Řím je neodmyslitelně spjat s křesťanstvím. Památek, které jsou věnovány světcům, je tady nepřeberné množství. Které neminout? Důkladně si prohlédnout Řím? To zvídavý cestovatel nezvládne ani za měsíc. Pro ty z vás, kteří holdují jeho křesťanské historii a pamětihodnostem, proto máme výběr deseti nejdůležitějších náboženských památek spojených s církví Ježíše Krista.
1. Na první místo musíme jednoznačně postavit chrám sv. Petra na Vatikánském náměstí. První bazilika zde stála již ve 4. století za vlády císaře Konstantina. Chrám dlouho býval největším křesťanským svatostánkem na světě, s postupem doby jej však upozadily jiné monstrózní stavby (mimo jiné na území Afriky), a tak je svou rozlohou dnes až na čtvrtém místě pomyslné tabulky. Budova vznikla nad místem, kde byl kolem roku 70 ukřižován svatý Petr - první papež křesťanské církve. Chrám zažil také mnohé korunovace světských panovníků, z nichž nesmíme opomenout zmínit prvního franského krále Karla Velikého nebo středověkého českého krále a římského císaře Karla IV. Krom některých historických období, která nebyla Římu příliš nakloněna, byl Vatikán vždy sídlem papežů. Odtud pocházely nejvýznamnější myšlenky, nařízení a výzvy celému křesťanskému světu.
2. Předtím, než si papež vybral za svou oficiální rezidenci Vatikán, byla jeho sídelním chrámem právě bazilika San Giovanni v Lateránu. I na tomto místě byl první chrám vybudován už ve 4. století, v době uznání křesťanství. Dnes je chrám svatého Jana uznáván jako jeden ze čtyř hlavních římských patriarchálních kostelů. Dalšími dvěma, krom baziliky sv. Petra, jsou San Paolo fuori le Mura a San Lorenzo, o kterých si více povíme níže. Každá z těchto papežských bazilik má papežský trůn a Svatou bránu, kterou papež otevírá pouze jednou za čas, při příležitosti tzv. Svatého roku. V této bazilice je pohřbeno dvanáct středověkých papežů.
3. Až se budete pohybovat v této oblasti, nesmíte opomenout navštívit tzv. Svaté schody, jež se nacházejí naproti Lateránské bazilice a má se za to, že to jsou schody z domu Piláta Pontského, po nichž kráčel samotný Ježíš po svém soudu. Do Říma je nechala přivézt matka císaře Konstantina, svatá Helena, jež byla zapálenou křesťankou. V následujícím století nad nimi papež Sixtus V. Schody jsou dnes veřejnosti přístupné, ovšem jediný povolený způsob, jak je vystoupat, je po kolenou, což poutníci z celého světa pravidelně a rádi činí. Na jejich vrcholu je v kapli svatého Vavřince umístěn další historický skvost z raného období křesťanství - malba Krista ze 6. století.
4. Bazilika sv. Pavla za hradbami, neboli San Paolo fuori le Mura, je další z patriarchálních římských bazilik. Svatý Pavel z Tarsu byl úspěšným šiřitelem křesťanské víry právě ve starověkém Římě, kde zemřel mučednickou smrtí. Dle legendy mu byla hlava uťata mečem a tam, kam padla, několikrát poskočila, vytryskly ze země tři prameny. Současná stavba je rekonstrukcí původní baziliky ze 4. století, která byla zničena požárem v 19. století.
5. Také poslední ze čtyř bazilik uznaných papežem za hlavní římské kostely se ukrývá za původními hradbami Říma. San Lorenzo (Bazilika svatého Vavřince) byl křesťanský mučedník, jehož pouť byla také ukončena v Římě. Svatý Vavřinec, patron knihovníků a kuchařů, patří mezi hlavní římské patrony.
