8. 3. 8. březen je výroční den „narození pro nebe“ Jana z Boha, světce bouřlivého života, který po dlouhém hledání sebe sama našel pokoj ve službě potřebným. Spolu s dalšími ze svých současníků, kterým nebyly lhostejné životy chudých, nemocných a opuštěných, založil řád zvaný „Milosrdní bratři“.
Jan pocházel z Portugalska, kde se roku 1495 narodil, procestoval polovinu Evropy a svůj život nakonec spojil s jihošpanělskou Granadou. Zde založil svůj první špitál, odsud vzal řád Milosrdných bratří svůj symbol - granátové jablko. Janovo mládí bylo velmi bouřlivé - jako chlapec utekl z domova, stal se pasáčkem koz, později vojákem, účastnil se tažení k Vídni, stavěl opevnění severoafrické Ceuty, pokoušel se o štěstí jako podomní knihkupec. Zdálo by se, že ho neustálý neklid žene z místa na místo. Granadě ho roku 1538 zasáhla slova jiného velkého světce, sv. Jana z Ávily. Bouřlivá reakce, která provázela jeho osobní obrácení, připadala současníkům jako projev šílenství, proto byl Jan zavřen do nedalekého špitálu coby choromyslný.
Právě zde poznal Jan bídu a utrpení, jež tehdy stíhalo nemocné z nejchudších vrstev, kteří si nemohli dovolit nákladnou osobní lékařskou péči. Díky péči sv. Jana z Ávily, který na svého posluchače nezapomněl, se mu podařilo najít duševní rovnováhu a ihned po propuštění ze špitálu se rozhodl nasadit všechny své síly péči právě o nejchudší nemocné. Roku 1539 zakládá Jan z Boha první útulek pro nemocné, v němž se snaží poskytnout potřebným co nejlepší péči a respekt vůči jejich lidské důstojnosti. Pomáhají mu spolupracovníci z řad bezdomovců, podporují ho dárci z řad šlechty, které jeho nasazení a příklad osloví a ohromí.
Následujících jedenáct let života tráví Jan z Boha opět v neustálém pohybu - tentokrát však už nikoli v neklidu, nýbrž s jasným cílem: sloužit nemocným a chudým. Svůj život nakonec obětuje za druhého člověka - při záchraně tonoucího se podchladí a na následky podlomeného zdraví umírá 8. března 1550. Janův řád Milosrdných bratří pokračoval v jeho díle, v současnosti působí v 53 zemích pěti světadílů.
Hospitálský řád sv. Jana z Boha (lat. Ordo Hospitalarius Sancti Ioannis de Deo; OH) je laický řeholní řád, jehož hlavním posláním je péče o nemocné. Řád čítá více než 1000 bratří a působí ve více než 50 zemích. V jeho čele stojí velkopřevor, kterým je od roku 2012 P. Jesús Etayo Arrondo OH, v čele českomoravské provincie řádu stojí provinční delegát br. Martin Richard Macek OH. U zrodu řádu stál sv. Jan z Boha (1495-1550), který v roce 1539 založil ve španělské Granadě svůj první špitál. Společenství získalo oficiální řeholní status 1. ledna 1571, když ho papež sv. Pius V. v bule Kácet ex debito potvrdil jako řeholní kongregaci žijící podle augustiniánské řehole. 1. října 1586 je pak papež Sixtus V. 8. listopadu 1539 si Jan z Boha pronajal ve španělské Granadě dům, který přeměnil na útulek pro 40 chudých nemocných. Sám opuštěné vyhledával, žebral pro ně jídlo, prádlo i peníze. Roku 1544 dostal od města ke své činnosti větší dům a ještě ho rozšířil, aby mohl pojmout více chudých a nemocných. Do svého hospitálu přijímal lidi bez rozdílu rasy, vyznání, stavu nebo politické příslušnosti.
