Relikviář svatého Maura je výjimečnou zlatnickou památkou na území České republiky a řadí se mezi nejcennější raně románské poklady. Relikviář svatého Maura se řadí do skupiny domečkových (tumbových) relikviářů a uvnitř se nacházejí kosterní ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura, sv. Timoteje a sv. Apolináře. Má obdélníkový půdorys o rozměrech 140 x 42 cm a je 65 cm vysoký. Původní dubové jádro bylo nahrazeno novým ořechovým jádrem.
Historie vzniku a osudu relikviáře
Relikviář byl vyroben na zakázku benediktinského kláštera ve Florennes (Belgie) v první polovině 13. století pro uložení ostatků, které získal klášter z katedrály v Remeši. Po Velké francouzské revoluci byl klášter Florennes zrušen a relikviář byl uložen ve spřáteleném farním kostele mezi starým nábytkem. Roku 1838 ho tehdejší majitel bečovského panství Alfréd de Beaufort-Spontin odkoupil a nechal jej opravit. V roce 1888 byl relikviář zapůjčen na výstavu do Bruselu a o rok později přemístěn na Beaufortův zámek v Bečově nad Teplou. Po druhé světové válce, podle Benešových dekretů, museli Beaufort-Spontinové opustit republiku a relikviář byl schován do zásypu podlahy hradní kaple Navštívení Panny Marie, kde zůstal 40 let.
Novodobá záchrana a restaurace
V roce 1984 začalo jednání amerického obchodníka Dannyho Douglase o odkupu památky. 5. listopadu 1985 byl relikviář objeven při komplexním prohledávání bečovského areálu kriminalisty a v zásypu podlahy hradní kaple byl objeven 5. listopadu 1985. Po objevu byl relikviář dočasně zapůjčen Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze a oceňován byl jako památka nevyčíslitelné hodnoty; vývoz nepřipadal v úvahu. Restaurátorské práce začaly v roce 1991 a trvaly 11 let, prováděl je tým restaurátorů pod dohledem Státního úřadu památkové péče. Náročné restaurování zahrnovalo demontáž, očištění, vyjmutí kamenů, očištění i opravu sošek a reliéfů, výrobu nového jádra a znovu osazení drahých prvků. Relikviář byl kompletně zrestaurován roku 2002 a od té doby je vystaven na zámku Bečov nad Teplou.
Popis výzdoby a techniky zpracování
V ikonografii relikviáře tvoří výzdobu starozákonní a novozákonní motivy. Nejvýraznější je skupina sošek 12 apoštolů usazených po obvodu schrány. V čele relikviáře nalezneme sošky sv. Maura a Ježíše Krista. Na střeše relikviáře jsou dva cykly kruhových reliéfů - výjevy ze života a smrti sv. Jana Křtitele a výjevy ze života a smrti sv. Maura, sv. Timoteje a sv. Apolináře. Relikviář je zdoben téměř 200 drahými kameny a filigrány z drahého kovu; gemy osazené ve filigránových prvcích pocházejí z antického Řecka a byly do Evropy přivezeny po dobytí Konstantinopole. Původní šperkové kameny byly zčásti doplněny a často bývaly fixovány papírovými útržky ze dvou holandských knih. Filigrány byly zpevněny a zlaceny, a některé dekorativní prvky vznikaly technikou braun-firnis a niello. Ražené dekorace lemují podstavec a hrany relikviáře, a na střeše jsou reliéfy s výjevy ze života svatých.
Rozměry relikviáře: 142 cm dlouhý, 48 cm široký a 70 cm vysoký. V nejvyšších částech sošky Ježíše Krista a svatého Maura doprovázejí vyobrazení těchto světců. Kameny jsou nejčastěji chalcedon, ametyst, křišťál, safíry a barevná skla; některé byly doplněny v 19. století a jejich původ je někdy zřejmý jen z kontextu. Původní jádro bylo dubové, později nahrazeno ořechovým jádrem. Relikviář je z pozlaceného stříbra a měděných částí, čímž vzniká dojem celého zlatého reliéfu.
