Vítáme Vás na stránkách našich farností. Obec Svojanov, ze které jsou spravovány obě farnosti, leží na pomezí Čech a Moravy ve východním cípu Českomoravské vrchoviny v hlubokém údolí řeky Křetínky, kudy vedla jedna z nejvýznamnějších obchodních stezek, později nazývaná Trstenická. Přemysl Otakar II. měl vizi centrálně řízeného státu. Aby se mu tuto vizi podařilo naplnit, potřeboval zisky z ochodu a řemesel. Proto na podporu obchodu zřizoval po celé zemi osady a pevnosti. Jednou z nich bylo roku 1265 i budoucí město Polička s hradem poblíž, který byl ve 14. století přejmenován na Svojanov podle jména blízké osady.
Jeho cílem bylo chránit zdejší významnou obchodní tepnu, která mířila na Moravu a odtamtud do Pobaltí. Brzy poté byl v blízké osadě, v místě odkud z Trstenické cesty odbočovala cesta ke hradu, založen farní kostel sv. Mikuláše, biskupa. Obě sídla používali vesměs šlechtici majitelé. Roku 1332 přešel poličský děkanát, kam kostel spadal, pod nově založenou litomyšlskou diecézi. Z té doby se zachovalo velmi málo záznamů, a tak ani o kostele sv.
Ve 2. polovině 14. století až do 17. století se střídali majitelé a kostel postupně chátral. Kostel však stále sloužil jako místo pohřbů majitelů panství. Roku 1787 byla založena nová fara ve Svojanově. Kostel sv. Mikuláše se stal filiálním kostelem a kaple ve městečku, která byla rozšířena, se stala kostelem farním - kostel sv. Přijmi mě pod svou mateřskou ochranu.
Současná farnost spravuje obě sídla a klade důraz na liturgii, katechezi a duchovní péči pro věřící z blízkého i vzdálenějšího okolí. Modlitba a pásmo duchovních cílů zůstávají důležité součástí života farnosti, a to včetně modliteb po svatém přijímání a vyzařování Krista v modlitbách, které bývaly oblíbené také ve svědectví Matky Terezy a papežů Jana Pavla II.
Historie farnosti a její vývoj
Roku 1332 přešel poličský děkanát, kam kostel spadal, pod nově založenou litomyšlskou diecézi. Z té doby se zachovalo velmi málo záznamů, a tak ani o kostele sv. Mikuláše není mnoho jistého. Ve 2. polovině 14. století až do 17. století se střídali majitelé a kostel postupně chátral, ale nadále sloužil jako místo pohřbů majitelů panství.
Roku 1787 byla založena nová fara ve Svojanově. Kostel sv. Mikuláše se stal filiálním kostelem a kaple ve městečku se rozšířila, stala se kostelem farním - kostel sv. Přijmi mě pod svou mateřskou ochranu.
Stávající duchovní život a modlitba
V farnosti se kladou důrazy na modlitbu a duchovní péči o věřící, a to spolu s tradičními modlitbami po svatém přijímání, které vyzařují Krista. Modlitba Jana Pavla II. a další vybrané modlitby jsou v rámci bohoslužeb a pobožností často připomínány jako součást duchovního života.
Modlitba - P. Modlitba po sv. přijímání - vyzařování Krista (J. H. Modlitba Johna Henryho kardinála Newmana „Vyzařování Krista“ patřila k oblíbeným modlitbám Matky Terezy. Modlitba Jana Pavla II. a Modlitba sv. Jana Pavla II. jsou uváděny v rámci pastoračního programu farnosti.
Germáni a kontinuita farnosti v regionu
Farnost Svojanov, spolu s Poličkou a okolními obcemi, odráží historickou kontinuitu regionu, kde vztah k církvi a svědectví víry prošly různými fázemi vlády, držení majetků a proměn liturgie. Dnes farnost slouží věřícím z blízkého i vzdálenějšího okolí a pokračuje v tradicích liturgie, katecheze a charitativních aktivit.
Praktické informace pro návštěvníky a věřící
Pro ty, kteří hledají duchovní oporu, jsou k dispozici pravidelné bohoslužby, poutě a duchovní programy. Farnost sdílí společné cíle s poličskou diecézí a litomyšlským biskupstvím, čímž zajišťuje kontinuitu a koordinaci pastoračních aktivit v regionu.
tags: #rimskokatolicka #farnost #svojanov