Ve 14. století nebyl Řím zrovna bezpečným městem. Toho využil francouzský král Filip IV. Sličný jako záminky k přestěhování papeže Klementa V., dříve arcibiskupa z Bordeaux, do Francie. Pravý důvod však byl zcela jiný - předchozí papež Bonifác VIII. Roku 1305 však poslední z řady sedmi oficiálních avignonských papežů, Řehoř XI., přesídlil zpět do Vatikánu. Brzy poté ale zemřel a volba nového papeže proběhla jak v Avignonu, tak v Římě.
Papežské schizma, tedy stav, kdy katolická církev má dva nejvyšší představitele, měl ukončit koncil v Pise, kde měli oba papeži dle domluvy odstoupit. Ti to však odmítli a navíc tu byl zvolen papež třetí. O další řešení se pokusil Zikmund Lucemburský svoláním koncilu do Kostnice, ale ani tentokrát se východisko ze svízelné situace nenašlo. Když se Klement V. do Avignonu přestěhoval, usadil se v dominikánském klášteře nedaleko katedrály Notre-Dame-des-Doms. Ten však nestačil následujícímu papeži Benediktu XII., který klášter zboural a na jeho místě roku 1342 postavil nový čtyřkřídlý palác. Ten však o deset let později již nedostačoval Klementu VI., který ke stávajícímu sídlu přistavěl na jihu a na západě nová křídla - tzv. Hrad patřil ve své době nejen k největším, ale i nejpřepychovějším.
O většinu vybavení však přišel v průběhu Velké francouzské revoluce, během níž revolucionáři nechali odstranit středověké fresky, které stejně jako nábytek a ostatní cenné předměty rozprodali. Při procházení Papežského paláce nepřehlédněte sochu českého krále Karla IV. Papežský palác v Avignonu je symbolem proměn a vývojů, kterými prošlo papežství během avignonské éry a jeho následného návratu do Říma.
Historie Avignonu jako sídla papežů se začala psát po zvolení Klementa V. Někdejší arcibiskup z Bordeaux byl pod silným vlivem francouzského krále Filipa IV. Sličného. Po zvolení odmítl odjet do Itálie, do úřadu se nechal uvést roku 1305 v Lyonu a o čtyři roky později se usadil natrvalo v Avignonu. Během tzv. avignonského zajetí sídlilo ve městě do roku 1378 sedm papežů, všichni francouzského původu, a po nich v období papežského schismatu ještě dva vzdoropapežové. Papežský palác stojí přímo vedle katedrály Notre-Dame des Doms.
Vysvětlení je prosté. Druhý avignonský papež, Jan XXII., byl před svým zvolením zdejším biskupem - a tak žil dál ve svém původním sídle, které pouze „povýšilo“. Jeho nástupci, Benediktovi XII., byl však „obyčejný“ biskupský palác málo, nechal ho strhnout a v jeho místě vystavět palác nový, teď už vskutku papežsky reprezentativní. Prastaré město, založené na soutoku řek Rhôny a Durance, dosud láká návštěvníky svojí historií a architekturou.
Návštěva Avignonu by rozhodně neměla chybět ve vašem itineráři, pokud jste zamířili na cesty po Provence. Svoji největší slávu si Avignon zažil v období, kdy se stal na několik desetiletí sídlem sedmi papežů. Aktualizováno 22. 4. Přesnější název by měl znít: „Město devíti papežů“, ovšem dva z nich jsou nazýváni tzv. „vzdoropapeži“.
Geografie a historické souvislosti
Avignon leží na jihu Francie v regionu Provence-Alpes-Côte d´Azur a je sídelním městem departementu Vaucluse. Historické centrum (Papežský palác, biskupský dvůr, Avignonský most, hradby a katedrála) byly v roce 1995 zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. Nalezené důkazy osídlení lokality, kde dnes stojí více jak 100 tisícové město, se datují až do mladší doby kamenné a později tu keltsko-ligurský kmen Kavarů zakládá opevněné sídlo Auenion. Přístav a sklad jménem Avenio zde kolem roku 500 př. n. l. Po příchodu římských legionářů se město stává součástí provincie Gallia Narbonensis a jsou mu udělena městská práva.
Ve 3. století po obléhání Avignonu v roce 500 Avignon připadl Ostrogótům a Merovejcům a v roce 736 jej dobyli Saracéni. O rok později jsou za tuto zradu potrestáni králem Karlem Martelem a město se stává součástí Provensálského království. Ve 12. století se na čas prohlašuje za samostatnou republiku. V roce 1303 zakládá papež první univerzitu zaměřenou zejména na studium práv. Věž románské katedrály Notre-Dame-des-Doms stojící v těsném sousedství Papežského paláce je svědkem kontinuity městské historie.