Symbolika a význam relikviáře
Relikviář není jen důkazem románského zlatnictví, ale i souborem symbolů a prorocké výpovědi. Představuje pohled do království nebeského a připomíná víru těch, kteří za ni obětovali svůj život. Není to jen doklad umělecké a duchovní hodnoty, ale i svědectví o příbězích známých i méně známých světců. Tvar domečku poukazuje na to, že relikviář je příbytkem svatého mučedníka na zemi i obrazem stavby církve. Scény reliéfů a emaliových cviklech vyprávějí dávné starozákonné příběhy. Sošky s atributy svatých představují mistrné vyobrazení světců a jejich ctností, a barvy kamenů nesou konkrétní symboliku, například rudé chalcedony symbolizují odvahu krve pro Krista.
Současnost a návštěvníci
Relikviář je jednou z nejvýznamnějších movitých památek u nás a spolu s korunovačními klenoty tvoří dvojici nejcennějších zlatnických památek České republiky. Od roku 2002 je vystaven na zámku Bečově nad Teplou a každoročně sem zamíří desítky tisíc návštěvníků, kteří mohou obdivovat bohatou výzdobu a unikátní techniku zpracování. V roce 2012 byl relikviář předmětem mediatizovaného transportu; jeho převoz byl tehdy opět doprovázen ozbrojeným doprovodem. Moderní expozice zahrnují také dotykový haptický model v měřítku 1:1 určený pro zrakově postižené a děti, který umožňuje poznávat relikviář i prostřednictvím hmatu. Model a doprovodné materiály pomáhají dětem pochopit pojmy relikviář, relikvie, světec a další související výrazy.
Technická a organizační poznámka o restaurování
Restaurování trvalo 11 let a zahrnovalo demontáž, očištění, vyjmutí drahokamů, opravu sošek a reliéfů, výrobu nového jádra a znovuosazení. Bylo nutné vyrobit stovky plomb a dotáhnout specializované techniky jako filigrán, ražení a smažení kovových prvků. Při obnově byl kladen důraz na šetrné postupy a spolupráci s mezinárodními experty z klenotnice dómu v Cáchách. Náklady na záchranu a zajištění relikviáře byly významné a zahrnovaly i náklady na převoz a bezpečnostní opatření během výstav.
Modely a edukativní aktivity pro děti a veřejnost
Dotykový model relikviáře byl vytvořen v roce 2011 díky spolupráci státního hradu Bečov, Věznice Horní Slavkov a Přírodní školy o.p.s. Model s 1:1 měřítkem byl určen pro zrakově postižené i pro děti a umožňuje aktivní zapojení do prohlídky. Díky komiksu si návštěvníci odnášejí informace i domů. Model je součástí edukativních programů pro I. stupeň ZŠ a slouží jako pomůcka pro vysvětlení pojmů relikviář, relikvie, světec a dalších.
Unikátní nálezy a zajímavosti
V roce 2021 byl mezi drahokamovou výzdobou relikviáře identifikován tzv. ropuší kámen, v praxi zkamenělý zub druhohorní ryby. Ropuší kámen je spojován s řadou mýtů a byl poprvé popsal v magicko-medicínském spisu Kyranides ze 4. století. Příběh ropuších kamenů je spojován s evropskými královskými pokladnicemi a později s objevy ve výzdobě cášské koruny a relikviáře sv. Maura, což přispívá k jejich aura historické hodnoty a mystiky.
Prostor a návštěvní akcenty expozice
Bečov nad Teplou nabízí expozici Pluhovského paláce, kde je relikviář vystaven. V 19. století byl relikviář spojen s rodem Beaufort-Spontin a byl v řadě souvisejících historií a soudních tahanic. Návštěvníci mohou také sledovat transporty relikviáře na Pražský hrad během významných výstav a výstav Hrady a zámky objevované a opěvované, kde se v Jízdárně Pražského hradu objevují nejcennější exponáty z českých hradů a zámků.
Relikviář svatého Maura je nejen rytířským a náboženským symbolem, ale i svědectvím o kulturním dědictví, které překračuje čas a politické změny. Jeho příběh zahrnuje románské zlatnictví, restaurování ve světových dílnách a moderní edukativní využití pro děti a zrakově postižené. Tato památka nadále zůstává jednou z nejvýznamnějších zlatnických památek České republiky a významně přispívá k prezentaci české kultury v mezinárodním kontextu.