Kaple sv. Jana Křtitele v Arcibiskupském paláci patří k nejvýznamnějším článkům bohaté kapitolní výzdoby pražského katedrálního komplexu. Náklady na její stavbu a vybavení uhradil první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, a proto bývá někdy označována jako „kaple arcibiskupa Arnošta“. Byla zřejmě první dokončenou kaplí v nově započaté gotické stavbě katedrály a od počátku pojímána jako důležitý celek renesančně - pozdně gotické epochy.
Už v roce 1352 zasvětil arcibiskup Arnošt v kapli oltář sv. Antonína Poustevníka a podle tohoto oltáře kaple nesla název „kaple svatého Antonína Poustevníka“. Po poškození katedrály v letech 1619-1620 proběhla rekonstrukce arcibiskupa Jana Loheliuse, která zahrnula rekalciliaci a nové zasvěcení oltáře pod titulem sv. Jana Křtitele a sv. Antonína, opata; od té doby se kaple běžně nazývá „kaple svatého Jana Křtitele“.
Při východní boční stěně kaple stojí náhrobek Břetislava II. a při západní stěně náhrobek Bořivoje II.; obě sakrální památky byly v letech 1375-1378 přeneseny a znovu uloženy z románské baziliky v rámci příkazu císaře Karla IV. Náhrobky jsou z opuky a šedého vápence, s cennými znaky a figurami; jejich původní nápisy svědčí o dávné slavnosti a významu těchto panovníků v historii českého státu.
Nápisy nad náhrobnými deskami dnes již nejsou původní; při renovaci v roce 1767 došlo k jejich vzájemné záměně. Nad Bořivojem II. bývalo zobrazování Panny Marie v nebeské slávě; tato malba byla v roce 1613 namalována kapitulním proboštem Jiřím Pontánem z Breitenberku a v roce 1863 byla odstraněna. Dnes na východní stěně nad Břetislavem II. visí renesanční, z lipového dřeva vyráběný reliéf Krista s výjevem Kalvárie a zaskleným rámem.
V kapli se původně nacházela nástěnná malba sv. Jana Křtitele, kterou v roce 1667 věnoval kapitulní probošt Václav Blumenberg; ta byla roku 1669 nahrazena obrazem s motivem sv. Kaplí uzavírá barokní mříž. Z novověkých děl stojí za zmínku obraz Sv. Filipa Neri (1772) od Johanna Quirina Jahna a barokní obraz Smrt sv. Josefa; nad Bořivojem II. visí pozdně renesanční reliéf Kalvárie. Z rostlinných rozet a figurálních kompozic se v kapli objevují sochy sv. Jana Křtitele, sv. Cyrila a sv. Metoděje, dílo fragmentů z pozůstalosti Václava Levého a Myslbekova studia.
Donátorem oltáře byl císař Ferdinand I. a na bočních stranách oltářního prostoru jsou nastěny renesanční náhrobky dvou pražských arcibiskupů, Antonína Brus z Mohelnice a Martina Medka z Mohelnice; v hrobce pod kaplí je pohřben i Simon Brosius ab Horstein, sufragán kardinála Haracha. Při severozápadní stěně stojí unikátní bronzový Jeruzalémský svícen, jehož nejstarší část pochází z románského období a byl součástí svatovítského pokladu po roce 1158. Leopold Vilém arcivévoda dal v roce 1641 doplnit hořejší renesanční část, čímž vznikl vlivný a bohatý liturgický artefakt, který byl až do 19. století spjat s pohřbem a relikviemi arcibiskupů.
Náhrobní desky a slavnostní náhrobky z kaple sv. Jana Křtitele byly po letech vyřezávány z červeného mramoru a byly zpřístupněny v různých částech archivu a katedrálního prostoru. Kaple prošla několika etapami restaurací: zásadní rekonstrukce v letech 1863-1866 byla spojena s instalací skleněných oken a renovací výzdoby; od roku 1876 byl v kapli postaven gotický oltář z vápence polenského Plönského a zrestaurován byl i obrazový program, včetně sošek sv. Jana Křtitele, sv. Cyrila a sv. Metoděje.
Kaple je výjimečná tím, že je součástí komplexu Arcibiskupského paláce, který je jedním z klenotů Prahy. Patří k nejzachovalejším pozdně gotickým a raně renesančním památkám, a její výzdoba - ač prošla změnami - dodnes ukazuje kontinuitu sakrálního umění v období renesanční a barokní epochy. Při Noci kostelů a během akcí Arcidiecézního muzea Olomouc je možné kapli navštívit a poznat její bohatou historii a propojení s životem arcibiskupů pražských.
- Náhrobky Břetislava II. a Bořivoje II. pocházejí z románského období a byly přeneseny do kaple v 70. letech 14. století na příkaz Karla IV.
- Oltářní obraz sv. Jana Křtitele a s ním související program byl rekonstruován v 17. století a zajistil význam kaple jako místa liturgických slavení.
- Jeruzalémský svícen s renesanční částí z roku 1641, původně z této kaple, symbolizuje spojení gotického a renesančního duchovna paláce.
- Nad kaplí byla malířská výzdoba, která prošla renesancí i barokními úpravami; dnes připomíná bohaté období kolem roku 1599, kdy byla kaple založena arcibiskupem Zbyňkem Berkou z Dubé.
Kaple v současnosti je součástí prohlídkových tras Arcidiecézního muzea a nabízí pohled do historie pražského arcibiskupského paláce, jeho architektury a bohaté sochařsko‑malířské výzdoby. Při případných akcích a Noci kostelů můžete poznat i jiné součásti paláce a okolní kulturu, kterou tento prostor po staletí drží.
Vedle stálé expozice můžete přijít na Noci kostelů a v rámci akce Mezičasy / Jaroslav Koléšek, Katarína Szanyi, Aleš Hudeček spatřit propojení současného umění s geniem loci kaple, které zůstává důkazem kontinuity kulturního dědictví. Předlohou výstav a instalací je snaha ukázat, jak se historické prostředí promítá do současného uměleckého vyjádření a jaké výzvy představuje restaurace a zachování památek z doby renesanční a pozdní gotiky.
Kaple jako celek tak zůstává jedním z nejvýznamnějších dokladů gustu a hledání harmonie mezi gotickou architekturou a barokním, pozdně renesančním a moderním ztvárněním v rámci pražského dědictví.