K roku 1309 se na dobu 69 let stává Avignon sídlem papežů, kterých se tu postupně vystřídalo sedm. Během té doby město zažívá nebývalý rozkvět. Když se roku 1376 poslední řádný papež Řehoř XI. vrací do Vatikánu, rozkvět Avignonu postupně končí a město žije novými etapami historie.
Most (Le pont Saint-Bénézet) byl postaven mezi lety 1171 a 1185, zničeny byly části během obléhání a následných velkých povodní. Dnes z něj zbyly čtyři oblouky a propojuje Avignon s Novým městem na druhém břehu Rhôny. Avignonský most se stal symbolem města a inspiruje návštěvníky k poznání regionu.
Jako poznámka k častým dotazům: Česká historie se také dotýká Avignonu - Jan IV. Krátkodobě pobýval v Avignonu a Vojtěch Rankův z Ježova sem rovněž zavítal. Král Jan Lucemburský sem navštívil budoucího papeže Jana XXII. a doprovázel svého syna Karla IV. Tato stopa odráží propojení českých osobností s Avignonskou epochou.
Papežský palác a spolu s ním další památky
Hlavními památkami jsou Papežský palác a katedrála Notre-Dame des Doms. Původní Starý palác Benedikta XII. vznikl v letech 1335-1342. Rozšíření paláce na jih a západ proběhlo za papeže Klementa VI. v letech 1342-1370, kdy vznikla impozantní a přepychem překypující soustava paláců spolu s nádvořími. Přestože ve Velké francouzské revoluci došlo k vytrhání veškerého vnitřního vybavení a palác byl proměněn na vězení, zůstávají v paláci zbytky impresionistických fresek a řada informačních panelů objasňujících historii a architekturu. Návštěvníci mohou obdivovat pětadvacet místností, kapitolu a velkolepé audienční sály.
Přímo v centru Avignonu stojí Papežský palác vedle katedrály Notre-Dame des Doms, jejíž věž je významnou dominantou města. Druhý významný bod - Avignonský most - bývá spojován s příběhem pastýře Benezet, který údajně postavil most přes řeku Rhóny. Most se rozkládá na délku 900 metrů a má 22 oblouků, spojuje Avignon s Novým městem.
Muzea a kulturní dění
Milovníci muzeí si v Avignonu přijdou na své. Petit Palais se sbírkou italského a provensálského malířství a s kolekcí románských a gotických soch. Calvet Museum představí výtvarné umění od 15. do 20. století a Archeologické muzeum prezentuje kultury Řecka, Etrusků, Římanů a období Galsko-římské. Louis Vouland Museum nabízí výstavy umění 17. a 18. století.
Festival v Avignonu, jehož tradice sahá do roku 1947 (založili jej Jean Villar a Gerard Philippe), každé léto oživuje ulicemi města hudební a divadelní program. Grande Cour neboli Cour d’honneur patří k nejnepříjemnějším palácovým nádvořím, ale zároveň se dokáže měnit a v létě slouží jako jeviště pro avignonský festival a od poloviny srpna do konce září i pro nový obrazově‑zvukový projekt Les luminessences d’Avignon.
V obrazech a animacích promítaných na čtyři stěny nádvoří se ožívají dějiny paláce, papežství i města, doprovázené hudbou a slovem. Návštěvníci během festivalu mohou vidět proměny paláce - obrovskou knihovnu, gotické prvky, oslavy i konflikty, záběry na plameny, které zničily templářský řád, a pohledy na žijící středověké město.
Les luminessences d'Avignon (Avignon Light Show)
Propojení Avignonu s širším kontextem
Historie Avignonu jako sídla papežů se začala psát po zvolení Klementa V. Někdejší arcibiskup z Bordeaux byl pod silným vlivem francouzského krále Filipa IV. Sličného a po zvolení odmítl odjet do Itálie, přičemž k úřadu se uváděl roku 1305 v Lyonu a o čtyři roky později se usadil natrvalo v Avignonu. Po následující avignonské době se město rozrůstalo a bohatlo.
Papežský palác, který dnes dominuje městu, je výsledkem spojení dvou paláců: Starého paláce (1335-1342) a novějších částí z doby Klementa VI. (1342-1370). Odborníci uvádějí, že původní sídlo Benedikta XII. bylo nahrazeno novým, reprezentativnějším papežským komplexem. Důležitý je i kontext: Avignon byl v té době centrem politické sily a kultury, což se odráží v jeho architektuře, posvátném významu a významném postavení církevní moci v regionu.
tags: #proc #presidleni #papeze #do #avignonu