Prijimani univerzitniho bratrstva: cestu k zapojeni do americke univerzitni kultury a české perspektivy

14. prosince 2022

Bude tomu přibližně rok, co jsem na pražském letišti nastoupil do letadla směr Nebraska. Cesta jako taková však začala už dlouho předtím. Už od prvního ročníku jsem věděl, že chci během studia vycestovat, ideálně do Švýcarska, Německa nebo Ameriky. A právě do USA se mi podařilo dostat.

V lednu jsem se dozvěděl o Paul Robitschek Stipendiu, které umožňuje pár českým a slovenským studentům vycestovat do Ameriky na University of Nebraska-Lincoln (UNL) v Nebrasce na dva semestry. Stipendium hradí veškeré náklady včetně letenek, ubytování a stravy a je určeno pouze pro české a slovenské studenty. Je totiž placeno z fondu Paula Robitscheka, českého emigranta židovského původu, který za druhé světové války utekl do Ameriky.

Pokud chcete získat stipendium, musíte přihlášku poslat začátkem března. Je určitě dobré snažit se o co nejlepší prospěch - ale nebojte, nemusí být perfektní, jinak bych se tam ani já nedostal. Mnohem důležitější je zhruba třístránková esej a váš životopis. Pokud zaujmete tam, musíte o vašem zájmu ještě přesvědčit výběrovou komisi na pohovoru v Praze. Jelikož já jsem se hlásil v covidové éře, pohovor probíhal online. Po pár dnech, zrovna na apríla, se mi ozval Greg Fritz, Senior Associate Director of Admissions na UNL, protože měl údajně pár doplňujících otázek. Nakonec přiznal, že se mě už na nic ptát nechtěl, že o mém přijetí už bylo rozhodnuto, a chtěl mě jen trochu potrápit a vidět mou reakci. A bylo rozhodnuto. Dostal jsem stipendium a měl letět do USA.

Po náročném loučení s blízkými v Praze mě čekali celkem tři lety. První byl nejkratší, letěl jsem do Frankfurtu, kde jsem nastoupil do letadla, které přistávalo v Chicagu. Let trval přes 9 hodin. Potom jsem na letišti Ohare našel bránu posledního letu, který už trval méně než hodinu a přistával přímo v Lincolnu. Tam na mě čekal univerzitní vítací výbor. Pomohli mi s věcmi a odvezli mě na koleje. Hned vedle mých kolejí byla jídelna, která k mému příjemnému překvapení spíš připomínala restauraci než menzu. Součásti stipendia byl totiž i „Meal plan“, který obsahoval 18 vstupů do kantýny týdně. Kdybych to měl hradit z vlastních nákladů, tak by mě takové stravování samo o sobě vyšlo na víc než sto tisíc za dva semestry. Jídlo bylo servírováno formou bufetu, kde si člověk mohl nabrat, kolik chtěl. Výběr byl poměrně velký, ale chvilku mi trvalo, než jsem si na jejich jídlo zvykl.

Jak vypadá studentský život a systém výuky v USA

A jak vůbec vypadá studentský život v Americe? Asi každý z nás viděl typické americké filmy, kde se často objevují různá bratrstva a sesterstva, chodíte na večírky s červenými kelímky a atleti jsou považovány za hvězdy školy, a naopak členové studentských spolků jsou označováni za šprty. A jak si člověk často říká, že tak život vypadá pouze ve filmu (zvlášť v těch amerických), tak v tomto směru americká kinematografie skutečně reflektuje realitu, protože to tam tak funguje. Atleti mají dokonce vlastní zázemí na univerzitním stadionu, které jim může závidět jakýkoliv český tým.

Všechno je více rozložené a místo několikahodinových přednášek mají maximálně 90 minut a fungují spíše formou konzultací. Očekává se, že si člověk daný materiál nastuduje dopředu a přednášku využije k dotazům. Místo zápočtových testů se dělají projekty a malé úkoly, které jsou přehledně uloženy v jednotné aplikaci a tvoří většinu celkové známky z předmětu. Nestačí se tedy naučit jen na zápočtový test a závěrečnou zkoušku, ale o to menší stres z toho člověk na konci semestru má. Navíc závěrečné zkoušky tam většinou slouží k vylepšení známky. Na těch si studenti v USA dávají mnohem více záležet, protože čím lepší známky máte, tím máte větší šanci na stipendium. Školné je totiž vážně drahé, ale jeho značná část jde do univerzitního kampusu, který je opravdu špičkový. Škola podporuje desítky studentských spolků, do kterých se může zapojit každý student. K dispozici je také plně vybavený sportovní areál.

Pokud máte dobrodružnou povahu a nebojíte se vycestovat, tak vám určitě doporučuji podat přihlášku. Je to totiž ten nejlepší zážitek a zkušenost, kterou mi škola mohla dát. Na stránkách univerzity najdete všechny informace, které k přihlášení potřebujete vědět, nebo se ozvěte i mně. Vždy mě zajímaly nové technologie a vesmírný výzkum a proto jsem se rozhodl pro magisterské studium systémového inženýrství pro vesmírné aplikace na FEKTu. Ale tato výsada není pro každého, cena se pohybuje se v rozmezí stovek až tisíců dolarů za semestr. Zatímco se v České republice vedou spory o placení nebo neplacení školného na vysokých školách, v Americe výdaje za univerzitní vzdělání dosahují často i milionových částek.

