Byl vězněn za protinacistický odboj, válku přežil, ale v 50. letech byl znovu uvězněn komunisty. Štěpán Maria kardinál Trochta se narodil 26. března 1905 ve Francově Lhotě na Vsetínsku. Byl to český katolický biskup a řeholník, jeden ze zakladatelů české provincie salesiánů. Velkou část svého života bohužel prožil ve vězení. Zatčen byl za války za podporu protinacistického odboje, vězněn pak byl v několika koncentračních táborech s doložkou “návrat nežádoucí”.
Válku ale přežil, což ale nebyl konec jeho nelehkého osudu. V roce 1947 se stal biskupem v Litoměřicích, v padesátých letech byl pak znovu uvězněn, tentokrát komunisty ve vykonstruovaném procesu. Propuštěn byl v roce 1960 na amnestii, byl ale stále pod dohledem StB. V roce 1969 ho papež Pavel VI. jmenoval kardinálem, jmenování bylo zveřejněno v roce 1973. Celoživotní strádání ve vězení mělo za následek, že Štěpán Trochta měl velmi podlomené zdraví. Zemřel 6. dubna 1974 ve věku 69 let a k jeho smrti velkou měrou přispěla návštěva opilého krajského církevního tajemníka Karla Dlabala.
O životě kardinála Štěpána Trochty si povídala redaktorka Českého rozhlasu Zlín Petra Kopásková se spisovatelem Jiřím Mičkem. The History of Everyday Life Database serves to the scholars, students and all the ones, who would like to know more about the history of our ancestors. It contains over several hundreds of sorted and systemized sources of personal nature. The database is searchable and contains numerous registers. The sources are available online or it if the building of the Institute of History of the Czech Academy of Sciences. The History of Everyday Life Database is one of the outcomes of an international research project involving the Institut für Wirtschafts u. Sozialgeschichte der Universität Wien and the Institute of History of the Czech Academy of Sciences. One of the objectives of this project is to create a documentary collection of old memories, family chronicles, diaries and other biographical recollections. The base of the collection are the preserved old family memoires and archived materials, but also many contributions written by their authors in a recent time. Descriptions of life in the family and wider surroundings, description of items, acts, habits and everything we think should not be forgotten - all this can become a source of learning, a source of undiscovered knowledge, a stone in the mosaic of “everyday” history. Narratives can become a rare memory, fascinating reading not just for family members but also for other unknown readers. Omlouváme se, ale video nemáme k dispozici. Vyberte si prosím jiné video z naší nabídky.
Přehled dílů550 přehratelnýchPod ochranou sv. HedvikyNaše nejmladší diecéze, ostravsko-opavská, vznikla v roce 1996 vydělením z arcidiecéze olomoucké a zahrnuje historické území Českého Slezska a část severní Moravy.Poslední vysílání 30. 6. 2026 na ČT2Pokoj a dobroSestry Františkánky Marie Immaculaty se musejí uživit vlastními silami. V Olomouci si proto před několika lety otevřely kavárnu a penzion. Věnují se ale i péči o druhé. Ve Strání pomáhají v odlehčovací službě, v Janovicích zase v domově pro seniory. Jak dnes žijí řeholní sestry mimo zdi kláštera?