Brzy se k němu přidali další jeho první spolupracovníci Anton Martín, Pedro Velasco, Simon Avilla, Juan Garcia a jiní, které vedl Jan slovem i příkladem k ctnostnému životu a k obětavému ošetřování nemocných. V roce 1547 se Janovi podařilo na svahu Gomelez založit další hospitál v budově bývalého karmelitánského kláštera, kde zřídil nejen samostatná oddělení pro muže a ženy, ale pacienty ukládal podle typu choroby, což byl tehdy průkopnický počin. Sv. Jan z Boha nezamýšlel založit řád, chtěl jen sloužit nemocným. Myšlenka založení řádu vzešla od lidí z vnějšku. Biskup Sebastian Ramireza chtěl přinutit Jana, aby chodil ve slušnějším oblečení, než jaký nosili žebráci, a daroval mu řeholnické roucho. Jan pak směl do tohoto roucha oblékat i své pomocníky.
Bratrstvo ošetřovatelů na sebe upozornilo za bojů se vzbouřenými Maury v letech 1568 - 1571. Díky účasti v dalších válkách, pozemních i námořních bitvách se jim postupně dostávalo takové vážnosti, že jim byla udělována četná uznání od nejvyšších představitelů státních, vojenských i církevních. Papež sv. Pius V. potvrdil bratrstvo bulou Kácet ex debito ze dne 1. ledna 1571 jako řeholní kongregaci. Papežské schválení dodalo hospitálskému Bratrstvu Jana z Boha nemalé vážnosti a úcty. Lidumilná činnost ukázala jeho význam pro stát a rychle se šířilo v rámci španělské říše.
V roce 1572 mělo ve Španělsku již devět špitálů. Bulla Řehoře XIII. In supereminenti z 28. dubna 1576 činí zmínku o nově přibylém hospitále v Seville a o některých v Americe. Ve jmenované bulle schvaluje papež všechny milosti udělené Piem V. Od roku 1572 členové Bratrstva skládají tři podstatné sliby: dobrovolné chudoby, ustavičné čistoty a stále poslušnosti duchovního představeného. K těmto obvyklým slibům přidávali slib stálého ošetřování nemocných. Činili to na základě bully Pia V. Lubricum vitae genus ze 17. listopadu 1568, v níž jmenovaný papež kárá družiny, jejichž členové žijí pospolu, nosí řeholní roucho, podle zevnějšku se zdají být řeholníky, avšak neskládají řeholní sliby. Papež Sixtus V. povýšil Bratrstvo bulou Etsi pro debito ze dne 1. října 1586 z kongregace na skutečný řeholní řád s právem volit si generálního představeného a upravit si řádové stanovy.
Po povýšení Bratrstva na náboženský řád se jeho činnost rychle rozšiřovala i mimo území španělské říše. Roku 2014 utrpěla západoafrická mise řádu těžké rány za velké západoafrické epidemie eboly, která způsobila velké ztráty mezi bratry a spolupracovníky řádu v Liberii a Sierra Leone. Z řad samotných bratří zemřeli: br. Patrick Nshamdze OH, ředitel nemocnice v Monrovii, br. Georges Combey OH, farmaceut-asistent v nemocnici v Monrovii, P. Miguel Pajares OH, nemocniční kaplan a převor liberijské komunity, a P. Dr. Obě nemocnice musely být dočasně uzavřeny. Do konce září řád shromáždil ve sbírce vyhlášené na boj s epidemií 363 686,59 EUR. Nemocnice sv. Josefa v Monrovii byla znovuotevřena 26.
První špitál milosrdných bratří v českých zemích byl založen v roce 1605 ve Valticích, další (Praha, Brno, Vizovice, Prostějov, Letovice a Nové Město nad Metují) vznikly během 17. a 18. století. Ve 20. století byl řád dvakrát rozehnán, jeho zařízení uzavřena a bratři uvězněni - nejprve nacisty a podruhé komunisty. Dnes mají milosrdní bratři své konventy v Brně-Štýřicích, kde je rovněž sídlo českomoravské provincie, v Letovicích a ve Valticích.
