V roce 1997 našel režisér Matej Mináč v archivu Židovského muzea v Praze zlomky materiálu o záchraně českých židovských dětí, které byly odvezeny do Anglie a vychovány adoptivními rodiči. V roce 1939, těsně před druhou světovou válkou se podařilo anglickému burzovnímu makléři panu Nicholasi G. Wintonovi a jeho spolupracovníkům odeslat z Prahy, z Wilsonova nádraží, šest vlaků, a zachránit tak 669 dětí.
Pan Winton je dnes už přes sto let a žije v Maidenheadu poblíž Londýna. Málokdo z jeho okolí ví, že význam své záchranné akce z roku 1939 se řadí k takovým postavám jako je O. Schindler nebo R. Wallenberg. Tři roky hledal režisér Mináč se svými spolupracovníky jedinečné záběry a fotografie z té doby. Našli opravdové skvosty jako záběr pana N. Wintona v roce 1939 na nádraží v Londýně, denní život zachráněných dětí ve škole, předávání dětí adoptivním rodičům.
Autoři dokumentárního příběhu samozřejmě chtěli najít i „Wintonovy děti“, které žijí mnoha zeměmi světa - v Itálii, Švédsku, Austrálii, v USA, ve Francii. Nalezení vyprávěli své životní osudy, aniž do té doby netušili, že za svou záchranu vděčí právě panu Nicholasu Wintonovi. Průvodcem filmu se stal jeden z nejvýznamnějších reportérů kanadské televizní stanice CBC Joe Schlessinger. I on patří k těm dětem, které v roce 1939 zachránil pan Winton. Dokument Síla lidskosti reprízujeme u příležitosti 70. výročí (1. 9.).
Knihu napsal spisovatel během jedné noci. Vychází ze dvou skutečných událostí. V roce 1943 zajali Němci na Sicílii skupinu židovských podnikatelů a pod záminkou, že je vymění za své zajaté důstojníky, od nich získali kontakty na jejich peněžní konta v neutrálních zemích a poté je zabili. Druhou událostí byl osud mladé a krásné polské herečky, která při cestě do plynové komory vytrhla německému důstojníkovi a zastřelila ho.
Dvacet židovských obchodníků, kteří emigrovali před válkou do Ameriky, zajali Němci v obsazené Itálii a převezli do zajateckého tábora. Tam se jich ujímá Němec Bedřich Brenske, velitel tajného oddělení, který dostal za úkol vymámit z nich co nejvíc peněz, které mají uložené na švýcarských kontech pod slibem deportace do USA. Herman Cohen se stane mluvčím obchodníků a slituje se nad mladou polskou židovkou Kateřinou Horovitzovou, která jde s rodinou (s otcem, matkou, šesti sestrami a dědečkem) do transportu.
Pod záminkou, že skupina obchodníků bude vyměněna za zajaté německé důstojníky, jsou naloženi do vlaku a jedou směrem na Hamburk, kde má být přistavena loď. Cestou pod záminkou, že nastaly nečekané potíže a výdaje, láká Brenske z obchodníků další velké sumy peněz. Potíže jsou i s Kateřinou, nemá americký cestovní pas, a aby ho mohla získat, musí si vzít Cohena. Oba s tím souhlasí a podle Brenskeho se proto musí vrátit zpět do tábora, kde je polský židovský rabín oddá.
A opět se vydávají vlakem do Hamburku, Brenske požaduje další peníze i od příbuzných Židů, pro ty se musí znovu vrátit zpět do tábora. Trasa transportu se mění, nejedou přes Německo, ale přes Švýcarsko, kde měli obchodníci svá konta. Na hranicích se Švýcarskem jim Brenske řekl, aby se všichni svlékli a šli do očistné místnosti, aby se zbavili nečistot. Tam, do té doby naprosto nevinná a naivní Kateřina pozná, že je konec, že již nemají žádnou šanci a když má nahá tančit před německým vojákem, vytrhne mu zbraň a dva vojáky zastřelí. Brenske zastřelí Kateřinu i ostatní obchodníky.
Ve středu 26. září 2018 se naše škola zúčastnila vzdělávacího programu Nicholas Winton - Síla lidskosti. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých informací o nepříliš šťastných vzpomínkách „dětí N. Wintona“, které tento výjimečný muž zachránil před transportem do koncentračních táborů. Přes všechny strastiplné zážitky mohlo těchto 669 dětí prožít šťastný život v nových anglických rodinách. To a mnohem více jsme se dozvěděli z 60minutového dokumentu, po němž následovala beseda s dramaturgem Zdeňkem Tulisem. Ten p. Wintona popisoval jako milého a veselého pána, který i ve svém úctyhodném věku sršel vtipem. Celý program byl velmi hezky zpracován a pevně věříme, že bude i nadále prezentován jako vzpomínka na Nicholase Wintona a jeho sílu lidskosti. Vendula Pastyříková, 3.
The idea is that at individual scales the additional load is ignorable, but at mass scraper levels it adds up and makes scraping much more expensive. Ultimately, this is a placeholder solution so that more time can be spent on fingerprinting and identifying headless browsers (EG: via how they do font rendering) so that the challenge proof of work page doesn't need to be presented to users that are much more likely to be legitimate. Please note that Anubis requires the use of modern JavaScript features that plugins like JShelter will disable.
1926 pracovně: 21.12.1926, Praha - 26.2.2011, Spisovatel a publicista. Narodil se v rodině obchodníka. Když byl v roce 1941 vyloučen z reálky, vyučil se krejčím. V roce 1942 byl poslán do Terezína a prošel také koncentračními tábory Osvětim a Buchenwald, přežil jen díky tomu, že se mu podařilo uprchnout z transportu smrti. Během války přišel téměř o celou svoji rodinu, což výrazně poznamenalo jeho tvorbu. Po válce vystudoval Vysokou školu politických a sociálních věd, působil jako novinář a po srpnu 1968 s rodinou emigroval. Nejdřív do Izraele, posléze do USA, kde přednášel film, literaturu a scenáristiku na Americké univerzitě ve Washingtonu. Je nositelem Ceny Karla Čapka a Franze Kafky. Zemřel v Praze, kde je i pochován. Jeho díla se zabývají tématikou holocaustu: Démanty noci, Dita Saxová, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, Tma nemá stín, Krásné zelené oči a mnoho dalších.
V úterý 12. Po uvítání, kterého se nám dostalo od Zdeňka Tulise, dramaturga pořadu, jsme zhlédli film Síla lidskosti od režiséra Mateje Mináče. Ve filmu vystupovaly tzv. Wintnovy děti, kterým sir Nicholas Winton zachránil v roce 1939 život tím, že je dopravil z Československa do Velké Británie. Ve filmu bylo též zmíněno, jak se Winton k nápadu zachránění dětí dostal, jak sháněl peníze a povolení pro vstup do Británie i jakým způsobem hledal pro děti nové rodiny. Po filmu byl prostor pro dotazy, které zaznívaly jak z řad starších, tak i mladších studentů. K závěru besedy jsme ještě zhlédli záběry z koncertu v pražském konfederačním sále, který byl uspořádán na počest Nicholasi Wintonovi, který se ho samo sebou zúčastnil. Poslední píseň, zpívaná a hraná talentovanými dětmi, dojala Wintona až k slzám. U něj nezvyklým, protože se po celý život smál. Nakonec jsme byli vyzváni ke konání dobrých skutků a k tomu, abychom se nebáli dělat dobré věci jako pan Winton.
Síla lidskosti - Nicholas Winton (2002)
tags: #modlitba #pro #katerinu #horovitzovou #sila #lidskosti