Poslední vysílání 24. 6. 2026 na ČT2Albánské nebe plné hvězdKomunistická Albánie byla prohlášena za první oficiálně ateistický stát na světě. Perzekuováni byli stejně tak muslimové jako křesťané. Stejný prožitek útlaku přivedl tamní věřící k náboženské snášenlivosti a vzájemnému respektu v době svobody.Poslední vysílání 17. 6. 2026 na ČT2Farnost Jaroměřice nad RokytnouPříběh energického kněze Tomáše Holcnera a jeho farníků, kteří se postarali o rekonstrukci jedné z dominant Jaroměřic nad Rokytnou - chrámu svaté Markéty a vlastníma rukama pomáhali při výstavbě sociálních bytů v Myslibořicích.Poslední vysílání 3. 6. 2026 na ČT2Ježíškovy matičkyHanácká velikonoční lidová pobožnost dodnes udržovaná v obci Bělkovice-LašťanyPoslední vysílání 27. 5. 2026 na ČT2Dokud nás smrt nerozdělí?Může rozvedený člověk nadále fungovat v církevním společenství? Odpuštění a přijetí církve a farníků.Poslední vysílání 20. 5. 2026 na ČT2Dvanáct hvězdMísto hněvu a pobouření ze stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí nabídli pozitivní vizi. Dokument České televize o dobru, které je silnější než zloba.Poslední vysílání 6. 5. 2026 na ČT2Kdo pomůže farářiPostihne-li krize identity věřící, mohou se obrátit na faráře. Kdo je tu ale pro něj?Poslední vysílání 29. 4. 2026 na ČT2ZachránciDokument o lidech, kteří se vlastními silami pustili do záchrany zchátralých domů, aby tak uchovali nejen cenné historické památky, ale také oživili duchovní a kulturní tradice ve své obci.Poslední vysílání 15. 4. 2026 na ČT2Pašije po českuZáznam hořických pašijových her z roku 1897 patří k nejstarším filmovým záznamům pořízených na našem území. I proto v Hořicích usilují o zápis na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Pašijové hry Plastic People of the Universe, které byly uvedeny v roce 1978 na Hrádečku v chalupě Václava Havla, jsou odlišné co do charakteru i okolností svého uvedení. Jedno ale mají společné. Více než stovka žáků uměleckých škol ve Zlínském kraji se zapojila do tvorby obrázků ztvárňujících křížovou cestu kardinála Štěpána Trochty. Od soboty jsou díla k vidění ve Francově Lhotě. Výstava má podle pořadatelů z místní farnosti připomenout čtrnáct životních zastavení zdejšího rodáka a pozdějšího litoměřického biskupa při jeho strastiplném putování po koncentračních táborech a věznicích nacistického i komunistického režimu. Zároveň je to součást přípravy na blížící se 50. výročí jeho úmrtí v roce 2024. Oslovil Vás něčím Trochtův život? Rádi byste připojili vzkaz k jeho výročí? „V roce 1969 přijel biskup Štěpán Trochta biřmovat do Francovy Lhoty. Biřmování předtím nebylo řadu let, tak nás bylo víc jak 800. Pobiřmoval nás všechny, dal nám políček, abysme sa chovali slušně. „Na Trochtovi mě oslovuje, že měl cit pro mladé lidi. Přimlouval se, aby mohli v kostele hrát na své nástroje svoje písničky. „Překvapila mě skutečnost, že Štěpán Trochta byl skautem. A to ne formálně, aby byl blíž mladým, ale opravdovým skautem se vším, co k tomu patří. Jako skautovi se mi tím opravdu přiblížil. close Kardinál Štěpán Trochta patří snad k nejslavnějším rodákům Francovy Lhoty. DVD s dokumentárním filmem o životním osudu rodáka z Francovy Lhoty kardinála Štěpána Trochty Tíha oběti je k zakoupení na místním obecním úřadě. Film vznikal čtyři roky pod taktovkou režiséra Zdeňka Zvonka, rodáka z Valašských Klobouk.„Kdysi jsem od kamarádky z Francovy Lhoty dostal knížečku o život kardinála Trochty. Když jsem si přečetl, co vše zažil, oněměl jsem údivem. Zarazilo mě, jak málo o něm víme,“ řekl režisér k okolnostem, které ho k natočení filmu přivedly.Příprava byla složitá. Vůbec nejnáročnější bylo najít Trochtovy pamětníky.„Poznával jsem je různě. Bylo to velmi složité, ale obohacující. Setkal jsem se například s nádherným, moudrým člověkem, profesorem polární ekologie Torontské univerzity Josefem Svobodou a dostal jsem se také do Itálie k profesoru Skalickému,“ přiblížil Zvonek. K velkému množství informací se také dostal v Archivu bezpečnostních složek.„Když jsem viděl ten stoh materiálů, podlomila se mi kolena. Hned jsem si uvědomil ten paradox, že v archivu Československé televize a rozhlasu neexistuje ani jeden záznam či řádka,“ kroutil hlavou Zvonek.Hodinový dokument, který pojednává nejen o Trochtově životě, ale celkově o tehdejší těžké době a Valašsku, namluvil herec Miroslav Táborský. Ten má ve Francově Lhotě kořeny.„Až když jsme seděli nad textem ve studiu, řekl mi, že z Francovy Lhoty pochází jeho matka,“ prozradil Zvonek.Přáním režiséra je, aby film žil vlastním životem a přinutil lidi k zamyšlení.DVD vyšlo loni v listopadu v nákladu 300 kusů díky podpoře Francovy Lhoty a sponzorů.Jeho cena je 150 korun. Podle místostarosty Francovy Lhoty Miroslava Brlici je o film zájem.„Premiéra se uskutečnila na státní svátek 17. listopadu. Od té doby je DVD v prodeji a prodává se dobře,“ uzavřel Brlica.
