Papež František odešel symbolicky v den po Slavnosti Zmrtvýchvstání Páně, v čase, kdy si celý svět připomíná naději na nový život. Za sebou zanechal odkaz hluboké lidskosti, důrazu na solidaritu a mír, který ukazoval zejména svým přístupem k lidem trpícím válkami či sociálním vyloučením. „Jsme chudáci, když přestaneme snít,“ napsal kdysi básníkům. Jakou budoucnost nám jeho poselství ukazuje?
Symbolický den úmrtí papeže Františka, který následoval bezprostředně po Slavnosti Zmrtvýchvstání Páně, tedy druhý den velikonočního oktávu, představuje pro nás zvláštní znamení. Jako by nám tím Kristus vzkazoval: „Následuj mě ve smrti i ve vzkříšení.“ Papež František si nedávno prošel těsnou blízkostí smrti, a právě v době, kdy se očekávalo, že jeho křehké zdraví se bude krůček po krůčku zlepšovat, rozhodl Bůh jinak. Silná symbolika velikonočních událostí a probíhajícího Svatého roku poukazuje na mimořádný význam Františkova pontifikátu.
Papež, v době svého zvolení považovaný spíše za konzervativce, přinesl mnoho nového a oslovil celý svět přístupem, který tradičně nebyl spojován s papežstvím. Jako správný konzervativec však nepřišel s žádnou názorovou revolucí; svými činy pouze připomínal slova evangelia. Parafrází slov evangelisty Matouše (5,17): „Nepřišel jsem zákon popřít, ale naplnit,“ se papež František znovu a znovu zastával lidí chudých, nezaměstnaných, nemocných, migrantů - lidí vytěsněných na okraj společnosti, slovy Písma: těch maličkých. Až s úsměvem můžeme konstatovat, že za progresivce je označován někdo, kdo bere slova Písma vážně a do důsledků.
Promluva před polední modlitbou Anděl Páně a Vzkříšení jako světlo naděje
Promluva před polední modlitbou Anděl Páně na náměstí svatého Petra zdůrazňuje, že Angelus je modlitba připomínající tajemství Vtělení a že její slova nás vyzývají k bdělosti a k naslouchání Božímu slovu. Apoštolové znali Ježíše, ale uvěřili až při setkání s nimi po Zmrtvýchvstání; jejich srdce rozhořelo Boží světlo, které je vede k cestě víry a službě druhým. Ženy u hrobu, Emauzy a postní proměnění nám připomínají, že světlo Zmrtvýchvstání proniká do temnot lidství a dává nový smysl naději a odvaze jít vpřed.
„Nerozdělujme, pomáhejme si navzájem, buďme soucitní.“ František takto vyzýval k opuštění kultury na jedno použití a k ukončení válek. V poselství Urbi et orbi Papar František vzpomíná místa konfliktů a vybízí k mírovému řešení bez logiky strachu. Boží spravedlnost je milosrdná a Boží láska směřuje k budování bratrství a péči o stvoření. Tehdy, když se vylévá světlo Zmrtvýchvstání, nachází svět nový směr.
Vzpomínky na děti a trpící lid - světlo naděje v obtížích
Devítiletý Mahmúd Adžúr, který při útěku ze střetu v Gaze přišel o obě ruce, se stal symbolem utrpení, ale i naděje. Porota World Press Photo vybrala tento snímek pro svou silnou kompozici a světlo, které vede k zamyšlení nad ukončením válek a vyzývá k míru. Papež František vyzývá k ukončení všech válek a k mírovému řešení, inspirován svou službou pro chudé a zraněné. Právě z Nového života, z vzkříšení, vychází jeho volání po spravedlnosti a důstojnosti pro každého člověka.
Promluvy o odpuštění a Porciunkule
V Porciunkuli Bůh ukazuje cestu odpuštění jako hlavní cestu k ráji. „Jako Bůh odpouští nám, máme také my odpouštět tomu, kdo nám škodí. Je to odpouštějící pohlazení. Odpouštějící srdce. Srdce, které odpouští, hladí.“ Tato slova se objevují ve spojení s podobenstvím o dluhu a vyzdvižena jsou lidská vztahová výzva odpouštět i tehdy, když se nám zdá, že za to platíme příliš vysokou cenu. Papež vyzývá k modlám Otče náš a k hledání cesty odpuštění pro obnovu církve a světa v rámci Svatého roku milosrdenství.
Promlouvání o duchovním životě: bdělost a světlo Písma
Promluva o druhé neděli postní zdůrazňuje proměnění na hoře Tábor, kde učedníci zažívali světlo Boží slávy a uvědomili si nutnost jít za Kristem do Jeruzaléma, i když jejich očekávání byla jiná. Kristus připomíná, že kříž je branou vzkříšení, a že ti, kdo bojují po Ježíšově boku, budou s Ním i triumfovat. Tento text nám připomíná, že křesťanský kříž není jen ozdoba, ale výzva k lásce a službě lidem v nouzi. Maria, která naslouchá Božímu slovu, nám má pomáhat vstupovat do souladu s Božím slovem a nechat Krista svědčit v našem životě.
Závěry a výzvy pro dnešní čas
Promluva připomíná, že Zmrtvýchvstání je světlem pronikajícím temnotu srdcí i dějin a že Naděje není jen slovo, ale postoj a čin. Nenechat se zlomit zlem, válkami či nespravedlností znamená být nositeli světla pro ty, kdo ztráví víru a bloudí či trpí. Křesťané jsou vyzváni k bdělosti, modlitbě, odpuštění a solidaritě - k cestě, která vede k opravdovému životu ve společenství s Bohem i lidmi. Promluva vybízí k tomu, aby každý našel odvahu nést své břemeno a šířit milosrdenství, naději a mír do světa kolem nás.
Když je veškerá naděje pryč – Dr. Charles Stanley
tags: #promluva #papeze #frantiska #na #zmrtvychvstani #pane