Bratrstva, společenství a nárovně sociálních návyků

V našem prostředí je naprosto nepředstavitelné, že by student platil za členství ve školním klubu. Jenže spolky v USA nejsou pro členy a členky jen klubem, kde by trávili několik hodin po škole. Je to lifestyle. Pokud jste jednou v sesterstvu nebo bratrstvu, reprezentujete svůj spolek v době vyučování i mimo něj. Například u dívek je nemyslitelné, aby na jakoukoliv akci pořádanou jejich sesterstvem přišly nevhodně oblečené. Při dnech otevřených dveří, rekrutování nových členů, průvodech nebo plesech je po členkách striktně vyžadován dress code. A pokud není dodržen, přijdou penále. Pokuty za různé přestupky nejsou ve spolcích ničím neobvyklým, v některých případech dokonce ani zkouška ve škole není omluvenkou za zmeškanou schůzku spolku.

V sesterstvech je o členství mezi studentkami velký zájem, proto je mnoho z adeptek odmítáno. Kritéria přijetí se spolek od spolku liší, ale samozřejmostí je výborný prospěch, reprezentativní vzhled a nejlépe náklonnost ke sportu, protože mnoho spolků mezi sebou soutěží. Spolky, které jsou pojmenovány písmeny řecké abecedy, jsou rozděleny na ženské a mužské. Mnoho spolků nabízí členům také ubytování v domech, kde sídlí. To je finančně srovnatelné nebo o trochu levnější, než ubytování nabízené univerzitami, čímž by se částečně dala ospravedlnit vysoká částka, kterou studenti za členství platí. Jenže většina položek, jako již zmíněné pokuty, až tak snadno pochopitelné ospravedlnění nemá. K akcím spolku jsou vyrábena trička s logem a názvem příležitosti, ke které byly vyrobeny. A jejich koupě je samozřejmostí. Takové tričko stojí zhruba 20 dolarů a akcí se za rok pořádá nejméně pět, ne-li více.

Nové členky jsou obdarovávány staršími „sestrami“, které kromě dárků, jako je třeba šperk s logem sesterstva, platí za potřeby na výrobu transparentů k významným událostem týkajících se jejich svěřenkyní. Varsity bunda s logem spolku je nutností, téměř stejně jako tepláky, sluneční brýle nebo tumbler na kávu. Celkové výdaje za členství ve spolku jsou tak vysoké, že by se mohlo zdát, že se členy může stát jen „zlatá mládež“. Ale není neobvyklé, že studenti o členství stojí natolik, že se kvůli němu neváhají zadlužit. Jenže stojí to vážně za to? „Pro mě byl spolek cestou, jak v prváku poznat nové lidi a najít si přátele,“ uvedla Sarah, která je v Praze na semestrálním studijním pobytu. Jenže na otázku, zda si myslí, že by si bez členství v sesterstvu nebyla schopna najít přátele nedovedla jednoznačně odpovědět. „Podle mne záleží hodně na tom, jako moc populární spolky na univerzitě jsou. Protože určitě existují takové, kde ti, co nejsou členy, mají problém se začlenit do kolektivu,“ popsala Sarah, která za členství v sesterstvu, bez vedlejších výdajů a ubytování, platila podle svých slov „jen“ 400 dolarů za semestr.

Vzhledem k obrovskému počtu studentů na amerických univerzitách je velmi pravděpodobné, že mnoho z nich členy spolků nebylo, a přesto zvládli studium absolvovat bez následků. „Mí rodiče mi řekli, že mi 2 000 dolarů za získání přátel platit nebudou,“ řekla Američanka jménem Sucharita. „Chtěla jsem být členkou spolku, dokonce jsem se účastnila výběrového řízení. Ač by se na první pohled mohlo zdát, že členové spolků by měli být, kvůli přísným kritériím výběru a náročných požadavků, ukázkou ztělesněné inteligence, vkusu a společenské korektnosti, existují případy, kdy je tomu přesně naopak. Například v Miamské univerzitě je v současné době 12 spolků vyšetřováno kvůli obvinění z šikany spolužáků, prezident bratrstva z Baylorské univerzity je obviněn ze znásilnění, stejně jako prezident z Cornellovy univerzity nebo člen bratrstva na univerzitě Gustavus Adolphus a Yale.

Samozřejmě na základě těchto případů nelze všechny spolky zavrhovat, jenže už samotná selekce členů z řad studentů se jeví jako šikanování. „Opravdový člověk nenechá nikdy ideálu čekati. Uchopí ho a drží se jej pevně. Nepůsobí mu námahy, aby se pevně držel svého ideálu. Jeho ideálu působí to mnoho námahy, aby s ním udržel krok. Zpívá. Tancuje. Je šťasten. (obr. Je to poněkud zvláštní jméno pro náboženské hnutí: Svobodné bratrství.

noimgs

tags: #prijimani #univerzitniho #bratrstva