Obdélná stavba s odsazeným pětibokým presbytářem, vystupující z obdélného půdorysu zámku směrem k severovýchodu, navazuje přímo na jeho vstupní průčelí. Zastřešení je shodně se zámkem ploché, valbové, akcentované jehlancovým sanktusníkem. Fasády kaple, založené ve svahu na vysoké zděné podnoži, člení lisenové rámy zvýrazněné pásovou bosáží svislých prvků. Mezilehlá hladce omítaná pole prolamují vysoká hrotitá okna.
Renesanční kaple z r. 1560 byla původně obklopená hřbitovem; věž byla k kapli přistavěna r. 1838. Do lodi zasazeny barokní náhrobky. Na rozhraní 16. a 17. století město Ivančice rozvíjelo duchovní a vzdělávací centrum Jednoty bratrské, která zde měla významné místo včetně tiskárny. V areálu se nachází bývalý zámek, synagoga, židovský hřbitov, zbytky městských hradeb, gotický kostel a renesanční domy na náměstí.
Rodiště herce Vladimíra Menšíka a malíře Alfonze Muchy je připomínáno expozicemi ve Stare radnici. Nedaleko Ivančic leží Řeznovice se vzácným románským kostelem z 12. století, Stříbrský mlýn a torzo Ivančického viaduktu z 19. století. Na průčelí kaple navazuje hranolová klasicistní věž v 19. století s jehlancovou střechou; interiér věže ukrývá plackovou klenbu přízemí a před vchodem stojí litinový kříž. Kaple je obklopena parkem.
Historie a výstavba kaple
Osada Ivančice se vyvíjela od poloviny 12. století; od počátku 13. století byly Ivančice královským městem a od r. 1461 patřily pánům z Lipé. V 16. století se město stalo duchovním střediskem Českých bratří. Před kaplí byl vybudován hřbitov a kaple Nejsvětější Trojice. V roce 1560 byl na hřbitově vybudován nový kostel a kaple sloužila původně katolickým potřebám; později sloužila švýcarským bratřím. Věhlasný je též fakt, že hřbitov byl roku 1837 zrušen a kaple získala věž na náklady Karla z Lichtenštejna. Z historie vyplývá, že kaple prošla více restaurátorskými zásahy a interiéry si zachovaly bohaté renesanční prvky.
Interiér kaple je charakteristický renesančními malbami a jedinečným systémem architektonického řešení: jednolodní prostor s trojboce ukončeným presbytářem a hranolovou dvoupatrovou věží na severní straně; meziprostor a ochozy tvoří dynamický centrální prostor kolem oltáře. Hlavní oltář tvoří trojdílná renesanční edikula po roce 1570; ve spodní části nápisová deska s citáty z Evanjelia a Žalmů a unikátní reliéf Kladení do hrobu. Po stranách dřívějších nik jsou sochy svatých Petra a Pavla; nad nimi býval obraz Ukřižování a scény s evangelisty, inspirované dílem Dürera.
Severní a jižní oltáře jsou portálové s korintskými sloupky; jejich nástavce jsou bohatě zdobené a vynikají kontrastem vůči tmavým partiím ostatních částí oltářní architektury. Na severní straně lodi je oltářní archa z roku 1588 signovaná T. S. Zde dominuje Narození Páně a Zvěstování; uvnitř i vnější strany křídel zobrazují scény s Jaroslavem I. ze Smiřic a Kateřinou Smiřickou. Pašijový triptych na křídlech archy znázorňuje Umývání nohou a Getsemanská scéna; oltářní archy byly ovlivněny dílem Albrechta Dürera.
Nad presbytáři je intarzovaná chórová mříž z konce 16. století; k ní patří intarzované lavice a kazatelna z poslední třetiny 16. století a dveře z roku 1573 vedoucí do spojovací chodby k zámku a sakristii. Před oltářem stojí dřevěné klekátko se secesními ornamenty. Varhany z roku 1913 od Josefa Hubičky jsou umístěny na kruchtě; na západní straně okna lodi se dochoval český nápis z roku 1583. Kostel je spojen s bohatým renesančním a barokním mobiliářem, včetně křtitelnice z roku 1595 a bohatě zdobených soch a rokokových prvků z 18. století.
Architektonické detaily a stavební proměny
Vnější plášť kaple je omítaný na pískovcovém soklu; ve vnějším průčelí dominují dvojice pilastrů, římsové hlavice a bohatě profilovaná korunní římsa. Schéma kostela zdůrazňuje severozápadní a jihovýchodní pilíře; okna jsou osazena kovovými konstrukcemi z let 1907-1908 a z konce 20. a 21. století, částečně s replikami starších oken z 19. století. Střešní krytina je prejzová; nad centrálním půdorysem vystupuje zvonice s lucernou a hrotnicí, s kovaným zlaceným křížem na vrcholu.
Interiér kaple je navržený kolem osmi mohutných pilířů, které tvoří zdoně strukturu s arkádami a jednotnou kupolí. Korunní římsa je iluzivně podepírána pilastry; pochází z období renesance a je bohatě dekorována. Na severní straně lodi se nachází kruchta s přístupem po točitých schodech; v patře jsou dvě panská oratoře propojené arkádou a dvěma renesančními kazetovými stropy. Zbohatlá výzdoba zahrnuje nástěnné malby z 16.-17. století, renesanční malby a portréty rodových erbů, které dokumentují původ a kulturní kontext kaple.
V průběhu 19. a 20. století prošla kaple řadou restaurátorských zásahů: hlavní oltář byl obnoven podle návrhu Antonína Bauma, retábly a kazatelna byly renovovány a přizpůsobeny novobarokním prvkům; varhany z roku 1913 dostaly novou skříň a integraci do kruchtového zábradlí; jednalo se také o záměnu některých oken a o nápisy a dekory ve výzdobě. Kromě toho byla kaple na počátku 20. století doplněna o křížovou cestu a další historické prvky, které dokládají kontinuální péči o sídlo a jeho duchovní dědictví.
Současnost a využití
Po rekonstrukcích a adaptacích slouží kaple jako aula a prostor pro kulturní a společenské akce; v minulosti byla součástí Pernštejnské rezidence a dnes patří k významným renesančním památkám s bohatým interiérem. Stále představuje výjimečný příklad renesanční architektury mimo Itálii a významný doklad česko-evropské renesance a její pozdějších úprav.
Characteristics of Renaissance Architecture / Renaissance Architectural History
tags: #renesancni #kaple #pruceli