Posádkové město Tábor bylo v úterý 27. září obohaceno o dvě sochy. Dopoledne byl během svatováclavské slavnosti u 42. mechanizovaného praporu v Klokotech vložen do sochy sv. Václava jeho ostatek v relikviáři. Slavnostní akt byl zahájen nástupem všech příslušníků 42. mechanizovaného praporu „Svatováclavského“.
Ke shromážděným vojákům promluvil pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Velitel útvaru podplukovník Martin Špičák pak přijal z rukou kardinála Duky relikvii sv. Také náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Josef Bečvář zmínil tradice: „Historický název „Svatováclavský“ je poměrně raritou mezi názvy útvarů Armády ČR, protože většinou se jednotky označují jmény novodobých hrdinů.
Za zpěvu litanií se pak vydal průvod všech příslušníků útvaru k uložení relikvie do světcovy sochy, která je umístěna ve Stavováclavské síni klokotského útvaru. Dlouhý had mužů a žen v uniformách, který se táhl celým prostorem útvaru, byl velmi působivý a dodal události zcela mimořádný rozměr.
Jana Roháče přiblížil nastoupeným příslušníkům Vojenské policie a přihlížejícím divákům ředitel táborského Husitského muzea Jakub Smrčka. „Socha, která byla odborně restaurována ve Vojenském historickém ústavu, je jedním z mála zpodobnění významného husitského hejtmana a jednoho z nejbližších souputníků Jana Žižky. Tento muž byl přítomen u velkých husitských úspěchů, ale byl také u samotného konce hnutí."
Relikvie sv. Generál Bečvář se podepisuje do pamětní knihy u sochy sv. Náčelník Vojenské policie brig. gen. Součástí Středověké muzejní noci je zahájení výstavy Zjevení sv. Václava, středověký doprovodný program, historický průvod centrem města ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, ve kterém proběhne uctění památky sv. Václava.
Program 5. 6. 18.00 Otevření muzea a výstavy o Zjevení sv. Na muzejní noc navazuje v sobotu 6. 6. 2026 Středověký festival „Návrat svatého Václava“ na Miladě. Hlavní organizátor: Oblastní muzeum v Ústí nad Labem, p. o. Ve spolupráci s: Dopravní podnik města Ústí nad Labem, a. s., Hakim, s.r.o.
Svátek sv. Václava 28. září je státním svátkem a významným dnem býval i pro naše předky. Znáte svatováclavské tradice a legendy? Jak se slavil svátek sv. Václava a jaké zvyky se s 28. zářím pojí?
Svatý Václav je symbolem české státnosti a ochránce českého národa. Od roku 2000 je 28. září Den české státnosti a státní svátek. V tento den se po celé zemi konají bohoslužby, pietní akce a svatováclavské slavnosti, mnohde spojené s vinobraním.
Národní svatováclavská pouť, od středověku konané s přestávkami, navazuje na staroboleslavské poutě. Vrcholem bývá poutní mše svatá na Mariánském náměstí a přivítání relikvie (lebka sv. Václava) před bazilikou sv. Václava. Nenechte si ujít také kulturní a zábavní programy s vystoupeními známých umělců a klidovou zónou v Děkanské zahradě.
Pro naši historii je významná svatováclavská tradice na venkově: den svatého Václava určoval čas sklizně ovocných plodů a uzavírání smluv pro následující rok. Violní posvícení bývalo spojeno s husím pečením a koláči, zatímco vinobraní je spojeno se zrozením a rozvojem vinic. Kníže Václav, narozený kolem roku 907, roztříštěl osudy českého státu po porážce od Jindřicha Ptáčníka a byl zavražděn 28. září 935 v Staré Boleslavi, podle legendy.
Legenda o Blaníku vypráví, že svatý Václav vede vojsko uvnitř hory, které má přijít na pomoc českému národu v nejhorší tísni; pramen pod dubem na Blaníku se rozšíří a voda pošle sílu na pole a do vesnice.
- Historie svatováclavských slavností a relikvie
- Role svatováclavských symbolů v moderní Armádě ČR
- Tradiční svatováclavské zvyky a jejich proměny
