Všichni čerpáme ze společného zdroje, Bible, která je jednotně přeložená. Různé církve mohou mít různé vize, které se budou lišit. Jsou ale některé skupiny, které si říkají ´křesťanské církve´, ale nesdílejí s ostatními křesťany tyto pravdy, proto je dobře je křesťany nenazývat. Jde například o mormony, jehovisty, novodobou Schincheonji a další. Může se jim říkat sekty. Poznáte je podle toho, že některou ze základních věcí nepřijímají. Schinncheonji říkají, že kromě poselství Bible existuje ještě tzv. ´otevřené slovo´, skrze které přijímají další Boží zjevení. Křesťanské církve se stejnou vizí můžeme rozdělit na základní tři směry.
Základní směry protestantských církví
Katolické církve - sem patří ´katolíci´ (ti se dělí třeba podle různých ritů). Evangelikální církve jsou skupiny křesťanů, které dnes prožívají velký boom. Jsou často velmi dynamické a živé. Dávají důraz na Ježíšovu oběť, pokání a odpuštění hříchů, znovuzrození. Jsou věrní Bibli, hodně ji studují a snaží se jednat podle ní. Protože je ale Bibli možné interpretovat v něčem rozdílně, evangelikální církve nemají vždycky stejné učení. To ale příliš nevadí, protože se stále shodují s ´křesťanskými církvemi´ v onom základním učení, o kterém píši výše.
Je pravda, že je lépe si vybrat jen jednu církev. Je to proto, že společenství lidí je velmi důležité, pomáhá nám růst v lásce. Proto je dobře nechodit z místa na místo, ale zakořenit na jednom místě ve vztazích. K tomu je ale dobře vědět, jak která církev žije, a vybrat si církev, která Vám bude vyhovovat, kde budete chtít mít svůj domov. Ohledně vnitřních věcí církve to spíše nebude vhodné. Sama prožívám vzácné obohacování s mezi našimi církvemi.
Protestantská církev reformovaného typu, která zdůrazňuje vedle křtu (řec. baptisma) dospělých na základě osobního vyznání víry i závažnost Bible pro křesťANSkou praxi. Hlásí se k tradici anabaptismu a učení P. Chelčického. Baptismus pronikal do českých zemí od 2. pol. 19. st. Do r. 1919 se konala 1. celostátní konference baptistických sborů.
Historie a klíčové pohledy
Protestantská církev reformovaného typu, která navazuje na kalvinismus a probuzenecké hnutí v anglosaských zemích. Základní rozdělení je na církve reformační a církve reformované. Klasickým příkladem reformačních církví jsou luterské církve; církve reformované reprezentují kalvinistickou tradici.
Důraz je kladen na autoritu Písma a na spásu milostí prostřednictvím víry; svátosti jsou uznávány v určité formě, ale jejich význam a rozsah se liší. V katolickém pojetí existují různé tradice, ale jednotu spojuje autorita biskupů a papeže, zatímco evangelické církve často nemají jednotnou organizaci a vymezují se vůči církevní tradici.
Ekumenické snahy hledají cestu k jednotě církve, která by nebyla založena na uniformitě, ale na vzájemném uznání a sdílení svátostí. Důraz na milost a na biblické svědectví zůstává společným jhem pro většinu protestantských tradic.
Specifika vybraných církví v ČR
Apoštolská církev, Českobratrská církev evangelická, Československá husitská a Církev adventistů sedmého dne patří mezi významné protestantské denominace v českém prostředí.
Apoštolská církev vychází z tradic reformovaného směru a klade důraz na osobní svědectví a pokřtěné věřící, respektující některé prameny starého křesťanství.
CČEV (Českobratrská církev evangelická) vznikla spojením dvou vyznání - Evangelické církve augsburského vyznání a Evangelické církve helvétského vyznání. Po roce 1918 se stala významnou součástí českého protestantismu a během druhé světové války se zapojila do odboje.
Československá husitská církev vychází z husitské tradice a liturgie používá prvky společenství a bohoslužeb, které odrážejí historické období českého reformního hnutí.
Církev adventistů sedmého dne vyznává sobotní sobotu jako svátek a klade důraz na křest dospělých, večeři Páně v rámci služby a důraz na biblické zásady a osobní zodpovědnost.
Praktické poznámky pro hledání domova mezi církvemi
V současné době je česká společnost převážně ateistická; témata jako manželství, rozvody, registrované partnerství, antikoncepce či interrupce bývají pro zkoumání církví relevantní. Každá církev má svůj vnitřní život, radosti i napětí.
Je vhodné občas navštěvovat i jiné církve, ale ne příliš často, aby člověk našel skutečný domov v jedné komunitě. Při „vynášení věcí“ do jiných sborů je důležité rozlišovat, co je vhodné sdílet a co raději ponechat uvnitř církve.
Z hlediska ekumenismu existují rozporné otázky: přítomnost Krista v eucharistii, apoštolské sukcese a jejich význam pro jednotu církve. Důraz na společnou víru v Trojici a na bibli činí jednotu možné, ale uskutečnitelnou prostřednictvím vzájemného porozumění a spolupráce.
- Evangelické církve a jejich důraz na Bibli jako jediný pramen víry a na osobní víru.
- Kalvinistické tradice a jejich vliv na reformované církve v Evropě i na dalších kontinentech.
- Postoje k liturgii a k významu svátostí v různých protestantských denominacích.
Protestantská církev je široký rámec, který zahrnuje řadu tradic a praxí. V některých ohledech se jejich vyznání shodují a v některých se liší, což otevírá diskusi o ekumenickém dialogu a hledání společného vyznání bez nutnosti uniformity.
Vysvětlení protestantských denominací!
tags: #protestantska #cirkev #lokace