Přežil koncentráky, komunismus už nikolivŠtěpán Trochta se narodil 26. března 1905 ve Francově Lhotě. Vyrůstal v rolnické rodině se dvěma mladšími sourozenci. Velmi brzy přišli o otce.Štěpán byl bystrý a nadaný. Místní farář jej poslal studovat na arcibiskupské gymnázium do Kroměříže. „Ze studií se ale vrátil domů předčasně, aby se mohl starat o nemocnou matku. Po jejím uzdravení se vydal do Itálie, kde vstoupil do řádu salesiánů,“ připomněl historik Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně Pavel Mašláň.Roku 1932, tedy ve svých 27 letech, zakončil Štěpán Trochta pobyt v Itálii doktorátem z teologie a byl vysvěcen na kněze. Po návratu se podílel na stavbě salesiánského domova a hřiště pro mládež v Ostravě, poté stejného domova v pražských Kobylisích. Podílel se i na záchraně kostela svatého Kříže v pražské ulici Na Příkopě.Po nástupu nacismu si Trochty začalo všímat gestapo. Za heydrichiády v květnu 1942 byl zatčen. „Až do konce války jej věznili v koncentračních táborech Terezín, Mauthausen a Dachau. Několikrát jen o vlásek unikl smrti,“ vylíčil Pavel Mašláň.
Po válce v roce 1947 papež Pius XII. jmenoval Trochtu biskupem litoměřickým. Jako schopného diplomata rodáka z Valašska vybrali i za mluvčího katolických biskupů pro jednání se zástupci komunistické vlády o postavení církve. „Díky tomu se dostává do hledáčku komunistické moci, jež ho sleduje,“ upozornil historik. Komunisté nejprve na Trochtu uvalili domácí vězení, v roce 1953 jej zatýkají a po roce a půl stráveném ve vazbě ve vykonstruovaném procesu odsuzují za velezradu a špionáž pro Vatikán k 25 letům vězení. Ve vězení byl do amnestie v roce 1960. „Ani v Mauthausenu to nebylo tak zlé. Německé koncentráky se nedají srovnat s tím, co jsem vytrpěl od komunistů,“ citoval kardinála v knize Vyznavač a mučedník Štěpán Trochta v roce 2006 autor Jiří Kučera. Štěpán Trochta byl plně rehabilitován v roce 1968 a mohl se vrátit vykonávat biskupský úřad. O rok později papež Pavel VI. jmenoval Trochtu kardinálem bez veřejného vyhlášení, k tomu došlo až v roce 1973. Trochtu už ale v té době trápilo zdraví podlomené pobytem ve vězení. Za normalizace Trochtu opět sledují komunistické orgány. „V dubnu 1974 si u něj vynutil návštěvu opilý komunistický tajemník, choval se hrubě a neuctivě.
