi důležitý pro naplánování posledních věcí, které chcete v průběhu několika málo dnů před porodem ještě stihnout,“ upřesňuje doktor Chmel.
Až TO opravdu přijde, stane se s největší pravděpodobností jedna ze dvou nepřehlédnutelných situací: buď vám odteče plodová voda, anebo zaregistrujete pravidelné děložní kontrakce.
„Jasnou známkou počínajícího porodu jsou sílící a stále častější kontrakce, které jsou spojeny s bolestí.
Kontrakce na začátku porodu jsou vždy pravidelné.
Někdy se intenzita děložních stahů nezvyšuje postupně, ale ihned od nástupu jsou kontrakce velmi silné a pravidelné, přičemž předzvěstí začátku porodu byly několikahodinové slabé bolesti v křížové oblasti páteře.
Porod může začínat i odtokem plodové vody po prasknutí plodových obalů, ovšem i kombinací všech uvedených možností.“
„Jestliže intervaly mezi kontrakcemi jsou sedm minut a délka každé z nich je 30 až 60 sekund, je vhodné vyrazit do porodnice.“
„Že se jedná o porodní stahy, vám napoví i jejich charakteristika: donutí vás měnit rytmus dechu i věnovat jim plnou pozornost.“
K cestě do porodnice vás mohou přimět i jiné situace, jsou jimi krvácení z rodidel jasnou krvavou barvou či slabší pociťování pohybů plodu.
V těchto případech by vás měl zkontrolovat lékař.
A kdy naopak není potřeba spěchat?
Právě při odchodu hlenové zátky, při špinění či mírném zakrvácení a dále při nepravidelných kontrakcích (poslíčky).
Po příchodu do porodnice jsou potřebné jisté administrativní úkony a vyšetření.
„Anamnéza o zdravotním stavu těhotné, rodinných příslušníků a průběhu těhotenství, do porodopisu se zapisují také vyšetření z průběhu těhotenství, zaznamenané v těhotenské průkazce.“
Kdy na monitor CTG budete připojena zhruba 30 až 45 minut a podle výsledku celkového vyšetření pak lékař rozhodne o dalším postupu.
„Můžete skončit na ‚čekatelském‘ pokoji nebo podstoupíte předporodní přípravu a přesunete se do porodního pokoje či na porodní sál, pokud bude porod již ‚v běhu‘.“
Porod dělí lékaři na tři doby porodní, z nichž každá má svá specifika.
„Zákonitosti porodu jsou jasné: nejdříve se musejí otevřít porodní cesty, poté se těmito cestami musí děťátko dostat na svět a nakonec se musejí z dělohy vypudit zbylé části plodového vejce, tedy placenta a plodové blany.“
První doba porodní (I. DP) bývá nejdelší, u prvorodiček trvá deset až dvanáct hodin, u druhorodiček šest až osm.
Dochází při ní k přípravě a následnému otevírání porodních cest.
Vy ji budete prožívat prodýcháváním děložních stahů, ideálně v pohybu.
Za začátek I. DP se považuje nástup pravidelné kontrakční činnosti, konec demonstruje vznik takzvané děložní branky.
Nafarmakologicky - vhodným dýcháním, teplou koupelí, akupresurou, alternativními polohami, audioterapií, aroma/fytoterapií, masážemi, elektroanalgezií.
Jinými slovy, nastává čas druhé doby porodní (II. DP), tedy samotného vytlačení plodu.
„Druhá doba porodní představuje časový úsek mezi úplným otevřením porodních cest a narozením miminka,“ říká doktor Chmel.
„Její délka závisí na tom, pokolikáté nastávající maminka rodí a jak dobře umí tlačit.“
Jak dlouho tato fáze trvá? Ve II. DP prochází plod měkkými i tvrdými porodními cestami, což může trvat až hodinu, podle lékařů však nejčastěji deset až dvacet minut.
„Vstupování hlavičky do pánve se projevuje stupňující se bolestí v podbřišku a tlakem na konečník, kterému se obtížně odolává.“
Tlak na konečník nutí rodičku tlačit jako na stolici.
„Pokud není porodnická branka úplně otevřená, není nastávající mamince dovoleno tlačit.“
Předčasné tlačení může vést k otoku branky a zpomalení porodu.