Charakter a poslání řádu
Hospitálský řád sv. Jana z Boha „Ordo Hospitalarius S. Joannis de Deo“, Milosrdní bratři, je společenství laických bratří zasvěcených službě nemocným. Celosvětově náš řád působí v 53 zemích na všech pěti kontinentech a provozuje okolo 450 center. Naše pomoc se neomezuje pouze na nemocné - máme též mnoho center pro mentálně postižené, invalidy, přestárlé, lidi bez domova a také centra pro závislé na drogách. Zakládáme střediska s paliativní medicínou, věnujeme se péči o nemocné s AIDS, s Alzheimerovou chorobou, v našich nemocnicích neprovádíme potraty, budujeme baby-boxy, věnujeme se propagaci etických a morálních hodnot. To vše bez ohledu na původ, národnost, náboženství, pohlaví či sociální postavení. Naše přítomnost v mnoha různých sociálních a kulturních prostředích slouží nejen sociální, materiální pomoc, ale i jako nástroj šíření dobra a naděje, jak nás to učí naše křesťanská tradice.
Spolu s více než 1 000 bratřími spolupracuje přes 53 000 profesionálů - spolupracovníků - kteří jsou včleněni do naší misie. Dohromady tvoříme tzv. Rodinu sv. Jana z Boha. Také nám pomáhá více než 8 000 dobrovolníků a jsme ze srdce vděčni za štědrost mnoha dárců, bez kterých by hospitálské dílo nešlo rozvíjet. Původní českomoravská řádová provincie se v minulých letech stala součástí rakouské řádové provincie, která reprezentuje milosrdné bratry v celé střední Evropě. V ČR tři bratři a přes sto jejich spolupracovníků provozuje nemocnici ve Vizovicích, lékárny v Brně a Letovicích, mateřskou školu a společenský sál v Brně.
Spolubratrem se může stát svobodný mladý muž, jenž hledá duchovní štěstí, čistou radost a naplnění života radikální službou Bohu skrze práci ve zdravotnické a sociální oblasti. Hospitálský řád sv. Jana z BohaŘád milosrdných bratří je společenství řeholníků, kteří zasvětili svůj život službě nemocným, chudým a jakkoliv potřebným. Spolu se svými spolupracovníky zřizují nemocnice, pečovatelské domovy, útulky pro lidi bez domova, a vůbec se snaží pozitivně působit ve společnosti.
„Dělejte dobro a dělejte ho dobře!"- sv. Jan z Boha. Jejich den je naplněn modlitbou a prací ve prospěch jim svěřených bližních. Hospitalita, Milosrdenství a služba nemocným tvoří základ jejich života. Už samotný název společenství vystihuje jeho poslání - vidět Krista v každém trpícím a sloužit mu s láskou, podobně jako Milosrdný Samaritán nepřehlédl zbitého člověka, ale zastavil se a pomohl mu.
Hospitálský řád dnes
Zakládáme střediska s paliativní medicínou, věnujeme se péči o nemocné s AIDS, s Alzheimerovou nemocí, v našich nemocnicích neprovádíme potraty, budujeme baby-boxy, věnujeme se propagaci etických a morálních hodnot. To vše bez ohledu na původ, národnost, náboženství, pohlaví či sociální postavení. Našim charakteristickým znakem je snaha o hledání inovativních řešení naléhavých problémů ve zdravotnictví a sociálních oblastech. Spolu s více než 1 000 bratřími spolupracuje přes 53 000 profesionálů - spolupracovníků - a více než 8 000 dobrovolníků.
Česko a tradiční historické kořeny
První špitál milosrdných bratří v českých zemích byl založen v roce 1605 ve Valticích, další vznikly během 17. a 18. století. Ve 20. století byl řád dvakrát rozehnán, jeho zařízení uzavřena a bratři uvězněni - nejprve nacisty a podruhé komunisty. Dnes mají milosrdní bratři své konventy v Brně-Štýřicích, Letovicích a ve Valticích.
V České republice 3 bratři a přes sto jejich spolupracovníků provozuje nemocnici ve Vizovicích, lékárny v Brně a Letovicích, mateřskou školu a společenský sál v Brně. Spolubratrem se může stát svobodný mladý muž, jenž hledá duchovní štěstí, čistou radost a naplnění života radikální službou Bohu skrze práci ve zdravotnické a sociální oblasti.
Naše poslání je společenství laických bratří zasvěcených službě nemocným a potřebným. Spolu s mládeží a profesionály tvoří Rodinu sv. Jana z Boha a sloužíme v duchu hospitality a milosrdenství.