Památník vynálezce bleskosvodu, Prokopa Diviše, najdete v Příměticích. Památník je symbolickou připomínkou života a díla řádového bratra premonstrátů a badatele v oboru elektřiny. Exponáty dokumentují život a dílo P. Autorem návrhu památníku byl brněnský architekt Bohuslav Fuchs. Repliku bleskosvodu zkonstruovali v učňovské škole brněnské Zbrojovky podle plánu, který z dobového popisu Divišovy „povětrnostní mašiny“ zhotovil znalec života a díla Prokopa Diviše dr. ing. Vladimír Sach. Památník byl veřejnosti poprvé otevřen 28. června 1936.
Život a dílo Prokopa Diviše
Prokop Diviš (vlastním jménem Václav Divíšek) se narodil 26. března 1698 v Helvíkovicích u Žamberka. V klášteře dále studoval filozofii a teologii, působil jako učitel přírodních věd a přijal kněžské svěcení. Po ukončení studia se stal premonstrátským řeholníkem v klášteře v Louce u Znojma a přijal řeholní jméno Prokop. V roce 1716 byl přijat ke studiu jezuitské latinské školy ve Znojmě. V roce 1726 dosáhl kněžského svěcení a v letech 1729-1735 na téže škole vyučoval filozofickým předmětům. V roce 1733 byla univerzitou v Salcburku uznána jeho doktorské studium teologie.
V Příměticích začala jeho intenzívní badatelská práce. Nejprve se soustředil na hydrotechnické práce a stavbu vodovodů, poté ho však více lákaly experimenty s elektřinou. Po roce 1748, pod vlivem tehdy módního zájmu, se rozvinuly Divišovy experimenty s elektřinou. Diviš slevoval více či méně úspěšné pokusy svých současníků s atmosférickou elektřinou a to ho vedlo k rozhodnutí postavit v Příměticích „povětrnostní mašinu“, tedy bleskosvod. Jeho konstrukci tvořil na vysokém stožáru horizontálně umístěný železný kříž, na jehož konce Diviš umístil kolmo kratší vodorovná ramena a na jejich zakončení upevnil kovové krabice naplněné železnými pilinami, jimiž prostupovalo 400 kovových hrotů.
První vztyčení proběhlo 15. června 1754 na farské zahradě v Příměticích. Sucho a neúroda v roce 1759 byly tehdy připisovány „povětrnostní mašíně“, nespokojení vesničané bleskosvod poškodili a následná vichřice dílo zničila. Druhou konstrukci umístil Diviš po roce 1761 na věž přímětického kostela. V té době pokračovalo jeho bádání také o vlivu elektřiny na živý organismus a s ním spojená elektroléčba.
Diviš byl v úzkém kontaktu s významnými vědci své doby a jeho teoretické poznatky z pokusů o elektřině shrnul do latinsky psaného pojednání Magia naturalis. Pojednání vyšlo v německém překladu v letech 1765 a 1768 a ovlivnilo okruh německých pietistických filozofů a evangelických teologů. Své teoretické i praktické poznatky představil císaři a jeho dvorním učeným, čímž rozšířil povědomí o atmosférické elektřině.
Diviš zemřel 21. prosince 1765 v louckém klášteře. Pod vlivem pruské okupace byl za internovaného opata vyplacen Prusům vysoké výpalné a později byl přemístěn zpět do Přímětic, kde zvolna ukončil své bydlění a činnosti.
Památka a exponáty
Autorem návrhu památníku byl brněnský architekt Bohuslav Fuchs. Repliku bleskosvodu zkonstruovali v učňovské škole brněnské Zbrojovky podle plánu, který z dobového popisu Divišovy „povětrnostní mašiny“ vypracoval dr. ing. Vladimír Sach. Busta Prokopa Diviše od prof. Vincence Makovského z roku 1936 byla v roce 1948 nahrazena litinovou kopií, restaurovanou roku 1998 Technickým muzeem v Brně. Reliéf v interiéru památníku, symbolizující spoutání blesku, zhotovil brněnský sochař František Hořava v roce 1941.
Památník byl veřejnosti poprvé otevřen 28. června 1936 a reinstalaci provedlo Jihomoravské muzeum ve Znojmě u příležitosti 300. výročí Divišova narození v roce 1998. Památník je jedním z 6 objektů ve správě Jihomoravského muzea ve Znojmě. Návštěvnický provoz zde funguje vždy od května do října a po domluvě na telefonním čísle +420 736 465 085. Minimální počet návštěvníků na prohlídku je 5 osob.
Exponáty dokumentují život a dílo P. Diviš. V extrémně krátké shrnutí: Diviš začal hydrotechnickými pracemi, rozvinul experimenty s elektřinou, postavil „povětrnostní mašinu“ a později se věnoval vlivu elektřiny na živé organismy a elektroléčbě. Replika bleskosvodu stojí dnes vedle památníku v Příměticích před kostelem sv. Markéty, kde byl desetiletí farářem.
Vědecké klasické spojení Diviše s významnými osobnostmi je zřetelné už od jeho mládí a studia v Louce. V témže období vstoupil do premonstrátského řádu a získal jméno Prokop. Správa farského hospodářství ho přivedla k hydrotechnickým projektům a k výzkumu elektřiny, které ho vyzdvihly do role významného přímětického faráře a vědce.
U kostela sv. Markéty lze dnes spatřit repliku bleskosvodu a informační tabule o Divišově životě. Exponáty v památníku doplňuje vizuální rekonstrukce jeho klíčových experimentů, včetně třecí elektřiny a leidenských lahví, které Diviš sám vyráběl a používal při svých pokusech.