„Nyní konečně začíná aktivní období, ve kterém má každá nastávající maminka možnost ukázat, co v ní doopravdy je.“
„Tlačení v II. DP je fyzicky a psychicky náročné, zejména pokud se jedná o první porod.“
„Při náhlých komplikacích (např. Porod pomocí kleští je první volbou při akutním nedostatku kyslíku plodu.“
Kleště se zavedou mezi poševní stěnu a hlavičku plodu, kterou zlehka obepnou.
Porod vakuumextraktem přichází na řadu tehdy, je-li plod hluboko v porodních cestách, kdy již nelze provést císařský řez a nestačí ani kleště.
Porod císařským řezem se provádí v celkové či částečné anestezii.
„Řez na kůži se provede příčně podél stydké kosti, z dělohy se sesune močový měchýř a v tomto místě se děloha otevře.“
Po otevření vaku blan porodník rukou vytáhne naléhající část plodu a nakonec se tlakem na vrchol dělohy porodí celý plod.
Fáze č. 4: Miminko je na světě!
V tento okamžik vás zavalí doslova euforická tsunami.
Hormon oxytocin vám zakalí mozek láskou, něhou, radostí a vděčností.
Váš maličký je na světě, porodník vám ho položí na hruď, abyste se mohli společně přivítat a zkusit první přisátí k prsu.
To nejnáročnější máte za sebou, porod však ještě nekončí.
Nastává poslední, třetí doba porodní, kdy dojde k vypuzení placenty.
„Děloha se po porodu děťátka ihned zmenší, kontrakce dále pokračují, ale nejsou již bolestivé.“
„Díky zmenšení dělohy nastává postupné odloučení placenty od děložní stěny a posledním zatlačením rodičky se vypudí z dělohy spolu s plodovými blánami.“
Pokud si porodník není zcela jistý a existuje podezření, že její kousek mohl zůstat v děloze, musí se provést vyčištění děložní dutiny v celkové anestezii pomocí tupé kyrety.
„Ponechané části placenty by v děloze mohly vyvolat zánět a krvácení, a proto je tento krátký a nekomplikovaný výkon nutné provést bezodkladně na porodním sále.“
Není třeba se bát.
Anesteziolog maminku na několik minut uspí a porodník zákrok vzápětí provede.
Toto umělé vyčištění dělohy poněkud zkrátí dobu a sílu krvácení v šestinedělí.
Až vás i miminko po porodu ošetří, nechají vás porodníci následující dvě hodiny v klidu na sále, abyste se mohli nerušeně sblížit.
Po uplynutí této doby vás přeloží na pokoj oddělení šestinedělí a vám začne nový a krásný mateřský život!
Fáze porodu - fyziologie
Praktické poznámky z praxe
Porodní průběh může být více či méně identický s popisem, ale každý porod je jiný a může mít své specifické momenty.
Rodička by měla mít možnost volby polohy během II. doby porodní a v praxi se ukazuje, že vzpřímené polohy usnadňují sestup dítěte.
Ve většině českých porodnic je stále preferována poloha vleže na zádech, nicméně spontánně zaujaté polohy mohou vést k lepšímu průběhu.
Je důležité, aby tlačení bylo spontánní a řízené podle potřeb těla a kontrakcí.
V některých případech je tlačení řízené personálem a může zahrnovat Valsalvův manévr; některé ženy preferují koučink tlačení.
Vždy záleží na zdravotním stavu matky a plodu, a také na zkušenostech porodního týmu.
- První doba porodu: otevírání cest, trvá déle u prvorozených, prodýchávání a pohyb.
- Druhá doba porodu: tlačení, rotace hlavičky, možné použití kleští či vakuum, případně císařský řez.
- Třetí doba porodu: vypuzení placenty, kontrola poranění a možné šití.
- Čtvrtá doba porodu: šestinedělí, dohled a podpora ženy a novorozence.
Motivační a podpůrné poznámky
Chcete-li zvládnout druhý porod klidně, je užitečné rozumět postupům a mít důvěru v porodnický personál.
Žádný porod není identický s filmovým pojetím, a proto je důležité být připravená, informovaná a vnímavá ke signálům vlastního těla.