6. Katolický svět jej má ve velké úctě a slaví jeho svátek každoročně 10.6. Blízko hlavního římského nádraží Termini nalezneme poslední z exteritoriálních bazilik patřících Vatikánskému státu. Jedná se o první křesťanský svatostánek zasvěcený Panně Marie. Každoročně se v tento den slaví velká bohoslužba, přičemž ze stropu se pro připomenutí zázraku letního sněžení snášejí dolů tisíce bílých okvětních lístků jiřinek. Dnešní podoba kostela je výsledkem několika přestaveb a je směsicí architektonických stylů. Čtyřicet masivních ionských sloupů podpírá bohatě zdobený kazetový strop, dlažbu krášlí cosmatské mozaiky.
7. Bazilika Santa Croce in Gerusalemme je jedním ze sedmi římských kostelů, jež by měli poutníci projít v jednom dni na své kajícné cestě Římem. Její současná podoba je víceméně zdařilou pozdně barokní rekonstrukcí, avšak stále působí velmi starobylým dojmem. Pravděpodobně stojí na místě původního paláce, kde svatá Helena žila. Krom skutečně viditelných zbytků kříže uchovává také neocenitelné renesanční fresky vyobrazující jejich objevení.
8. Podzemní pohřebiště prvních krutě pronásledovaných křesťanů jsou umístěny na okrajích Říma. Dnes jsou odkryté a přístupné tři z těchto lokalit. Nejrozsáhlejší z nich jsou zasvěceny svatému Kalixtovi a mají kolem dvaceti kilometrů. Byly založeny ve 2. století a odhaduje se, že je na místě pohřbeno na půl milionu těl.
9. Znalci antického Říma se možná podiví, proč do výčtu nejdůležitějších památek zařazujeme právě nejzachovalejší antickou stavbu na světě. Pantheon tam však po právu patří. Jako jediný byl tento pohanský antický chrám zachován z rozhodnutí východořímského papeže Fokase, který jej roku 609 věnoval papeži. Ten jej záhy nechal zasvětit Panně Marii a křesťanským mučedníkům. Tím jej zachránili před zničením a dovolili nám dodnes obdivovat jeho neuvěřitelnou stavební konstrukci, kterou tvoří kruhový prostor o stejném průměru i výšce - 43 metrů.
10. Hlavní město Itálie, Řím, neboli také věčné město. Obrovské seskupení památek všeho druhu a stáří - antická fóra, středověké kostely nebo prostě obyčejné uličky se zvláštní atmosférou. A také již v časném březnu krásné jarní počasí. Koloseum, původně Flaviovský amfiteátr, je největší amfiteátr, který byl kdy v římské říši postaven. Je to jedno z velkých děl římské architektury a římského stavitelství. Jeho stavba začala mezi lety 70 a 72 n. l. za římského císaře Vespasiana a byla dokončena v roce 80 n. l. Dále pak Bazilika Maxentiova (Maxentia) a další architektonické a sakrální objekty jsou součástí síťě římských bazilik a sloupů, které tvoří jádro křesťanské architektury města.
Koloseum, Pantheon, bazilika sv. Petra, Lateránská bazilika, bazilika sv. Pavla za hradbami a další chrámové komplexy tvoří sled staveb, které definují vztah mezi pohanským dědictvím a křesťanskou architekturou. Všechny tyto stavby ukazují, jak se v čase měnilo pojetí prostoru posvátného, jak se měnily styly od klasických řeckých a římských formulí až po raně křesťanské a pozdně barokní podoby.
Historické vrstvy a architektonické prvky
Bazilika Maxentia - Konstantina na Foru Romanu (306-312) - trojlodní klenutá stavba o rozloze 6 tisíc metrů čtverečních. Střední loď je kolosální na šířku (80-25 m).
Bazilika Maxentius - Archi.ru popisuje velkoplošné křížové klenby použitá k zakrytí centrálních sálů římských lázní.
Jako kontrast k pohanskému dědictví stojí žití křesťanských chrámů, jejichž troj- a čtyřtrátové plány dovolovaly uspořádat hromadné bohoslužby a trůnní posazení pro papeže.
tags: #rimska #architektura #bazilika #max