Příběh požáru pařížské katedrály Notre-Dame z dubna 2019 a následná snaha o její obnovu se stal jedním z nejzásadnějších kulturních témat posledních let. Dvě roky od události, v polovině roku 2021, pokračovaly stabilizační práce, které měly zajistit statiku chrámu a připravit půdu pro rekonstrukci. Podle vyšetřovatelů šlo o neúmyslné vzplanutí, a to následkem elektrického zkratu nebo špatně uhašené cigarety.
Ministryně kultury Roselyne Bachelotová uvedla, že katedrála Notre-Dame se znovu otevře v roce 2024 a potvrzení cudného harmonogramu přišlo i od prezidenta Emmanuela Macrona, který slíbil zapojení státu do obnovy. Financování obnovy je podle ní pokryto dárcovskými prostředky, jejichž souhrn dosáhl 833 milionů eur (21,6 miliardy korun).
Práce na samotné rekonstrukci probíhají s důrazem na zachování původní podoby chrámu. Francouzi se tehdy oblékli do tradičního, konzervativního rámce a moderní prvky nebyly upřednostněny; nicméně během rekonstrukce budou využity i moderní postupy a technika. Zatímco exteriér má zůstat téměř stejný, vnitřek chrámu připomíná staveniště a rekonstrukční práce se zaměřují na klenbu a jiné strukturální prvky.
Stromy pro klenbu Notre-Dame pocházejí z různých regionů Francie; vybráno bylo až dva tisíce kusů starých kolem 150 let, které mají poskytnout dostatečnou pevnost a vlhkost. Každý region se podílel na darování materiálu. Dřevo by mělo zvolna schnout minimálně osmnáct měsíců, aby odpovídalo požadovaným podmínkám pro rekonstrukci.
Ekologické sdružení Robin des Bois protestuje proti vykácení stromů pro klenbu a podalo již dřívější žalobu kvůli obavám z dopadů na obyvatelstvo a prostředí. Kromě toho se kritizovalo i plánované použití olova v rekonstrukci, což vyvolalo veřejné diskuze o bezpečnosti a ochraně obyvatel během obnovy. I přes tyto protesty zůstává plán udržení původního vzhledu katedrály a zařazení moderních technik v rámci rekonstrukce.
Francouzský režisér Jean-Jacques Annaud oznámil natáčení filmu o požáru Notre-Dame. Očité svědky požáru vyzval ke spolupráci a shromažďování amatérských záběrů, které by mohly být začleněny do filmového vyprávění. Herci, kteří se na roli připravovali, strávili čas s hasičskou službou, aby získali lepší představu o jejich režimu a pečlivěji tak ztvárnili jejich práci ve scénářích.
Na finanční stránku obnovy se svezou i konkrétní čísla: mezinárodní sbírka přijala dary a sliby v hodnotě 833 milionů eur. Ministerstvo kultury klade důraz na to, že prostředky postačují k pokračování prací a že obnova bude probíhat v klidu, s důrazem na pečlivé plánování a dohled nad průběhem rekonstrukce. Jean-Louis Georgelin, který dohlíží na renovaci, uvedl, že financování zatím nebylo problémem a že je nezbytné, aby lidé nadále poskytovali prostředky, protože úsilí o obnovu je práce bez konce.
Historie požáru se stala předmětem širokého mediálního zájmu, včetně záběrů z Saint-Denis a dalších míst, které měly ilustrovat, jak vypadala situace po zasažení chrámu. Oheň zasáhl střechu, krov a špičatou věžičku z 19. století, a příčina byla posuzována jako nepřímá. Zranitelná část byla i kvůli obavám z olova, což ovlivnilo i provoz škol a dalších institucí během doby, kdy probíhala stabilizace a příprava na další kroky rekonstrukce.
Celkové vyznění obnovy Notre-Dame zůstává v duchu zachování historické památky a spojení tradičního vzhledu s moderními stavebními postupy. V rámci příběhu se tak ukazuje, že velká kulturní památka může být obnovena a vrátit se do veřejného života s důrazem na bezpečnost, trvalou kontinuitu i citlivý přístup k historickému dědictví.
